Jungkook's pov
Objetí jsem mu nejistě opětoval. Voní tak sladce. Sám je sladký.
„Kookie, Tae můžeme odject." Zavolal Hwan z dálky. Nechtěl jsem od něj, ale doma ho můžu mít přeci jen pro sebe. S posledním nasátím jeho vůně jsem se ho pustil. Vřele jsem se na Taeho usmál. Úsměv mi opětoval a ruku v ruce jsme šli.
Time skip
(U Kookieho doma)
„Páááni. Je to dlouho co jsem tu byl naposledy." Vyhrkne Tae při vstupu ke mě do domu. Jemně jsem se nad tím zasmál, pokračoval jsem za Hwanem do kuchyně společně s Taem. Tae se na mě nepřestával usmívat a já na něj také ne.
„Nakonec jděte asi k vám do pokoje. Někdo vám to donese." Jen jsem pokýval hlavou a naznačil Taemu, aby šel zamnou. Jelikož je můj dům velký, tak trvá, než se dojde ke mě do pokoje. Taehyung se nepřestával kochat. Chová se, jako kdyby tu byl prvně v životě. I když je tu jen po dlouhé době. Prohlížel si snad úplně všechno, ale nejvíc si prohlížel poličku s fotkami. Bylo tam pět rámečků, ale jeden byl položený. Nejistě ho zvedl a zadíval se na něj. Byla to moje a jeho fotka, kde jsme spolu na Vánoce.
„Chyběl si mi tak moc, že jsem se na tu fotku nedokázal dívat.." Pronesl jsem potichu a šel za nim.
„Nechtěl jsem to takhle pokazit." Odvětil a položil fotku na své místo. Otočil se na mě. Podíval jsem se mu do očí, ve kterých jsem viděl lítost. Nic jsem neříkal a přitáhl si ho k sobě.
„Měl jsem vědět, že to tak nemyslíš. Je to i moje vina." Políbil jsem ho na spánek a pořádně si ho na sebe přitiskl.
Taehyung's pov
Zabořil jsem hlavu do jeho záhybu mezi ramenem a krkem. Nasával jsem jeho vůni. Užívám si tenhle moment. Je to jako pohádka, která se právě děje. Přijdu si jako nejšťastnější člověk na světě, protože ho mám u sebe.
„Je mi to tak moc líto." Vzlykl jsem. Jungkook na to nic neříkal, jen si smutně povzdechl. Chtěl jsem, aby něco řekl. I kdyby to mělo být cokoliv. Chtě nechtě jsem se od něj odtáhl a podíval se na něj. Měl neutrální výraz. Vypadal zamyšleně, a tak jsem od něj odstoupil.
Jungkook's pov
Přemýšlím. Přemýšlím nad tím co říct, protože sám nevím jak se cítím. Jsem šťastný že tu je, ale i tak cítím něco jiného, ale co to je? Taehyung odemě odstoupil. Teď cítím prázdnotu. Pohledem jsem zkoumal každou jeho část obličeje, jako kdybych ho viděl naposledy v životě a chtěl si zapamatovat to jak vypadá. Je nádherný. Plné měkké rty, omamná skořicová vůně, hluboké hnědé oči, roztomilý nos na jehož konci je dokonalá piha. Chci ho mít jen pro sebe.
„Tae." Udělal jsem krok k němu. Nechápavě mne pozoroval. Mírně jsem se k němu naklonil. Jeho rty byli od těch mých jen pár milimetrů daleko. Naše nosy se otírali o sebe. Mé oči se setkali s jeho. Ztrácel jsem se v nich. Čas, jako kdyby se zastavil a jenom my se mohli pohybovat. Na nic jsem nečekal a znovu se vpil do jeho rtů. Tak tohle je láska...
ʕ•̫͡•ʕ•̫͡•ʔ•̫͡•ʔ•̫͡•ʕ•̫͡•ʔ•̫͡•ʕ•̫͡•ʕ•̫͡•ʔ•̫͡•ʔ•̫͡•ʕ•̫͡•ʔ•̫͡•ʔ
Annyeong~
Nerada to přiznávám, ale blížíme se ke konci. 😓
Nechci, aby tahle kniha skončila, protože mě hodně moc baví..😐 Ostatně alespoň budu moct pokračovat v těch ostatních, jako je Why me hyung, jsem jiný a are you crazy?
Příští scéna bude už 15+, ale vím že tohle vás nezajímá. 😂
Zatím~