So show me, I show you [Taekook]

6. část ✨

Ráno mě probudilo něco na mém obličeji. (Omg proč jsem myslela na něco úchylného lol) Pomalu jsem otevřel oči a podíval se na osobu vedle mě. Kookie.. Kochal jsem se pohledem na krásné stvoření přede mnou, které roztomile spalo. Nechápu jak zrovna on může být ten u kterého se cítím v bezpečí, nebo vlastně jo.. vlastně chápu. Kdo by se u něj necítil v bezpečí? Usmál jsem se nad svým přemýšlení a začal jsem přemýšlet o všem možném až jsem se zastavil nad otázkou 'neprobudilo mě něco na mém obličeji?!' Ale Jungkook spí.. možná to byl někdo z kluků, ale proč by to někdo dělal? Zavrtěl jsem hlavou a přestal jsem to řešit. Chyba Tae.. Zavrtal jsem se blíž ke Kookiemu a skenoval jeho obličej. Jak někdo může být tak krásný? Opatrně jsem odhrnul vlasy z jeho čela, abych viděl na jeho obličej líp, v pohybu mě ale zastavila jeho ruka. Podíval jsem se na své zápěstí a pak na Kooka, který se na mě díval. "D-dobré ráno..heh.." chtěl jsem se z toho vykroutit. Nesuďte mě ^^. "O co jsi se snažil?" Ušklíbl se a koukal se mi do očí. Samozřejmě mi začal taky skenovat obličej. Ten pocit.. Nervózní.. Proč jsem nervózní? "Eh..no, jenom jsem jsem ti dával pryč vlasy aby ti třeba nevadily.." usmál jsem se na něj nervózně. Má mě prokouknutého parchant. "Skenoval jsi můj obličej~" "Ne" "Jo" "Ne!" "Ale jo!" "Fajn tak jo! No a co?" Zamračil jsem se. "Je to roztomilý, stejně jako ty" usmál se na mě a přisunul se ke mě blíž. Byli jsme obličeji strašně blízko. Samozřejmě on se musel přiblížit tak, že se naše nosy nedotýkali. "Eh..n-no...m-možná by jsme m-měli vstát.." zasmál jsem se. "Nechci.." usmál se a udělal ten poslední krok. "Kluci je snídaně! Musíme potom trénovat!" Zařval Hobi a opřel se o dveře. Nevýhoda s někým bydlet. "Sakra Hobi!!" Zařval Jungkook a já se nervózně zahrabal pod deku. "No co? Nebojte nic jsem neviděl, jenom se Jungkook pokoušel ohnout Taeho" "Bro můžeš toho nechat? Tak daleko to nezašlo!" Zařval Kook. "Zatím kámo, zatím. A teď sakra dělejte chci už jíst!" Zasmál se Hobi a stáhl z nás deku. "U-už jdu.." vyběhl jsem rychle z pokoje směr kuchyně, kde na mě čekal Jin s Joonem a Jiminem. Oh...kde je Yoongi? "A co Yoongi?" Sedl jsem si za stůl. "Přejeme taky dobré ráno" mluvil za všechny Joon. "Fajn... dobré ráno. Co Yoongi?" Uchechtnul jsem se. "Můžeš ho probudit. Určitě bude rád~" řekl Jin a začal dávat jídlo na talíře. "Ne díky... sebevražda" usmál jsem se a všichni se mnou. "Dobré ráno Kookie" řekl Jin a všichni mu zamávali. Jak se mám teď asi jako chovat? Oh... úplně normálně! "Čau kámo!!" Řekl jsem a nastavil ruku na placák. Všichni se začali smát. "Nevděčný lidi!" Sedl jsem si uraženě opět na židli a všichni se pomalu přestávali smát. Samozřejmě si Kook sedl vedle mě. Zvedl mi ruku jak jsem jí před tím měl a dal mi placák. "Dobré ráno TaeTae" zasmál se naposled Kookie a já si svoji ruku prohlížel ještě hodně dlouho. Jako nějaký diamant. Všichni začali jíst. Po chvíli přišel Yoongi s Hobim, který si držel zadek. "Tě ještě stihl ohnout?" Zasmál se Jimin a Yoongi si odfrknul. "Ne, kopnul jsem ho do prdele, protože mě probudil. A to je sebevražda" usmál se. "Já to říkal Hyung!" Zvedl jsem opět ruku na placáka a Yoongi jako kdyby věděl co udělám mi dal placáka nazpět. "Dobrou chuť" řekli jsme všichni naráz když si kluci sedli a začali jsme jíst. Jak to že mi ještě nenapsal tamten? Hm...asi mi doopravdy dává ty čtyři dny. Povzdechnul jsem si a když jsem to dojedl tak jsem to dal do myčky. "Jdu se převléct" usmál jsem se na všechny a vyběhl na horu k sobě do pokoje kde jsem se i zavřel. Šel jsem ke skříni a začal jsem si vybírat věci.
Omg jen pro představu:

Omg já vím vidíte úplné nic no nevadí xd

Šel jsem do koupelny si udělat higienu a trochu se ještě poupravit. Vyšel jsem z koupelny v celé své kráse a poskakoval po schodech zase dolů. To bych nebyl já kdybych málem nespadl, heh ale někdo mě chytil. "Měl by sis dávat větší pozor.. vím že jsi jako děťátko, ale skákat na schodech je nebezpečné" usmál se na mě Jungkook a já na něj zpátky. "Tak jo, děkuju" obejmul jsem ho a zase jsem se rozskákal do kuchyně kde byl jenom Jimin. "Ahoj Chime!" Usmál jsem se na něj a on mi úsměv oplatil. Ale je smutný...jde to na něm vidět. "Jiminieeee co se děje?" Usmál jsem se na něj ještě jednou a hodně povzbudivě. "Malý Tae.. mám pocit že se něco stane, něco hodně zlého" zakroutil nad tím Jimin hlavou. Mě úsměv hned odpadl. Máš pravdu..za necelé tři dny.. "J-Jimine je to jenom pocit, určitě se nic nestane" usmál jsem se znovu a on přikývl. Chtěli jsme dál mluvit, ale přišli i ostatní. "Jdeme cvičit! Musíme se dostat zase do formy!" Zařval Namjoon a všichni jsme se tedy vydali do taneční haly. "Začneme s písničkou 'I'm fine' na místa!" Řekl znovu Joon a my jsme ho poslechli. Začali jsme tančit a šlo nám to celkem dobře. Nepřemýšlel jsem na tanec, ale o všem možném..ale stejně mi to šlo. "Tak napít a dáme si asi... dynamite!" Řekl pro změnu Jin a my tedy poslechli. Napil jsem se a opět jsme se postavili na místa kde jsme poté začali opět tančit.

•Po tréninku•

"Tak dneska nám to šlo určitě líp než naposledy a jděte si odpočinout. A dneska udělá oběd někdo jiný, ať si Jin odpočine" řekl Namjoon a Jin si dupl čímž upoutal naší pozornost. "Ne! Nikdo mi do kuchyně lést nebude!" Řekl rozhodně Jin a Namjoon si tedy povzdechl, ale souhlasil. "Dobře, můžete jít" usmál se Namjoon a my jsme se tedy rozešli každý svou cestou. Mě, ale v půlce haly přestaly fungovat nohy a tím pádem jsem spadl. "Tae! Jsi v pohodě?" Zeptal se mě pohotově Jimin a tím pádem se všichni shromáždili u mě. Byl to divný pocit.. takový jako když jsem měl ten polo sen. Tentokrát tu, ale nikdo jiný nebyl...nebo ano? "Tae notak! Vnímej!" Pocit byl pryč..bylo to v pohodě! "Podíval jsem se na všechny a pak jsem se pomalu posadil, ale nějak mě začala bolet hlava a začalo mi v ní pískat.

Dva a půl dne.
Dva a půl dne.
Dva a půl dne.
Hlídej si svůj život Kime Taehyungu.

Bylo to jako kdyby ke mě mluvil.. začal jsem sebou házet a slyšel jsem tlumeně. Zvláštní..
Najednou to znovu přestalo.. když se tyto věty pořád opakovaly tak to utichlo. Dýchal jsem, jak jen to šlo. Snažil jsem se to rozdýchat. "V klidu Taehyungie, vnímej. Nezapomeň zhluboka dýchat" řekl mi Kookie a hladil mě po ruce, ostatní se na mě dívali se strachem v očích.

    Však tu nebyl! Nemohl! Jsou tu ostatní!
        
V té hale nebyl, to máš Tae pravdu.
Ale v téhle budově byl..
A nebo ani ne v budově
Stačí poblíž haly..
Ach..okna dělají zázraky
Mohl ses aspoň podívat pořádně do okna

•
Omg musím spát. Doufám že vám škola vychází dobře! Mě zatím ano (asi).
Přemýšlím kolik ten příběh bude mít kapitol, jelikož už mám nápad na konec tak uvidím jak to vyjde 😅
S kým budete na Valentýna? Máte někoho? Nebo čekáte na nějakého krásného korejského prince jako já?🤣
No nic já jdu spinkat dobrouuuu
I PURPLE U ARMYYYY 💜
•