Jediný syn

Historie se opakuje

Profesor Malfoy pokynul, ať jdu s ním. Nechtělo se mi, takže jsem se ušklíbl. Přešel to bez komentáře, ale viděl jsem jasně v jeho tváři, že nejradši by řekl svou klasickou větu : 'Nebelvíru mínus deset bodů.' Uchechtl jsem se, když to neudělal.

"Dozví se to Váš otec?" vypadla ze mě věta, kterou jsem neměl v úmyslu říct nahlas. Matka mi něco z jejích školních dnů říkala. Některým věcem je dost těžké uvěřit. Trhnul sebou.

"Aby se to nedozvěděl ten tvůj," sykl nakonec a já se rozesmál.

"Kdybych nějakého měl, tak určitě," vydechl jsem a prohrábl jsem si vlasy. Přimhouřil oči. Odvrátil ode mě pohled a vedl mě za kapitánem Nebelvírského famfrpálového týmu.

"Hledal jsi zástup," kývnul profesor Malfoy hlavou na mě.

Klukovi se rozšířil úsměv. Přeměřil si mě pohledem. Profesor Malfoy se na mě lehce škodolibě ušklíbl a odešel. Díval jsem se zmateně za ním.

"Takže... ty jsi..?" nadzvedl kluk spokojeně obočí.

"Granger.. Scorpius Granger.." řekl jsem zamyšleně. Vydechl jsem přebytečný vzduch z plic a doufal, že mě to uklidní. Koho by napadlo, že mi to nepomůže? Přetočil jsem oči v sloup.

"Znám tě. Moje sestra je do tebe zblázněná.." luskl prsty."Takže tě rád poznávám."

"Hmm.." přikývl jsem a snažil se ze všech sil tvářit mile.

"Já jsem Edward Rock. Přátelé mi říkají Ware, oslovuj mě tak prosím taky." Znovu jsem přikývl.

"Jsem kapitán Nebelvírů,zároveň mám ale i pozici brankáře. Hledám za sebe zástup kvůli.." zarazil se.

"Nevysvětluj, chápu to." usmál jsem se mile.

"No.." dál mi začal vysvětlovat pravidla. Přesunuli jsme se na famfrpálové hřiště. Netuším, co je se mnou špatně. Ale skončili sedící uprostřed na trávníku,košťata a míče se válely opodál a on mi říkal o důvodu, proč za sebe hledá náhradu. Když jsem ho poslouchal, byl jsem celkem rád, že otce nemám. Zůstali jsme tam docela dlouho.Dozvěděl jsem se o jednotlivých hráčích i něm. Bylo to docela zajímavé,ale nepopírám, že bych si dokázal představit spoustu jiných zábavných věcí, kterými bych trávil odpoledne. Z famfrpálského hřiště jsme šli rovnou na večeři do Velké síně.

Time skip

V jídelně si mě pro změnu odchytili Albus s Jamesem.

"Víš co je s tím Drápkem?"zeptali se mě šeptem a zářili jim očka. Povytáhl jsem obočí.

"Měl jsem už tu čest se seznámit," uchechtl jsem se.

"Hlídá padací dveře ve třetím patře.." špitl Albus a nevinně se usmál.

"Pottere!" vydechl jsem hlasitěji. "Vy idioti, jak to víte? Je zakázáno chodit do třetího patra..." řekl jsem šokovaně ale už potichu. James se usmál.

"Pomáhali jsme Hagridovi s Drápkem.." řekl.

"No.. To si fakt vybral ty nejlepší co mohl." řekl jsem s kapkou ironie.

"Hej, čumí na nás celá Malfoyova familie, pojďme jinam.." rozhodl Albus a táhli mě za hábit pryč.