Marilyn mě pustila do domu, beze slova mě doprovodila do obýváku, kde přede mně po malé minutě postavila horký čaj. Vřele - sice pořád se slzami v očích - jsem jí poděkovala. Byla jsem jí hrozně moc vděčná, že se nevyptávala, jen čekala, až se rozpovídám sama. Měla jsem tihle vlastnost na ní moc ráda. Usrkla jsem si z horkého čaje a podívala se na ni. Začala jsem jí to vyprávět. Čím víc jsem opakovala jeho slova, tím víc mi přišlo, že je to pravda. Vyprávím tu Mar svoje problémy, ale na její jsem se nezeptala.
"Mar...on má pravdu." vydechla jsem. „Má pravdu, jen ti tu vyprávím o svých problémech. A nezajímám se o tebe...já-já."
"Heidi poslouchej mě. Nemá pravdu!"
"Má." stála jsem si za svým.
"Ne,"
"Ano Marilyn, on má pravdu! Vždyť přesně to co řekl, se teď děje!"
"Heidi Richards," řekla klidným hlasem, což mi přidávalo na naštvání. "Prosím tě poslouchej mě! Chci ti pomoct! Chápeš to? Je to vzájemné, ty mi řekneš svůj problém a já ti chci pomoc!" Dívala jsem se jí do očí a tak nějak jsem ztratila slova.
"Promiň." vypadlo ze mě najednou. Objala jsem ji a poděkovala jí.
"Dáme se do řešení tvých problémů." zasmála se. "První ta Oliheň." Měla pravdu, úplně jsem to tak nějak vypustila, ale když nevyřeším ani jeden, nevyřeším nic. Mar se natáhla pro notebook a na všech možných vyhledávačích začala hledat Olivia Sparks. V ten moment se rozezněl telefon, na kterém svítilo jméno Robert.
"Ahoj Robe. Hrozně se omlouvám, ale nemám čas teď řešit letní prázdniny, bohužel. Hledám s Mar jednu holku, která se zná s Isaacem a políbila Nialla. Zase ahoj." uspěchala jsem náš rozhovor, se snahou hned zavěsit.
"Olivii?" vypadlo z něj. Nechápavě jsem se zamračila do zdi.
"No."
"Je to sestra Niole."
"Cože?!" Mar se na mě nechápavě podívala. "Takže jsi ji poznal už na těch záběrech z televize?"
"Jo."
"A proč jsi mi to jako neřekl?"
"Ni to nechtěla, slíbila, že si s ní promluví. Ale ještě se tak nestalo."
"Kde bydlí?" zvýšila jsem hlas. No to se mi fakt zdá. Je snad můj život jako špatně napsaná kniha?
"Heidi, já-"
"Roberte! Kde kurva bydlí?!" křičela jsem na něj.
"Pošlu ti email s její adresou." Po tom co tyto slova řekl, jsem zavěsila. Marilyn se na mě stále nechápavě dívala. Začala jsem vysvětlovat.
"Oliheň je sestra od Niole, manželky mého bratra - teda vlastně bratrance. To je fuk." Potřásla jsem hlavou.
"Bože, tvůj život je fakt složitý." zasmála se a jemně si pohladila břicho. Usmála jsem se nad jejím gestem, ale nějak jsem to nekomentovala. Za malý okamžik mi přišel email. Hned jsem ho otevřela a s Mar po mém boku, jsme nasedali do jejího auta.
***
Zvonila jsem už asi po páté, ale stále se nikdo neozýval. Protočila jsem očima a naposledy zazvonila na zvonek. To už se dveře otevřely a v nich stála naštvaná mladá, žena. Přesně ta co jsem v tom výtahu viděla. Žena tak moc podobná Barbaře Palvin, ale až teď jsem si uvědomila její podobnost s Niole. Nadechla jsem se - chtěla jsem si tím dodat odvahu - a chtěla hned něco říct.
"Ehm dobrý den, my jdeme za jistým panem Isaacem Baronem." usmála se od ucha k uchu Mar, čímž mě předehnala.
"Není tu." arogantně protočila oči. Marilyn i já jsme nakoukli dovnitř a všimli si pánských bot, které Isaac hodně nosil.
"A ty boty?" pokračovala Mar.
"Nejsou jeho." pronesla Olivia zároveň s mužským hlasem, který se blížil: "Zlato kdo to je?"
"A helemese." Marilyn se vítězně usmála, když Isaac přišel dostatečně blízko na to, aby nás viděl.
"Vlastně nejdeme za ním. To byl jen takový test, jestli jste to vážně vy. A proč vám vykám. Jdeme za tebou." promluvila jsem poprvé za celou dobu.
"Milá Olivie, jdeme si promluvit o tom, co si udělala Niallovi." Usmála se Marilyn a vešla do domu. Šla jsem jako myška za ní. Ani jeden se nebránil. Bez vyzouvání bot jsme se usadili v obýváku a čekali, až přijdou.
"Než se zeptáš, jak jsme zjistili, kdo jsi, zeptej se svého přítele nebo čeho. Každopádně pozdravuj Niole." mrkla jsem na ně. Líbilo se mi, jak jsou oba vyvedení z míry. Jak Isaac, červená, když slyší moje slova. S Marilyn jsme jen tiše seděli a poslouchali jejich hádky. Během půlhodiny se stihli tak dvanáctkrát pohádat a desetkrát usmířit. Myslím, že jsme slyšeli všechny odpovědi na otázky, které jsem chtěla znát. Oba dva pracují pro Brandona. No nevím jak Isaac, ale Olivia určitě. Rozhodla jsem se odejít. Mar pochopila a tak jsme kolem nich potichu a v klidu prošli a jeli jsme zase pryč.
***
"Danny přestaň." smála se Mar, když se ji Danny snažil lechtat. Zůstala jsem ještě u Mar, přemluvila mě. Chtěla, abych zůstala na večeři. Zatím jsme ještě seděli v obýváku a čekali na jídlo, které jsme si objednali. Čínu konkrétně. Sledovala jsem se. Byli spolu hrozně roztomilý. Danny pohladil Mar bříško a zašklebil se. Hrozně moc bych chtěla vědět, jestli budou mít chlapečka nebo holčičku, ale oni to sami ještě neví. Vždyť Mar má jen malinko vypouklé bříško. Otočila jsem se směrem k nim.
"Máte naplánovaná jména?" zeptala jsem se s natěšením v hlase.
"Já bych pro kluka chtěla Aaron," začala Marilyn, Danny jen kroutil hlavou ze strany na stranu. " a pro holku se mi líbí Megan." usmála se.
"Vždycky se ohledně toho pohádáme. Já bych chtěl Marcus nebo Sarah pro holčičku." Zasmála jsem se nad jeho první poznámku. Chápu je.
"No, myslím, že je na čase, aby ti Marilyn řekla-"
"Jídlo je tady." přerušila Dannyho Mar, když zvonil zvonek. Rychlostí blesku zamířila do předsíně, vyzvedla a zaplatila jídlo a donesla nám ho do kuchyně. Každý jsme si vzali svoje a pustili se do jídla. Byla jsem hrozně netrpělivá a nadšená. Chtěli mi něco říct, jen jsem nevěděla co. Trochu mě to přivádělo do rozpaků. V tichosti, bez jediného slova jsme jedli.
"Už mi to řekneš?" Snažila jsem se znít co nejvíc prosebně.
"No dobře," povzdechla si a věnovala jeden rychlý pohled Dannymu. Připadala mi takový nepřipravená, jako by ještě nebyl čas na to mi to říkat. "S Dannym jsme měli trochu vážnější rozhovor, - a že jich moc není - no a dospěli jsme k tomu, že jsme zasnoubení a já osobně nechci mít nemanželské dítě. Prostě chtěla bych, aby se nám narodilo do rodiny. Doufám, že chápeš."
"Vy se budete brát?" vypískla jsem. Začala jsem pociťovat jakýsi pocit štěstí, hrdosti. "Panebože," široce jsem se usmála. "Proč vypadáte, jako kdyby se měl organizovat pohřeb?" Radost v hlase mi zůstávala i nadále.
"Takže ti to nevadí?"
"Proč by mělo?"
"Já nevím, třeba jak ses dneska pohádala s Liamem, jsem myslela, že nic tak radostného nebudeš chtít slyšet."
"Blázínku," zasmála jsem se. "Panebože, doufám, že to bude co nejdřív, jsem hrozně moc natěšená…“ začala jsem básnit o svatbě, jakou můžou mít barvu dekorací, kolik družiček atd. Mar vypadala najednou stejně nadšeně jako já.
***
Zmáčkla jsem vypínač a světlo se rozsvítilo. Můj pohled padl na křeslo otočené směrem ke dveřím. Překvapilo mě, když jsem uviděla spokojeně spícího Nialla tam. Přistoupila jsem k němu a usmála se. Dekou, kterou jsem měla přehozenou přes sedačku, jsem ho zakryla a jemně ho políbila na čelo. Na již zmíněnou sedačku jsem odložila kabelku a mířila jsem nahoru. Vzala jsem si tam čisté oblečení na domácí nošení a moje další kroky směřovali do koupelny. Dala jsem si rychlou sprchu, při které jsem si umyla vlasy. Převlékla jsem se do legín, chlupatých ponožek a volného Niallova bílého trička s malinkou kapsičkou na straně srdce. S vlasy v ručníkovém turbanu jsem šla zpět dolů. Niall pořád spokojeně spal. Sedla jsem si na gauč a pustila televizi. Po chvíli se Niall v křesle zavrtěl a probudil sám sebe.
"Heidi?" zabručel rozespalým hlasem.
"Ano, už jsem tady." řekla jsem klidně. Niall vyletěl z křesla a s vykulenýma oči se na mě podíval.
"To jsi mě nemohla vzbudit?" Mezitím přišel ke gauči a usadil se vedle mě. Ruku přehodil přes moje rameno a jeho čelo opřel o moje.
"Vypadal si spokojeně." zazubila jsem se na něj. Dívala jsem se na něj tak zblízka, že jsem se zase ztrácela v jeho očích. Chvíli jsme se tak na sebe jen dívali, až jsem to nemohla vydržet a políbila jsem ho. Několikrát se do polibku usmál a vřele mi ho oplácel. Jenže poznala jsem z něj něco jiného než obvykle. Něco jako chtíč a touhu.
_________________________
Ahooojtee<3 slavnostní uvítání!!<3 doufám, že se vám sice kratší díl líbíl!:D Olivia se tak na půl vyřešila..a kdyby jste se náhodou chtěli zeptat na Liama, tak se neusmíří až do svatby..což mě přivádí na myšlenku..Svatba!!<3 omgg hrozně moc se teším na psaní toho dílu!:D
Jinak co říkáte na poslední dve slova? jsou trochu spoiler k tomu vánočnímu speciálu co pro vás napišu, což mě přivádí k něcemu dalšímu..kdybych to náhodou nestihla napsat..což asi nestihnu tak jsem v prdeli..protože maminka zakazala ntb na štedry den..
a já jeste nemám dárky..#CLARASCHRISTMASPROBLEMS.. a hlavně mám asi 50 kč. like nooo:D
Jinak jsem hrozně šťastná za moji kamarádku, protože půjde do brněnskýho studia nahrávat další songu...a já muzu být u toho, takže budu moc udělat záběry pro klip na tooo omgg hurá<33
Jinak poslední otázka - je tu někdo kdo viděl ten nový díl Hunger Games? já totiž nevím jestli na to mám jít do kina nebo poškat až to bude online..cetla jsem, ze u toho par lidi malem uslo, tak nevim, doufám ze ne:DD
Věnováno @
111wwwooowww111
Takže miluju vás<33 děkuju za všechny ty reads a votes a comments co jste mi dali<33 je to neuvěřitelný<33
A pardon, jeste jsem zapoměla na to, že jsem konečně udělala COVER k mému novému příběhu s Harrym, dám ho asi az v roce '15 ale menší spoiler - bude se jmenovat OPINION a na boku máte ten cover<3 omlouvám se, že jsem tam nedala dotku Niallera, příště vynahradím!
miluju vás<33
Komenty prosím<33
CL3RA<33
P.S. - Přidejte si mě na tom fb, prosím<33 v komentech odkaz <3