2. Minulost

252 12 1
                                    

Seděla jsem ve společence naproti Malfoyovi. Panovalo mezi námi ticho, které jak se zdálo vyhovovalo nám oběma. "Nelíbí se mi, že by Draco měl být sám před Voldemortem.." najednou to byl pro oba Draco? Musím tedy Malfoyovi zatleskat, že to dokázal bravurně. Trvalo přesně dvě hodiny a Ron s Harrym ho v pohodě brali jako by byli přátelé od jakživa. Štvalo mě to. Byla jsem jediná ze skupiny, která viděla důvody za jeho chováním. Ani jeden z důvodů nebyl nějak moc čistý či bez skvrnky. Mračila jsem se a měla založené ruce na hrudi, abych dala všem jasně najevo co si myslím, bez toho abych promluvila. "To je pravda. Bylo by lepší, aby s ním tam někdo byl a kryl mu záda. Bylo by to mnohem jednodušší.." přikývl Ron. Jak jinak než okamžitý souhlas? Rone, jsi idiot.. Naivní a věříš úplně všem, kteří tě pohladí po vlasech. Doplatíš na to, ale já. Já budu připravená, jako vždy.. "To ani náhodou," zavrtěl Malfoy jasně a docela prudce hlavou. Nadzvedla jsem obočí. "Nemůžu tam nikoho poslat s sebou.. To nejde!" Harry s Ronem se lehce zarazili. "My nemůžeme tebe poslat samotného, Draco," zavrhl to hned Harry. Opřela jsem se pohodlně do křesla a sledovala, jak se dohadují. Trvalo to dorbých patnáct minut, než Draco nakonec vydechl: "Dobrý, stop! Jeden jediný člověk.." svolil. Zavrtěla jsem se smíchem hlavou a chtěla odejít do pokoje. Neměla jsem tu co dělat. Samozřejmě po téhle větě se Harry s Ronem začali natahovat, že tam půjde jeden z nich. "Jde se mnou Grangerová." jeho hlas zněl rázně a rozhodně. Trhla jsem sebou. "Cože to?!" vyhrkla jsem o oktávu výš, než jsem chtěla a plánovala. "Já? Proč já?!" měla jsem chuť mu jednu vrazit. Proč mě do toho zatahuje? Já jsem nikdy nesouhlasila s jeho přítomností. "Grangerová.." vydechl. "Malfoyi," oplatila jsem mu co nejostřejším tónem. "Jsi chytrá, tak se nad tím zamysli.. Harry tam jít rozhodně nemůže. Voldemort ho pozná na míle. Ron? Mezi šlechtu čistokrevných? Okamžitě by poznali, že je Weasley po jeho vlasech. Takže zbýváš jen ty.. Jsi tak chytrá a s kouzly zdatná, že nidko nebude mít šanci poznat, že jsi mudla, pokud si dáš trochu make-upu a upravíš vlasy. Šaty ti seženu.. Navíc jsi holka. Voldemort dokáže být velmi pozorný a k hezkým dívkám má slabost.. Neubližuje jim tak moc, jako mužům.." řekl Malfoy a rozhazoval u toho rukama jako nějaký mudlovský business man na jednání, na kterém mu záleží. Zamračila jsem se. "Zbláznil jsi se? Už jen moje jméno prozradí, že jsem mudla!" "Zbláznil. Tady máš oblečení, zkus si to.." hodil na mě hromadu šatů, které chvíli předtím vyčaroval. Vydechla jsem a zalezla do pokoje, kde jsem se převlékla. "Draco, věříš, že to zvládne?" ozval se hlas Rona. Zalapala jsem po dechu. CO to má znamenat? "Pravá otázka je, věříš jí?" slyšela jsem Harryho. Takže já se je snažím chránit jak idiot, a oni mi nevěří. Nakoukla jsem za roh, kde byli. Malfoy si založil ruce na hrudi a ušklíbl se. Podíval se mým směrem."Ne, já věřím její zlosti." 



Autor note's: Za případné chyby  a překlepy se velmi omlouvám.

Jediný synKde žijí příběhy. Začni objevovat