Filtr Ve Hvězdách

~ 41.Krásné Vánoce ~

Strávili jsme spolu krásný, příjemný víkend a já byla zamilovaná až po uši......

Uběhl další týden a s ním nastal i Vánoční čas.

Je ráno, sedím v obýváku, oblečena do domácích černých tepláků a tmavě zeleného trička s potiskem a dívám se na vánoční stromeček, který jsme spolu s Jiminem ozdobili. Je moc krásný. Zlatostříbrná jedlička, která je okrasnou dominantou této místnosti. Na dnešek jsme si slíbili, že poprvé rozsvítíme světýlka, proto čekám, až můj přítel dorazí ke mně. Měl by přijít každou chvíli. Jsem maličko nervózní, i když bych už neměla. Mám však pro něj dárek, který nevím, jestli se mu bude líbit. S přáteli jsme si rozdali mezi sebou drobné dárky již včera, abych tento dnešní den mohla věnovat především a jedině blonďáčkovi.

Bytem se rozezněl zvuk zvonku a já se okamžitě postavila a běžela ke dveřím. Celá natěšená, že ho znovu uvidím a budu moct trávit čas v jeho blízkosti, poněvadž přes týden kvůli práci každého z nás to nebylo možné. Za to teď si vše chceme vynahradit. Otevřela jsem dveře a hned se mi rozzářili oči a mé rty se rozlili ve velký úsměv.

,,Ahoj," řekla jsem radostně a hned se natáhla pro pusinku, kterou mi taktéž věnoval. Měl na sobě tmavomodrý kabát a moc mu to slušelo, ostatně jako vždy.

,,Ahoj," řekl mi na oplátku líbezným hláskem se sladkým úsměvem na rtech. Pustila jsem ho dál a hned za ním zavřela.

Jimin si zul nejdříve boty, pak se začal svlékat z kabátu, který pověsil na věšák. Byl svátečně oblečen do tmavomodrého saka a kalhot stejné barvy, jež zdobil černý pásek se stříbrným zdobením, jen černé triko měl s nějakým svítivě modrým nápisem. Na krku několik stříbrných řetízků a v uších stříbrné náušnice. Už jsem si zvykla, že korejští kluci je tady hodně nosí. Ten pohled na jeho andělskou tvář byl dechberoucí. Nehorázně mu to slušelo. Prohlížela jsem si ho a nemohla se vynadívat. Ty tmavé oči, plné rty.... zasnila jsem se.

,,Nad čím přemýšlíš, lásko?" zeptal se a mě až jeho hlas vytrhl z hlubokého zasnění.

,,Nad ničím... teda vlastně... nad tebou, jak jsem s tebou šťastná," vykoktala jsem ze sebe a povzdychla si. Není jen krásný, ale taky vůči mě pozorný a milý.

,,Vždyť já jsem s tebou taky šťastný," pousmál se a přistoupil ke mně blíž. Pozdvihl rukama mou hlavu, olízl si rty a políbil mě. Mé srdce poskočilo při tom gestu, polibek jsem opětovala a prohloubila, držíc se jeho hrudi.

Stále tomu nemůžu uvěřit. Všechno se to zdá jako sen, který jsem si přála a on se nakonec splnil. Mé bušící srdce mě tak moc naplňuje láskou k tomuto klukovi, že to je až k neuvěření. Nikdy jsem nic tak silného nezažila.

,,Doufám, že jsi nerozsvěcela světýlka na stromečku a čekáš s tím na mě?" promluvil Jimin po polibku do mých rtů.

,,Samozřejmě, že s tím čekám na tebe. Však se pojď přesvědčit," odpověděla jsem a vedla ho za ruku do obýváku.