Hermiona si nepamatovala, že by byla někdy v životě takhle naštvaná. Taky si nepamatovala, kdy naposled byla nemocná. Hermiona nebývala nemocná. Snažila se držet ve formě a pravidelně doplňovala vitamíny.
„Čaj se zázvorem a medem," řekl Draco, když vešel do ložnice. Hermiona k němu ležela zády a snažila se předstírat, že spí, ale vzlyky ji prozradily. Bylo jí hrozně špatně, byla naštvaná a smutná zároveň. Byla na krásném ostrově se svým novomanželem a ona pořád jen spala.
„Omlouvám se," kňukla.
„Nemáš se za co omlouvat," řekl a posadil se vedle ní na postel. Tenhle pohled na ni mu nedělal příliš dobře. Nerad ji viděl zranitelnou.
„Zkazila jsem nám líbanky," zamumlala a on si povzdechl.
„Nezkazila. Můžeme sem jet kdykoliv znova. Hlavní je, že jsme spolu."
„Miluju tě," řekla nakřáplým hlasem a konečně se k němu otočila čelem.
„Já tebe taky," řekl a políbil ji na čelo, než si lehl vedle ni a přitáhl si ji do objetí.