Twilight

16 shledání

Šla jsem po schodech někam dolů. Přišlo mi že jdu celou věčnost. Došla jsem k bílým dveřím. Otevřela jsem je. Na zemi ležel Lucas. Přiběhla jsem k němu. "Lucasi!,, křičela jsem. "Neopouštěj mě,, křičela jsem. Najednou si prudce sednul. "Je to tvoje chyba! Kvůli tobě jsem umřel!,, křičel na mě a pak mě zabil.

S křikem jsem se probudila. Narazila jsem hlavou na osobu která nademnou seděla. Byl to Edward. "Auuuu,, vypísknul. "Promiň,, zašeptala jsem. Celá jsem se třásla a byla jsem spocená. "Ko-kolik je hodin,, vykoktala jsem. "Půl čtvrtý ráno,, odpověděl. "Co se ti zdálo,, ptal se starostlivě. "Nic důležitého,, řekla jsem rychle a vylezla jsem z postele. "Půjdu se umít,, řekla jsem a šla jsem do koupelny. Edward mě ale rychle chytnul za ruku. "Určitě si v pořádku?,, přikývla jsem. "No tak El. Se mnou můžeš mluvit,, konejšil mě a stále mě držel. "Já se jen strašně bojím o Lucase,, vzlykla jsem. "On tam někde umírá a já nemám nejmenší tušení jak zabít Ara!,, Vykřikla jsem. Rychle mě obejmul. "Bude to dobrý,, šeptal mi do vlasů. Odtáhla jsem se a se slzami v očích jsem se na něj podívala. "Dokud ho nezabiju tak to dobrý nebude,, odvětila jsem a šla jsem do koupelny.

Četla jsem si na posteli. Bylo zhruba dopoledne. Otevřeli se dveře. "Porada,, řekla Rosalie a hned taky odešla. Moc ráda mě nemá. Usoudila jsem že bude u Carlisla tak jsem šla k němu do pokoje. Zaklepala jsem a otevřel mi Carlisl. "Pojď,, řekl s úsměvem. Všichni tu stáli. Všimla jsem si Cauise sedícího na židli. "Konečně,, usmál se. "Takže. Aro by tě chtěl vidět, protože si novorozená. Až ti bude chtít přečíst myšlenky proměníš se ve vlka a zabiješ ho,, řekl s klidem. "A co ostatní,, zeptala jsem se. "O ty se postaráme my,, řekl Edward. Přikývla jsem. "Tak dobře,, souhlasila jsem s návrhem. Cauis přikývl. "Radši si pospěšte nebo váš kamarádíček zdechne,, odfrknul si. Zase jsem si vzpomněla na ten sen. "Je to tvoje chyba!Kvůli tobě jsem umřel!,, odehrávali se mi ta slova pořád dokola. Edward se na mě smutně podíval. Určitě mi čte myšlenky. Cauis nás jen pozdravil a zmizel. Šla jsem mlčky do svého pokoje. Sedla jsem si na postel a povzdechla jsem si. Cítila jsem nával slz. "Kvůli tobě jsem umřel!,, pořád dokola a dokola. Do pokoje vešel Edward. Sednul si vedle mě. "Proč si mi to neřekla?,, ptal se. "Proč mi čteš myšlenky?,, teď jsem se ptala já. Jen se zasmál. "Musíme do hradu,, přikývla jsem.

Byli jsme zase v tom sále. Za chvíli tu bude Lucas. Jásala jsem v duchu nebo to taky nezvládneme a už ho nikdy neuvidím. Zvládneme to. Podívala jsem se na Edwarda. "Vítám vás tu,, usmíval se Aro. "Rád vás zase vidím,, skenoval nás očima. "Kde máte Lucase,, ptal se. "Bohužel dnes nemohl dorazit,, odpověděl Carlisl. Popravdě ho tvůj brácha nechává vyhladovět. Pomyslela jsem si. "Škoda. Teď bych se rád mrknul na Eleven,, podíval se na mě a nastavil mi ruku. Tak jo, moje chvíle. Začala jsem myslet na vztek na přeměnu a za chvíli jsem byla na čtyřech. Bella nás chránila štítem. Rozeběhla jsem se na něj. Všimla jsem si že Cauis vstal z křesla a zabil Aleca. Skočila jsem na něj. Dlouho se semnou páral. Teď byl podemnou a já mu schutí utrhla hlavu. Podívala jsem se na ostatní. Všichni byli v bezpečí. Esme se tam prala s Jane. Rychle jsem jí běžela na pomoc. Schodila jsem s Esme Jane a Carlisl jí utrhnul hlavu. Alice přiběhla s oblečením. Mezítímco mi pomáhala se Cauis sbíral ze země. "Děkuji vám Cullenovi. Tohle vám nezapomenu. Teď je čas vám vrátit Lucase, pokud už není mrtvý. Dám mu i najíst a pak ho dovedu k vám. Počkejte tu na mne,, řekl a odešel. Carlisl s Edwardem zapalovali těla. Já byla převlíknutá. Objala jsem Esme. "Konečně bude po všem,, zašeptala jsem. Jen doufám že bude Lucas v pořádku. Čekali jsme asi půl hodiny. Cauis se vrátil, ale Lucas nikde. Ach ne. Je to moje vina. Začala jsem litovat. "Je mi líto,, řekl Cauis. Musela jsem to rozdýchat. Sedla jsem si na zem a začala jsem brečet. "Ovšem že žertuji,, zasmál se Cauis. Viděla jsem jak do sálu vešel Lucas. Hned se na mě podíval. Usmál se. Zvedla jsem se. Běžela jsem k němu. "Si tady,, šeptala jsem. Byla jsem kousek od něho. "Jsem tady,, usmál se. "Promiň mi to El,, začal se omlouvat. Dala jsem mu prst před pusu. "Přestaň se omlouvat! Za nic nemůžeš. Lucasi já vím že si to nevěděl a mrzí mě že jsem tě nevyslechla,, přitáhnul si mě k sobě a dlouze mne políbil. "Miluju tě,, řekl a objal mě. "Já tebe víc,, usmála jsem se.