Rosalie mu dala pohlavek. Musela jsem se taky zasmát. Za pár sekund jsme byli před vilou. Nikdy si nezvyknu na tu rychlost. "Kdy budu moci do školy?,, zeptala jsem se Carlisla. "Nejspíš za pár týdnů,, odpověděl nezaujatě. Odfrkla jsem si a šla do svého pokoje. Za pár minut se otevřely dveře. Rychle jsem zahodila propisku a schovala si deník pod polštář. Všechno si tam píšu a nechci aby o mích pocitech někdo věděl. "Je tu Renesme,, zajásala Rosalie a vedla mě dolu.
Dozvěděla jsem se že Renesme je Belly dcera. Všichni se hromadně objímali. "Ness tohle je Eleven,, ukázala na mě Bella. Podala jsem jí ruku. Ovšem když mi jí chtěla podat zarazil ji nějakej kluk. "Jo a tohle je Jacob,, dodala. "To je ta holka Carlisle?,, zeptal se Jacob. "Jacobe!,, vykřikl Edward. Teď jsem byla mimo. "Vy jste jí to neřekli?,, položil další otázku."co jste mi neřekli!,, zvýšila jsem hlas. "Asi ti zapomněli říct že si jen pokus,, zasmál se Jacob. "Pokus?,, zopakovala jsem. "Jacobe vypadni!,, zahřměl Carlisle a vedl ho ven. Jacob se mu vysmekl. "Si jenom pokus,, dodal. Lucas mě chytil za ruku. Rychle jsem se mi vytrhla. "O čem to mluví?,, zašeptala jsem skoro neslyšně. "Chtěli vyzkoušet jestli by z tebe nešel udělat hybrid,, zase ten kluk. "Co je hybrid ?,, zeptala jsem se. Pak se mi udělal knedlík v krku a já nebyla schopná už nic říct. "Upír a vlkodlak dohromady,, odpověděl Carlisle. Byla jsem jen pokus. Nic jinýho. Byla jsem experiment. "T-takže jste m-mě měli jenom na-,, hlas se mi zlomil. Odstrčila jsem od sebe Lucase a šla si zabalit věci. Sedla jsem si na postel a dala hlavu do dlaní. "El?,, vešel do místnosti Lucas. Rychle jsem se zvedla a šla co nejdál od něho. "Milovala jsem vás! Byli jste moje rodina! Konečně jsem se cejtila dobře! Měla jsem skvělý rodiče, sourozence, všechno bylo skvělí! Do tý doby než jsem zjistila že jsem pokus,, bolelo to. Bolelo mě to vědět. Svezla jsem se na zem s křikem. Nikdy jsem necejtila větší bolest. Lucas šel ke mě. Rychle jsem se zvedla a proskočila jsem otevřeným oknem.
Běžela jsem lesem. Pryč. Nevěděla jsem kam. Ale co nejdál od nich. Zastavila mě příjemná vůně. Nejspíš jsem se ocitla blízko lidí. Šla jsem za tou úžasnou vůní. Došla jsem až k houbařům. Bylo tam pět lidí. Cítila jsem jejich krev. Strašně moc jsem si přála se do nich zakousnout. Olízla jsem si zuby. Za pár minut už tu nebylo ani živáčka. Všechny jsem je zabila. Až teď jsem si uvědomila co jsem udělala.