O dva roky později..
Už to jsou dva roky, co jsem se přestěhovala, co? No.. stalo se toho hrozně moc. Udělala jsem maturitu, dostala jsem se na vysokou, mám vlastní byt, smířila jsem se s tím, že jsme s Jackem přerušili veškerý kontakt mezi sebou a už jsem s tím v pohodě. Sice mi trvalo strašně dlouho než jsem se z toho dostala.. několik měsíců jsem pořád brečela a bylo to jen horší, ale pak mi pomohl Mark, se kterým jsem teď šťastně zadaná. Už rok a miluju ho.
S ostatními jsem se scházela několikrát do roka. Vždycky, když měli volný víkend, tak přijeli. Já tam ještě nejela, protože jsem se bála toho, že potkám Jacka a bude to horší. Vlastně jsem ho neviděla od té doby, co se se mnou rozešel, což už jsou dva roky. Ublížil mi. Tak strašně moc mi ublížil. Myslela jsem, že to zvládneme. Že bude se mnou. Nenávidím ho za to, co mi udělal. Trápila jsem se kvůli němu několik měsíců a už to nechci zažít znova.
Teď už to je ale dobrý a mám Marka, který je dokonalý. Vím, že by to nikdy neudělal. Je jiný.
„bílý nebo červený růže?" Zeptala se mě máma, která držela v rukou dvě kytice růží.
„červený. Bílý budeš mít šaty" poradila jsem jí.
Jo.. ještě jedna velká věc se stala. Máma s Danielem se pozítří vezmou. Daniel ji před několika měsíci požádal o ruku a už pozítří je ten velký den. Jsem za ně strašně ráda.
„my už půjdem. Nashle paní Dawsonová, ahoj Rose" řekly holky a odešly. Byla tady Kate a Julie. Další moje světlovlasá kamarádka. Mám těch kamarádů víc.. díky Kate a Markovi.
„ahoj" řekly jsme s mámou na stejno s úsměvem.
Poté jsem vzala mobil a zavolala Markovi, že už může přijít. Byli jsme dohodnutí, že až tohle s mámou vyřešíme, tak sem přijde. Je tady docela často. Někdy jdu i já k němu.
„tak já půjdu. Zatím se měj, ahoj" řekla máma s úsměvem, dala mi pusu na líčko a odešla domů. Já si s úsměvem sedla a čekala, až přijde Mark.
-----------------------------
„ahoj, zlato" řekl, když vešel dovnitř a dal mi pusu na tvář.
„ahoj" pozdravila jsem ho taky s úsměvem.
„jak to šlo?" Zeptal se a mile se na mě usmál.
„skvěle. Máme vybrané kytky" odpověděla jsem s uchechtnutím a on se taky uchechtl.
„to je dobře" řekl a sedl si na sedačku. Já šla za ním a sedla si vedle něho.
„máš už oblek, že jo?" Zeptala jsem se pro jistotu, protože už pozítří je svatba.
„jasně" odpověděl s uchechtnutím.
„chceš ukázat moje šaty?" Zeptala jsem se natěšeně. Chtěla jsem mu je už ukázat.
„pozítří tě v nich uvidím. To počká" řekl a mně trochu úsměv opadl, ale měl pravdu. Vždyť mě v nich pozítří uvidí.
„dobře a co budem teď dělat?" Zeptala jsem se, protože je odpoledne a nevím, co bychom mohli dělat.
„nechceš jít se mnou k Liamovi? Pozval víc lidí. Není to párty nebo tak něco, ale bude tam víc lidí" zeptal se a já se jemně usmála. Liam je další kamarád.
„jo.. jasně" souhlasila jsem. Sice jsem myslela, že bychom mohli dělat něco spolu, ale tak aspoň budeme se svými kamarády.
„já se jen převléknu" řekla jsem a vstala. Mark mi na to jen přikývl a zapl si televizi, a tak jsem šla do pokoje, abych se převlékla do něčeho lepšího, než jsou tepláky a tílko.
Rozhodla jsem se, že si vezmu jen nějaké lehké šaty, protože je venku snad milion stupňů. Je léto a jsou prázdniny, takže do školy nemusím, což je dobrý.
Přišla jsem dolů a Mark jen s úsměvem vstal. Chytl mě za ruku a spolu jsme se vydali k Liamovi.
-------------------------------
„čau, brácho" řekl Liam směrem k Markovi a udělali nějaký svůj pozdrav.
„čau" pozdravil ho Mark a já se na Liama jen usmála.
„pojďte dovnitř" řekl a pustil nás dovnitř. Bylo tady pár lidí, kteří se docela bavili.
Došli jsme do obýváku, kam jsme si oba sedli. Mark si začal povídat s klukama a já se zatím rozhlížela okolo.
„Rose, pojď k nám" křikla na mě Kate a já za ní s úsměvem šla. Byla v kuchyni s ostatníma holkama, se kterýma jsem se pozdravila.
„zrovna se tu bavíme o tom, kdy chceme mít svatbu. Kdy ji chceš mít ty?" Zeptala se Julie.
Svatbu? Já ani nevím, jestli svatbu chci mít. Je mi teprve dvacet. Na to je ještě čas.
„no.. já nevím.. až budu připravená" odpověděla jsem s uchechtnutím a napila se vody.
„s Markem neplánujete budoucnost?" Zeptala se překvapeně Kate.
„no.. jako jo.. ale o svatbě jsme se ještě nebavili. Myslím, že je na to ještě čas" řekla jsem to, co si myslím a viděla jsem, jak byly překvapené. Vůbec jsem nechápala proč.
„no to je jedno. Nedáte si víno?" Zeptala se Charlie a holky souhlasily, tak jsem se k nim přidala.
Po chvíli jsem se od nich zase odtrhla a šla za Markem i s vínem.
Sedla jsem si vedle něho a dívala se na jeho obličej. Smál se a soustředil na to, co všichni říkají. Pomalu jsem od jeho ramene sjela rukou až k jeho dlani a propletla si s ním prsty.
Nereagoval, ale stisk zesílil. Nad tím jsem se pousmála a napila se.
--------------------------------
„nechceš se jít ještě projít?" Zeptala jsem se Marka, když jsme byli zrovna na cestě domů.
„proč ne" řekl s úsměvem, a tak jsme se vydali jinou cestou, abychom si cestu prodloužili.
„kdy chceš mít svatbu?" Najednou mi vyletělo z pusy, aniž bych nad tím přemýšlela.
„ty se chceš teď vdát?" Zeptal se docela překvapeně, ale s uchechtnutím.
„ne.. právě, že ne. Jen holky se docela divily, když jsem jim řekla, že svatbu teď v blízký době neplánuju" vysvětlila jsem a trochu se uchechtla.
„aha.. no je to tvoje věc. Nevšímej si jich" řekl a oba jsme se trochu zasmáli. Ani nevím proč.
„doufám, že si jednou vezmu tebe" řekl a já se na něj usmála. Ale nebyl to upřímný úsměv. Při těch slovech jsem cítila úzkost. Ne, že bych si Marka nechtěla vzít, vždyť ho miluju, ale bylo to divný.
„taky doufám" řekla jsem a on se ke mně nahnul a krátce mě políbil.
Procházeli jsme se asi hodinu, a pak už jsme se rozhodli jít domů.
„jdeme už spát?" Zeptal se Mark a já mu na to jen přikývla.
Převlékla jsem se do Markovo trička, které mám na spaní a šla si za ním lehnout.
„když jsme se tak bavili o tý svatbě.. přemýšlel jsem.. asi bych si tě chtěl už vzít" řekl najednou a mně se zastavil dech. Byla jsem k němu otočená zády, takže nemohl vidět můj překvapený výraz.
Co? Vzít si mě? Teď?
„žiješ ještě?" Zeptal se s uchechtnutím.
„jo.. já jen.. nevím, co na to říct." Řekla jsem rozpačitě a otočila se k němu.
„řekni ano" řekl najednou a já nevěděla, jestli to ano chci říct.
Možná to je divný, když ho miluju, ale ještě se necítím na to, abych byla něčí manželka.
„já.. no.. říkala jsem, že si myslím, že je na to brzo.. já nevím" řekla jsem opět rozpačitě.
„přece se milujeme, ne?" Řekl a já jen souhlasně přikývla.
„tak na co čekat?" Zeptal se s úsměvem.
Já ještě svatbu nechci..
„budu o tom přemýšlet" řekla jsem s úsměvem a pohladila ho po tváři.
„dobře.. vím, že je to na rychlo, ale miluju tě a chci s tebou být už napořád" řekl a já se usmála.
„taky tě miluju" řekla jsem upřímně.
„dobrou noc" řekl s milým úsměvem a já se otočila opět zády k němu. Mark si okolo mě obmotal ruku a po chvíli usl.
Nejsem připravená na svatbu. Ani nevím, jestli si chci Marka vzít.. vždyť se tolik neznáme. Musíme se první poznat.. ale miluju ho. Nemělo by to stačit?
____________________
Doufám, že vás část bavila..😅❤
x moon x