Stay Or Die

Část třetí

Stála jsem na parkovišti v rohu aby mě nikdo neviděl.
Vzala jsem si prášky do ruky a flašku s vodou. Ty tři prášky jsem vložila do úst a zapila je. Pomáhají mi žít, teda alespoň to říkali doktoři, takže co já o tom můžu vědět. Nechápu proč pořád mě a mámu krmí těma trapnýma kecama o tom, že jsou v testovací fázy pro výrobu léku.

  Cystická Fybróza, nemoc dýchacího ústrojí, konkrétně plic. Díky tomu můžu provozovat minimální pohyb. Když to našli, bylo mi řečeno, že se s tím nedá nic dělat. Jedině transplantace plic, na které se čeká i třeba rok. Odmítla jsem a odstěhovala se. Musela jsem se se vším rozloučit.
Úplně se vším. Povzdechla jsem si rozešla se po parkovišti směrem k autobusu. Něčí ruka mě chytla a otočila na sebe.
,,Nathalia, že?" Zeptal se blonďatej z rána. ,,Přišel jsi si pro termín?" Usmála jsem se vřele. ,,Ha ha ha moc vtipný."
,,Já vím! Jinak jsem Nathalia a ty?" Natáhla jsem k němu ruku a čekala jestli jí přijme.

,,Luke. Luke Hemmings" řekl pyšně a mě stuhla krev v žilách. Podal mi svou ruku a já si s ním potřásla. To jméno jsem znala. Jenže háček je v tom, že ho mám spojený pouze s nočními  můrami. Tázavě zvednul obočí ,,Jo jsem." Vypravila jsem ze sebe zbrkle, i když jsem netušila, na co jsem to kývla.

Luke se jen zasmál a přitom mi koukal přes rameno do lesa. Jeho smích utichl. Otočila jsem se a viděla drobnou dívku jak se blíží k nám. Byla poměrně rychlá, protože během chvíle stála už u nás. Luke se k ní naklonil a ona mu začala něco šeptat. Když se dotáhla Lucas začal mluvit.
,,Kylie tohle je Nathalia McWhitte. Nat tohle je má sestra Kylie Hemmings."
Nat. Takhle mi ještě nikdo neřekl. Podívala jsem se na Kyle mohlo jí být něco kolem 15 let. ,,Těší mě" usmála se a podala ruku. Ti dva jsou si podobní. Poté se otočila a znovu se ztratila v lese. ,,Být tebou večer nechodím ven. Je to tu moc nebezpečné. Zdejší lesy jsou prokleté."  Řekl vážně a odešel pryč. Chtěla jsem se začít smát, ale místo toho jsem se mlčky vydala k autobusu.  Znovu jsem se ohlédla za sebe zrovna ve chvíli, kdy Luke bleskově uháněl do lesa.
**
,,Mami?" Zavolala jsem z předsíně. Nikdo. Tak jak to mám ráda. Přešla jsem do kuchyně a z misky s ovocem si vzala jablko, banán a dvě mandarinky.
Šla jsem do pokoje, kde neváhala ani minutu a skočila do postele. Ona je tak úžasně pohodlná. Zdejší lesy jsou prokleté. Konečně jsem se tomu mohla od srdce zasmát.