Hráčka

17.Kapitola

Nějak se její život zamotával. Když chodila s Michaelem, všechno bylo snadné. Nebyla nikdo, ale postupně se dostala na první místo v žebříčku popularity ve škole, aniž by věděla jak. Ze svých, psychických, důvodů se s Michaelem rozešla na začátku prázdnin ve druháku. Byly to její první prázdniny mimo město, kdy na telefonu byla jen zřídka. Rok byla bez vztahu, a bylo to dobře. Aspoň pro ni. Měla kamarádky, pořád někam chodila, ale vyhýbala se románkům. Až doteď, kdy ji do vztahu spíš uvrtala školní půda, než že by ona sama chtěla. Měla pocit, jakoby se to od ní očekávalo, být s někým stejně populárním. A to byl možná ten problém. Je něco, co se ji na Andrewovi líbí? Je něco, kvůli čemu s ním má udržovat vztah? Na to nemohla najít odpověď.
Celý zbytek odpoledne strávila věcmi do školy, neboť je úplně zanedbala. Bohužel ji to moc nešlo, když řešila své malé drama.
Zavibroval ji telefon. Zpráva od Chrise. Dala si hlavu do dlaní. Chrise začínala mít nějakým způsobem ráda, rozuměli si. Bylo tak snadné se s ním bavit, o čemkoliv. Vzdychla, ale zprávu si pořád nezobrazila. Udělala si k úkolům kávu a posadila se k ostrůvku do kuchyně. Bubnovala propiskou o naleštěný mramor a koukala do papírů před sebou. Alfa běhal po domě, protože venku stále pršelo, a byl by tedy brzo špinavý. Ale i tak otravoval škrábáním na dveře na zahradu.

"Budeš špinavý," jeho černá očka se na ni podívala. Nemohla odolat, byl roztomilý. Vstala a pustila ho, po půl hodině přemlouvání, na zahradu. Opřela se o futra a sledovala jakým vyběhl tryskem. Smála se šťastnému štěněti, který chytal kapky vody do tlamičky a skákal do bláta. Vrátila se ke svým úkolům a dala se do práce. Konečně ji nic nerozptylovalo a měla to za pár hodin hotové. Byl čas večeře. Udělala jednoduché tousty, sobě i taťkovi. Posadila se k televizi a pustila zprávy. Hlásili, že další čtyři dny bude pršet a další dny má být zima. To znamená, že už asi na motorku nesedne. Pomalu se blížil studený, ponurý podzim. Zklamaně popadla telefon a napsala to Chrisovi. Odpověď přišla hned a tak si spolu začali aktivně psát. Andrew ji taky psal, samozřejmě, ale občas netušila, co mu odepsat.
Po večeři přiběhl špinavá, už ne bílá, kulička zpátky domů. Musela si ho hned vyfotit, jak šťastný a špinavý byl. Vzala ho do náruče, zavřela dveře na zahradu a zamířila s ním do koupelny, kde ho položila do vany. Malému štěňátku se sprcha ze začátku nelíbila, ale pak byl hodný a držel. Umyla ho od bláta a zabalila do starého ručníku. Víc zatopila v podlahovém topení, aby mu nebyla zima. Položila ho do pelíšku a on tam zůstal ležet. Stále vykulený, co se to s ním stalo. Uklidila po sobě rozházenou školu po ostrůvku a připravila si ji na zítřek. Dala vyprat prádlo i něco málo vyžehlila a poklidila. Vždycky to dělává v sobotu, ale dnes měla celkem dobrou náladu. Pokračovala v menším úklidu, až nakonec zalezla na chvilku do posilovny. Pustila si hudbu moc nahlas a začala tancovat. Dokonce si i zpívala.
Bylo půl dvanácté, když šla dolů ze svého pokoje v županu a s mokrými vlasy, když potkala svého otce ve dveřích.

"Proč už nespíš?" Koukal na ni vyděšeně. I ona se ho lekla.

"Jak bylo v práci?" Zeptala se a přešla jeho otázku.

"Ale to víš, může být líp," pokrčil rameny a odhodil sako i kravatu na druhou barovou stoličku. "Je toho moc," prohrábl si lehce řídnoucí vlasy a vděčně se na dceru usmál. Celeste věděla, že díky taťkovi neměli nikdy nouzi o peníze. Ale po nehodě a smrti její maminky, se víc zabral do práce. Snažil se, aby Celeste byla šťastná a aby měla všechno, na co si jen vzpomene. A za to mu byla vděčná. Nemusela si nikdy dělat starosti o tom, na jakou školu půjde a jak bude drahé školné, jak zaplatí výlet se třídou do hlavního města, nebo jak zaplatí opravu auta.
Položila před něj talíř. Dal se hned hladově do jídla a ji bylo trapně, protože mu připravila jen jednoduché tousty. "Co ve škole?" Zeptal se s plnou pusou. Nalila si do hrnečku mléko a dala ho ohřát.

"Dneska jsme psali test z dějepisu. Neučila jsem se, protože jsem na něj zapomněla," nalila mu do skleničky pivo a než ji odpověděl, téměř celý obsah byl pryč.

"To nevadí, si opravíš. Jedna známka nic nerozhoduje," zakousl se do dalšího kusu pečiva.

"To já vím. Spíš asi budu poslouchat ty řeči od učitelky, co přijdou po testu," napila se teplého mléka. "A tobě to bude říkat na rodičáku," zasmála se.

"To víš že jo," pokrčil nad tím rameny a mávl rukou. "Měla by jsi jít spát, ráno vstáváš do školy," spokojeně dopil pivo.

"Říká ten, co teď přišel a odchází dřív než já," sebrala mu špinavý talíř a dala ho do myčky.

"Zítra pojedu později a přijedu dřív. Je pátek, po poradě přijedu domu. Jestli chceš, klidně tě odvezu a vyzvednu," nabídl ji.

"Tak jo, můžeme si ráno zajít někam na snídani," navrhla i ona svůj nápad.

"To se mi líbí," usmál se. "Tak šup, jdeme spát," popadl své věci a šel zkontrolovat zamčené dveře. Celeste vzala štěně, stále zabalené v ručníku, a vyšla s ním nahoru.

"Dobrou," zakřičela a hned se dočkala odpovědi. Pro psa připravila plínku, kdyby se mu náhodou chtělo na záchod a ona tvrdě spala. Pak zalezla do postele a ještě chvilku byla na telefonu. Déšť neustále bubnoval do oken, až ji ukolébal ke spánku.