12.KAPITOLA

293 21 5
                                    

Z pohledu Jessicy

Jsem takový sobec! Jak ho mohu odsuzovat? Vždyť ho ani neznám! Měl těžký život.. A já mu ho ještě přitěžuji...

Objala jsem ho. Chtěla jsem se rozloučit. Má to se mnou ještě těžší, musím jít,nechat ho jít dál..Beze mě. Jak jen ta myšlenka bolí.. Snažila jsem se nejvíce vnímat jeho vůni a užívat si poslední chvilku s ním. Dala jsem mu pusu na tvář. Bylo krásné, že jsem si musela stoupnout na špičky abych mu dala pusu. 

Poslední polibek a... zmizela jsem. Utekla jsem.. Svojí upíří rychlostí jsem prostě utekla. Utíkala jsem daleko. Plakala jsem, slzy se mi draly z očí a já utíkala a utíkala...

Z pohledu Damona

Zavřel jsem oči a dostal jsem pusu na tvář. Byl to krásný pocit. Pociťoval jsem její výraznou vanilkovou vůni. Z polibku na tvář mi dala letmý polibek na rty. A pak byla pryč.. Prostě utekla.. Když jsem řekl ať si jde, nemyslel jsem to doslova. Nikde ji nevidím. 

Otočil jsem se a opřel se o auto. Chtělo se mi brečet. Takže to bylo rozloučení? Kopnul jsem do gumy od auta a zařval. Co budu dělat? Nejspíše jsem se do ní zamiloval a ona mi uteče? Co budu dělat? Zhroutil jsem se vedle auta. Takhle ztraceně jsem se cítil,když mi Kail vzal rodinu paní Jacksonové. Ale teď je to snad tisíckrát horší. Brečel jsem a prohrabával si vlasy. Utřel jsem si oči a vstal. Hlava se mi točila a tak jsem se musel opřít o auto. Zhluboka jsem se nadechl a cítil jak mi vzduch plní plíce. Zaklonil jsem hlavu a snažil se uklidnit. Nevím co bude dál, byl jsem tu pro ni,nemohu ji ztratit.

Z pohledu Jessicy

Zastavila jsem se u nějaké fontány. Neutekla jsem daleko. od našeho polibku uteklo dvacet minut. Byla jsem ztracená. Byl to blbý nápad. pořád pociťuji jeho rty na těch mých. Otočila jsem se a spatřila nějaký páreček mladých lidí co se drželi za ruce a společne se smály. A v tu chvíli kdy jsem na ně tak divně zírala jsem si uvědomila něco zásadního. Já Damona potřebuji. Asi ho miluju. musím se vrátit.. Začala jsem utíkat zpátky cestou kterou jsem přišla. Bylo to snadné, protože jsem pořád cítila Damonovu vůni. Utíkala jsem tak rychle jak jsem jen mohla. Zastavila jsem před parkovištěm. Utíkala jsem k místu kde bylo naše auto. Bylo. Ano, nebylo tam. Začínala jsem zmatkovat. otočila jsem se a dívala se, jestli ho někde neuvidím. Můj pohled zůstal na místě ,kde byla cedule označující 12 patro. Já blbka! Předtím jsme parkovaly ve 13tém patře! Utíkala jsem po schodech a se slzama v očích otevřela dveře na jiné parkoviště. A byl tam.Byl tam! Seděl zlomený na kapotě. I z této dálky jsem viděla že plakal. Zhluboka jsem se nadechla a utíkala k němu.

Z pohledu Damona

Seděl jsem na kapotě a přemýšlel co dál. Jako z dálky jsem slyšel otevření dveří. Někdo je na parkovišti se mnou. Nevnímal jsem to.

,,Damone?" slyšel jsem dívčí hlas, jakoby ozvěna v mé hlavě.

,,Damone, prosím." otočil jsem hlavou a spatřil ji. Z hluboka jsem se nadechl a seskočil z kapoty. Běžela naproti mě a vletěla mi do náruče, až jsem o krok ustoupil. Pevně jsem ji objal a slzy se znovu spustili. 

,,Jsem tu.. Jsem tu, prosím nebreč, Damone, jsem tu a už neodejdu, budu s tebou, Damone prosím..." pevně jsem ji objal a věnoval ji polibek do vlasů. utřel jsem jí slzu, která se jí kutálela po tváři. 

Tak jsme tam stály asi dvacet minut. Jen v obětí toho druhého. Pořád jsem si nemohl říct, že se vrátila a že to není jen sen. Bylo pro mě nepředstavitelné, že by mě opustila. Zvedl jsem jí bradu a podíval se jí zničeným pohledem do očí. Šlo v ní číst. Smutek,bolest,nepředstavitelná bolest.. Pohladil jsem ji po tváři. Přitáhl jsem si obličej k jejímu blíže. Vědela co chci udělat, ale ani přesto mě nezastavila. Chytil jsem ji za krk a pomalu se přibližoval. A až se naše rty setkaly. Konečně! Políbil jsem ji a ona mi polibek oplatila. trochu jsem ji odstrčil abych se jí mohl podívat do očí. Zářila jako sluníčko a z oka se jí kutálela poslední slza. Utřel jsem ji do rukávu a znovu ji políbil. Chytila mě ve vlasech a tahala mi je. Rukou jsem ji objal na zádech a přitiskl si ji k sobě blíž. Líbal jsem se s Jess. Nemohl jsem tomu uvěřit.

Zatlačil jsem na ní a ona se opřela o auto. Natiskl jsem jí na něj a dál ji hladově líbal. Tahala mě za vlasy a občas ji ze rtů ujel slastný sten. Svou ruku jsem přemístil pod její bundu a hladil ji na zádech přes tričko. Věnovala mi pusu a usmála se na mě. Neuvěřitelné.

,,Prosím... Už mi neutíkej.." zdrceně jsem ji pověděl a objal ji.

,,Už tě nikdy neopustím Damone.. Chci být s tebou." ta slova mě tak dokonale hřála.

Usmál jsem se na ní a rukou ji pohladil po jejích dokonalých vlasech. Vzal jsem ji za ruku a naznačil aby si nasedla do auta. Obešla auto a nastoupila na místo spolujezdce. Nastoupil jsem a zavřel dveře. Nastartoval jsem auto a podíval se na ní. usmála se a naklonila se ke mě. Dlouze se mi podívala do očí a věnovala mi polibek. Poté si zas sedla na sedačku a připoutala se. taky jsem se připoutal a rozjel auto.Teď když už mám u sebe Jess, je zas naším problémem Kail a jeho nekonečná touha po Jessicy krvy...

Tato část je trochu kratší.. Doufám že se líbí, ale vůbec nemám nápady na další kapitolu, snad něco vymyslím :))

† The Vampires - Agony  CZ †Kde žijí příběhy. Začni objevovat