Povaha
Beagle Harrier je klidný a velmi přátelský k lidem, včetně dětí. Jako honič je velmi učenlivý, šikovný a akční. Zkrátka dokáže ocenit pravé kouzlo nahánění.
Popis
Beagle Harrier je pes střední velikosti (45 až 50 cm v kohoutku). Díky své stavbě těla se jedná o psa živého a mrštného. Jeho hlava je středně silná, s mozkovnou spíše širší a objemnější, týlním hrbolem nepatrným, stopem nezřetelným. Nos je černý, vyvinutý. Délka tlamy je zhruba stejná jako délka lebky. Hřbet nosu je spíše rovný, nikoli klenutý, v profilu se nepatrně zužuje. Horní pysky jsou svěšené a překrývají dolní čelist. Jeho oči jsou otevřené, tmavé, s živým, upřímným a inteligentním výrazem. Uši jsou poměrně krátké a střední šířky, posazeny v úrovni očí, ve střední části mírně zaoblené. Krk dobře přiléhající k ramenům, volný a lehce klenutý v jeho vyšší části. Hřbet má krátký, osvalený. Bedra jsou silná a osvalená, případně mírně klenutá. Hrudník je dobře stavěný. Břicho není nikdy moc vtažené. Přední končetiny jsou silné a rovné. Plece jsou dlouhé, šikmé a osvalené. Boky zadních končetin jsou šikmé a silné. Stehna jsou spuštěná dolů, osvalená. Tlapy jsou pevné s tlustými tvrdými polštářky. Tělo má pokryté spíše krátkou plochou srstí. Váha se pohybuje od 20 do 25 kg, ale není předepsána FCI. Všeobecně je Beagle Harrier plný zdravotního elánu a dožívá se v průměru 12 až 13 let.
Klasifikace Beagle Harriera dle FCI
Standard mezinárodní kynologické federace řadí Beagle Harriera do skupiny 6: Honiči, barváři a příbuzná plemena, sekce 1.2: Střední honiči, s pracovní zkouškou. Oficiální zkratka užívaná pro toho plemeno je BEH.
Historie plemene Beagle Harrier
Jeho historie započíná ve Francii koncem 19. století, kdy se baron Gerard, pokusil s použitím Beagla a Harriera vyšlechtit nové lovecké plemeno. Toto nové plemeno zdědilo po Beaglovi mohutnost a po Harrierovi obratnost. Původně byl Beagle Harrier využíván k lovu zajíců, dnes se kromě toho využívá ještě k lovu lišek a jelenů. Za hranicemi Francie není příliš rozšířen.
Základní péče
Srst Beagle Harriera nevyžaduje zvláštní péči, vhodné je občas srst vyčesat. Větší péči je třeba věnovat jeho vytížení. Stejně jako jakýkoli jiný lovecký pes potřebuje buď upotřebení v této oblasti, nebo časté procházky věnované zábavě a rozvoji jeho schopností. Kvůli někdy nesnadnému udržení jeho pozornosti při výcviku je vhodné spíše cvičit párkrát denně v kratších intervalech.