Povahaplemene
Povaha alpského jezevčíkovitého brakýře je pevná a nebojácná. Velmi rád se vydává sám na výlety. Pokud má možnost utéct, udělá to. Je docela paličatý, ale přesto se poměrně snadno učí. To, co se už jednou naučí, nezapomene. Většina psů má rádo vodu. Alpský jezevčíkovitý brakýř je velmi energické plemeno. Při lovu je horlivý a velmi vytrvalý. Má výborný čich. Jako rodinný pes bývá hravý a oddaný své rodině. Je to také výborný hlídač.
Popis alpského jezevčíkovitého brakýře
Alpský jezevčíkovitý brakýř dorůstá výšky 34 - 42 cm v kohoutku. Jeho hmotnost se pohybuje okolo 15 kg. Hlava má klenutou lebku. Skus je nůžkový nebo klešťový. Oválné oči mají chytrý výraz, jsou tmavě hnědé. Uši jsou poměrně dlouhé a vysoko posazené, volně visí podél lící. Špičky uší jsou zakulacené. Krk je krátký a svalnatý. Tělo alpského jezevčíkovitého brakýřeje dobře osvalené a dlouhé. Působí robustně. Záda se mírně svažují. Ocas je vysoko nasazený a u kořene silný, nesen je svěšený. Končetiny jsou silné, krátké. Srst je hustá, hrubá a těsně přiléhá k tělu. Zbarvení je červené nebo černé s jasně ohraničeným pálením. Průměrná délka života je 11 - 13 let.
KlasifikaceFCI
Patří do skupiny 6 - honiči, barváři a příbuzná plemena, sekce 2 - barváři s pracovní zkouškou.
Základnípéče o psa
Srst alpského jezevčíkovitého brakýře nepotřebuje žádnou speciální péči. Bohatě postačí občas prokartáčovat, v období línání je třeba častěji. Toto plemeno potřebuje dostatečné množství pohybu. Nejvhodnější aktivitou je pro něj lovecké vedení, ale dá se bez problémů chovat jako rodinný pes. Při lovu bývá využíván na černou zvěř. Vůči nepříznivému počasí je odolný, ale celoroční pobyt venku není vhodný.
Historieplemene alpský jezevčíkovitý brakýř
Alpský jezevčíkovitý brakýř pochází z Rakouska. Již ve středověku byli k lovu používáni podobní psi. Roku 1881 a 1885 tyto psy použil Rudolf Habsburský při loveckých výpravách do Turecka. V roce 1932 byl v Rakousku uznán jako třetí barvářská rasa pod jménem alpsko-krušnohorský jezevčíkovitý brakýř. V roce 1975 bylo jméno pozměněno do dnešní podoby a roku 1991 zařazeno mezi barváře. Byl vyšlechtěn pro lov lišek a nahánění zvěře. Jako rodinný společník se příliš nevyskytuje. Ovšem ani u myslivců jej příliš často nenalezneme.