modrý kód

~11~

"Dneska večer teda u mě jo?Dáme pivko a ty uděláš zase nějaký abrakadabra" zasmál se Adam na Romana, dokud si nevšiml Davida který právě bez nálady vtrhl na lékařák.
"Co blbneš David?" zeptal se udiveně Roman, ale netrvalo dlouho než mu to došlo. "Prosimtě, jestli seš naštvanej kvůli včerejšku s Mery, tak vůbec nemáš důvod." chtěl ho trochu napnout a mezitím to došlo i Adamovi, který mu tohle napínání překazil. "Nojo, Mery mu řekla ne a vyběhla ven." vyhrkl a Rasputin po něm hodil naštvaný pohled. David chvíli jen stál a hleděl do blba, po chvíli se usmál, otočil ke své skříňce a snažil se tvářit, že mu to je jedno. Kluci ho však prokoukli téměř hnedka.

"Mám to!" zakřičela přes celou chodbu Peťa, když běžela naproti Prokopovi, kterému skočila do náruče. "No vidíš, říkal jsem ti to." chtěl ji pohladit po vlasech, ale ona se zbrkle vymanila z objetí, aniž by něco tušila. Běžela hledat Romana u toho poskakovala po chodbách a rozdávala úsměv komukoliv na koho narazila.

"Takže na dnešek jsme domluvení, jo?" zeptal se Lukáš a Saša, která zrovna projížděla instagram nezaujatě kývla. "Ty se netěšíš, nebo co ti zas je?" začínal už být docela naštvaný, protože se na tento den těšil už hrozně dlouho a ona ho akorát ignoruje. "Ale nic." zvedla konečně obličej od telefonu a uskrla si kávy. "V kolik že ten koncert začíná?" zeptala se a Lukáš, který jí to říkal dneska už po třetí začínal zasw chytat nervy. Saša moc dobře věděla, že sraz maji o půl sedmé , ale bavilo ji ho provokovat. "Začíná to v sedm, ale sraz máme před mým bytem o půl." snažil se znít v klidu, ale moc se mu to nedařilo. "Volá mi Šárka, musím na příjem, tak čau večer." řekl a vyběhl chodbou směrem k hlavnímu vchodu.

U snídaně v bytě Mery a Michala panovala divná atmosféra. Vrchní sestra se domů vrátila až, když už Michal tvrdě spal a ustala si na gauči. Markéta upírala svůj pohled ze strany na stranu. Nikdo jí neřekl, co se stalo, ale sama to nějak odtušila. O tom, že chce její táta Mery o ruku požádat věděla a zbytek nebylo těžké si domyslet.  Jakmile dojedla a zavřela za sbwou dveře od pokoje se v obýváku rozjela slušná hádka.

"Udělal jsem někde chybu? Nebo co se sakra stalo?" pokoušel se nekřičet. "Hele Michale, prostě na to nejsem připravená, nebo možná jsem, ale ne s tebou. Já nevím! Sama se v sobě teď nevyznám." na chvíli se odmlčela a Michal seděl jako opařený. "Vyřešíme všechno večer, necháme si to dneska oba projít hlavou, jo? Teď už musím na urgent, ahoj." odložila talíř do dřezu natáhla na sebe bundu a boty a vyletěla ze dveří. Chtěla být z té trapné situace co nejdřív venku  i přes to, že moc dobře věděla, že večer to bude stokrát horší.

" Šárko já měla mít dneska službu s Danem, ale ještě jsem ho tady dneska neviděla, nevíš kde je?" otočila se od svého počítače Lucie na vrchní sestru. "Není tady, jel s doktorkou Mrázovou na víkend se čvachtat - nějaké lázně v Jeseníkách." mrkla na ni Šárka a otočila se zpět k rozepsanému dokumentu. Lucka povzdechla "Ale notaak, já jim to tak závidím, hned bych někam jela." zamračila na svůj rozepsaný protokol. "Ty si nemáš co stěžovat, vždyť si byla s Matýskem v lázních snad 5 let. Co máme říkat my, kteří tu celou dobu sloužíme?" popichoval ji se smíchem Maty od vedlejšího počítače, přičemž Šárka přikývla na souhlas. "Ani mi to nepřipomínejte, jinak si sbalím kufr a mířím na leti-" nestihla doříct, protože ji přerušila Šárka, s tím že jí za chvíli dovezou příjem.

Maty bral dalšího pacienta společně s Prokopem, který se nezapomněl pochlubit úspěchem své přítelkyně. Maty byl samozřejmě na Petru pyšný, ale myšlenkama byl momentálně úplně jinde - nebyli schopni přijít na to co je diagnóza mladé slečny, kterou jim dovezli. Byl si jistý, že by to normálně věděli hned, ale tím že Prokop byl dneska všude jinde než na boxu a on sám v noci nedokázal usnout, byli prostě úplně mimo. Nakonec jim na pomoc přišel David, který dnes rozdával úsměvy a pacientku poslali na jip, čímž jejich dnešní služba končila.

Lékařák byl doslova na prasknutí. Za zástěnou se převlékala Saša. Ne, že by přišla první, ale vymluvila se na to, že spěchá na koncert, takže ji všichni pustili. Lukáš měl padla už asi před hodinou, takže nemusel být součástí téhle tlačenice.

Prokop už byl doma, kde se Sabinkou připravovali pro Petru menší tajnou oslavu za její úspěch. Ta nevědomky čekala, než si Saša navlékne svůj růžový kabát.

Lucie s Matym si místo dlouhého čekání zašli na kávu z automatu.
"Nechtěl bys k nám dneska na večeři? Matyášek by byl určitě nadšenej." zeptala se opatrně Lucie, která čekala na odmítnutí a trapné ticho. "No, dneska nic v plánu nemám a dobrou večeři bych si asi vlastně dal, takže jo, jdu." usmál se a uskrl si. Mezitím je míjela Saša se slovy: "Už můžete jít vrkat na sesternu. Je tam jenom Petra a ta se obleče rychle, přece jenom spěchá domů za Prokopem žejo." ušklíbla se a za klapání svých podpatků zamířila k bytu Lukáše.

Ti dva nadzvedli obočí, ale raději se rozhodli Sašinu poznámku o vrkání ignorovat a vydali se k skoro prázdnému lékařskému pokoji se převléct.

"Pivko jako dřív." ťukli si Adam s Romanem. "Hele všiml sis, že ten blog nějak ztichl Adam?" podrbal se ve vousech Rasputin. "Ani se nedivím, po tom dramátku ohledně Mery a Michala s následnou třešničkou na dortu vv podobě 'ne'." uchechtl se Adam "Ale teď už si nasaď hábit a kulaté brýle a frčíme do Bradavic, Pottere." a jen co to dořekl skočil na svou postel a Roman si sedl za ním a začal dělat ty jeho čáry.

Saša s Lukášem mezitím poskakovali do rytmu písničky a snažili se vytvářet i nějaké taneční pohyby." Panebože tady to je skvělý!" vykřikl Lukáš a začal skákat více do výšky . Saša už měla pořádný hlad, takže si s ním domluvila místo, kde se setkají a vydala se do fronty. Chvíli jen znuděně pročítala nové drama na twitteru, když se před ni postavil nějaký muž. "Tady se stojí fronta, jestli jste si nevšiml." odsekla jedovatě. "Jé, pardon já sem si. vás nevšiml, omlouvám se." otočil se a omluvil se. Byl docela hezkej, čehož si všimla i doktorka Růžičková samozřejmě. "Nebo víte co, nechte to být, už tady zůstaňte." ukázala mu jeden ze svých vzácných sluníčkových úsměvů. Pomalu se přibližovali ke stánku, ale stále si měli co říct.  "Co si dáte?" ozvala se paní u pultu a Martin, jak zjistila, že se jmenuje si objednal jídlo. Poté si i ona objednala něco dobrého, nezapomněla tomu hezounovi nadiktovat telefoní číslo a utíkala za Lukášem tancovat.

"Tak vítej." usmála se Lucie a otevřela dveře od svého bytu. Chůva odešla asi půl hodiny před jejich příchodem a malý Maty se na Lucku vrhl hned mezi dveřmi. "Mamííí!" zakřičel a obejmul ji. "Ahooj, ty můj šmudlo." a objetí mu vrátila. "Dívej tohle je strejda." a ukázala na Matyho, který malému zamával. "A jak se jmenuje mami?" zeotals e zvědavě, když už byli všichni v obýváku. "Já jsem Maty, stejně jako ty." usmál se a Matyáška to ohromilo, za chvíli na to ale zapomněl, protože měl hlavu plnou autíček a vláčků. Maty s Lucií ho nechali hrát si a šli se najíst do kuchyně, kde probrali všechny nové i staré drby z urgentu.

Mery zaťukala na domovní dveře, ale nikdo jí neotvíral. Samozřejmě měla klíče, ale myslela si, že aspoň otevřít by jí mohl. Nic, nakonec z kabelky vyhrabala svazek klíčů a otevřela si sama. Na botníku však byli jen její boty. Na chvíli se zastavila a pak si pomyslela, že šli asi s Markétou na procházku nebo někam. Zamířila do ložnice, aby dospala to, co na tvrdém gauči nenaspala. Jenže všechny Michalovi věci byly pryč. Rychle nahlédla do Markétčiného pokojíčku, ale byl tam jen nábytek a na posteli ležela obálka.

Nová kapitola je tadyy💗 Snad se vám bude líbit✨Jinak si užijte zbytek prázdnin a šťastný Nový rok💘😻