Twilight

25 překvápko

Nemůžu se dočkat až pojedeme do Anglie. Už jsem zabalila pár věcí. Dneska se vrací Emmet s Rose. Chceme jim přichystat oslavu. Já s Lucasem nafukujeme balónky. Bude z nich obří nápis WELCOME HOME. Přiběhla k nám Alice. "El nezajela bys do Seattlu?,, zeptala se. "Proč?,, povzdechla jsem si. "Potřebuju ještě pár věcí. Napsala jsem ti seznam a Esme tam připsala nějaký jídlo,, usmála se a podala mi ho. "Fajn,, protočila jsem očima. Nikam se mi nechce, protože je půl osmý večer."Pojedu-,, chtěl něco říct Lucas, ale Alice ho zastavila. "Ne nepojedeš, tebe tady potřebuju a El to zvládne i bez tebe,, namítla. "Ale už je pozdě,, zamručel. "Lucasi to nic,, řekla jsem a zvedla jsem se.

Nakoupila jsem vše potřebné a jela jsem autobusem domu. Vystoupila jsem na nádraží. K vile je to tak půl hodina pěšky. Šla jsem pomalu lesem. Viděla jsem obrysy vily. "Konečně,, vydechla jsem. Slyšela jsem za sebou křupnutí. Rychle jsem se otočila. Nikde nikdo. Pak mi něčí ruka zakryla oči. "Lucasi?,, zeptala jsem se. "Ne, zkus hádat ještě jednou,, odpověděl mi velmi dobře známý hlas. "Tati,, hlesla jsem. "Překvápko,, odkryl mi oči. "Lucasi!,, zakřičela jsem než mi zakryl pusu. Byl o hodně silnější než já. Nechápala jsem jak. Slyšela jsem výkřik mého jména. "Eleven!,, Lucas pomyslela jsem si. Někdo ode mě odtrhnul tátu. Carlisl s Jasprem se ho snažili udržet. Lucas ke mě doběhnul."Jsi v pořádku?,, zeptal se starostlivě. Přikývla jsem. Dívala jsem se jak se jim táta vzpírá. Jednoduše se jim vytrhnul a rozeběhnul se proti mně. Lucas si rychle stoupnul předemně. Táta ho srazil na zem. "Lucasi!,, vykřikla jsem a chtěla jsem jít k němu. Táta mě chytnul za loket. "Pusť mě!,, snažila jsem se vyvlíknout. Ostatní se na něj rozeběhli. Nebyli dost silný. On byl silnější. Nechápala jsem jak. Upír není. Vlkodlak taky ne. Tak co je ksakru zač. Všichni se na zemi svíjeli bolestí. Já se mu snažila vytrhnout. Kopala jsem do něj. "Nemel sebou kurva!,, zakřičel. Přilítla mi facka. Dal mi před pusu nějakej kapesník. Snažila jsem se nenadechovat. Už jsem to nevydržela. Nadechla jsem se. Zamlžilo se mi před očima. Táta si mě přehodil přes rameno. "Lucasi.....,, zašeptala jsem než jsem omdlela.

~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Probudila jsem se. Pomalu jsem otevřela oči. Rozhlídla jsem se po místnosti. Nic tu nebylo. Až teď jsem si uvědomila že ležím na zemi. Nebylo tu moc světla. Na zdech byli jen dvě svíčky. Okna nikde. Dveře jsem taky neviděla. Co se stalo. Jediná věc kterou si pamatuju je jen že jsem přijela na nádraží. "Haló?,, zachraptěla jsem. "Lucasi?,, šeptla jsem. Pak jsem se uchechtla. Ten tady bejt nemůže, nedopustil by aby mě sem zavřeli. V tom sem si vybavila co se stalo."Tati?!,, Vykřikla jsem zděšeně. Z rohu místnosti se ozvalo tleskání. "Bravo, konečně ti to došlo,, uslyšela jsem jeho hlas. "Kde to jsem?!,, "Všechno popořadě,, uklidnil mě a přešel až ke mně. "Tak zaprvé nejsem tvůj otec,, začal. Chtěla jsem něco říct, ale on mi to nedovolil. "Vím že máš otázky. Nejdřív mě vyslechni a pak se můžeš ptát. Takže, jsme na základně lovců. Lovci chrání lidi před upíry a vlkodlaky. Žijeme už zhruba patnáct let. Můj dědeček dělal výzkumy. Byl to velmi chytrý muž. Bohužel ho zabil upír. Můj otec o tom nevěděl. Nevěděl nic o tomto světě. Jednou našel dědečkův deník a rozhodl se to dokončit. Začal pracovat v laboratoři. Chtěl zkusit co se stane když svůj výzkum vyzkouší na člověku. Potom jsem se narodil já. Zkusil to na mě. Můj vlastní otec mě zmutoval,, dokončil svůj monolog. "Tak jo mám pár otázek,, vydechla jsem. "Kdo je můj otec? Proč si mě zajal a co ode mě kurva chceš?!,, vyštěkla jsem. Rychle mě chytnul za kotník a přitáhnul si mě k sobě. Začal mě škrtit. "Takhle se mnou nebudeš mluvit,, řekl klidně. "Pokud chceš odpovědi na tvoje otázky tak se začni chovat slušně. Neumím být jemný,, řekl chladně a pustil mně. "Tvůj otec se jmenuje Donathan Blues-,, "žije?,, skočila jsem mu do řeči. "Neskákej mi do řeči! A ne nežije. Zabil ho Carlisl,, řekl s klidem. "Tak tomu nevěřím,, zakroutila jsem hlavu. "Tvůj otec se snažil Cullenovi zničit. Stálo ho to život. Byli jsme si hodně blízcí. Přísahal jsem mu že se o tebe postarám a dohlídnu na to že skoncuješ s Culleny,,

Tak a po týdenní pauze je tu další kapitola! Strašně moc vám děkuju za 327 přečtení!❤️💚💛💛🧡💙💜Omlouvám se za chyby. Přeju hodně zdraví a OLA AMIGOS💞💖💕