„Hwane.. tolik to pořád bolí." Přitiskl jsem se k němu. Hlavu jsem měl na jeho rameni. Nechával jsem slzám volná průchod. Hwan mne konejšivě hladil po zádech, nemohl jsem uvěřit sám sobě. I přes tu tvrdou slupku, co jsem si vytvořil se přes ní dostaly city.
„Měl by jste jít spát. Je pozdě a vy máte zítra školu." Odtáhl se a věnoval mi jeho úsměv. Už dlouho jsem ho neviděl se takhle usmívat. Jemně jsem mu přikývl a lehl si. Hwan mě přikryl a pohladil po vlasech.
„Ráno vás bude čekat kakao a palačinky" Znovu se na mě usmál a věnoval mi polibek do vlasů. Teď jsem si uvědomil, že kvůli Taehyungovi jsem přišel o jediného 'rodiče' co jsem kdy měl. Má máma s tátou o mě nejeví zájem. Kdykoliv si o něco řeknu, tak to hned dostanu, aby odemě měli klid.
„Mám...tě rád Hwane. Ne jako přítele nebo sluhu, ale jako vlastního rodiče."
Co jsem to právě řekl?!
Hwan se nad těmito slovy zarazil. Stál nademnou a usmíval se. Po chvíli mu úsměv nahradily slzy radosti.
„Mladý pa-"
„Neříkej mi mladý pane. Přeji si, aby si mi říkal, tak jak tomu bylo dřív." Hwan mi položil ruku na tvář a vřele se na mě usmál.
„Budu moc rád.. Kookie"
Ráno
„Kookie" Někdo semnou třásl. Odpověděl jsem mu jen nespokojeným zabručením a líp se uvelebil v posteli.
„Tak já si to kakao a palačinky sním sám no" V tu ránu jsem vystřelil do sedu.
„Kakao a palačinky?!" Vyběhl jsem z postele div jsem se málem nepřizabil. Za sebou jsem slyšel jen Hwanův smích. Běžel jsem přes dům. Všechny ostatní uklízečky se na mě dívali, jak na zjevení.
Doběhl jsem do kuchyně. Ta lahodná sladká vůně kakaa a palačinek mi připomněla mé dětství. Vždy, když jsem měl špatnou náladu, tak jsem si sedl a usrkával kakao mezitím co mi Mina dělala palačinky. Nebo když u nás byl Tae a my jsme vždy seděli u animáků. Nad tím jsem si jen povzdechl a sedl si ke zdroji té vůně.
„Nějaký nedočkavý nezdá se mi?" Zamnou se rozezněl ten andělský hlas. Otočil jsem se a tam stála Mina.
„Mino!" Vykřikl jsem s plnou pusou a rozeběhl se jí obejmout. Mina mi objetí chvíli neopětovala. Odtáhla se a chytla mé tváře do rukou.
„Kookie.. Ty si se nám vrátil.." I v jejích očích se objevily slzy. Popotáhla si a silně mě objala div jsem se neudusil.
„Chyběl si mi.." Napřímila se a políbila mě na čelo. „A teď si to jdi dojíst" Nic jsem na to z toho překvapení neřekl a šel dál jíst.
„Výborné jako vždy!" Zavolal jsem mezi dveřmi kuchyně na Minu a odcházel se připravit do školy.
Taehyung's pov
Tma. Tma a pořád jenom tma. Stojím uprostřed ničeho. Ucítil jsem jemný dotek na mé pravé ruce.
„Taehyungie.. Vstávej.. p-prosím.." Mluvila ke mě žena. Myslím že to byla mamka. Snažil jsem se otevřít oči. Nešlo to.
„Tae"
Byl to on? Nebo se mi to jen zdálo.
„Kime Taehyungu, proč si si to udělal?"
Z mé tmy se stalo bílo. Bylo tu tolik světla. Rozhlédl jsem se kolem sebe. Všude bylo nic. Až na místo, kde stál on. Byl celý v bílém. Jediná tmavá věc na něm, byli jeho havraní vlasy.
„Ublíží si si, ale proč? Stálo to za to? Tvá mamka je teď smutná a tvůj otec prodává všechno z jeho milované kůlny, proč si si chtěl způsobit bolest?"
Chtěl jsem promluvit, ale mé rty se nechtěli pohnout. Jungkook na proti mě stál a smutně mě sledoval. Naštvalo mě to.
„Máš speciální důvod že se mi zjevuješ?! Nechci tě vidět!" Zakřičel jsem na něj. On se jen usmál a přišel ke mě blíž.
„Já tu nejsem doprovolně. Jsem jen něco jako tvůj anděl Strážný. A na tvé přání beru podobu osoby, kterou chceš vidět a být s ní nejvíc."
„Co když nechci vidět zrovna tebe.. jeho.. AIIISH.. já už nevím." Chytl jsem se za hlavu. Se sklopeným pohledem jsem se sesypal na zem.
„Oči nejsou blbé a srdce nikdy nelže"
„Jdi někam s těmi moudry a rovnou mi řekni co po mě chceš?!" Vykřikl jsem na něj. Chudák celý nadskočil a zařazeně na mě zíral.
„Jsem tu proto, protože ty sám víš že mu pořád ubližuješ. Jungkook tě může mít rád, ale nechce si tě připustit k tělu po tom.. co ty.. si mu ŘEKL!"
Klečel jsem. Z toho světla okolo mě se znovu stávala tma. Neodvážil jsem se zvednou hlavu. Cítím se tak špatně.
„Nezapomeň.. srdce nikdy nelže"
ʕ•̫͡•ʕ•̫͡•ʔ•̫͡•ʔ•̫͡•ʕ•̫͡•ʔ•̫͡•ʕ•̫͡•ʕ•̫͡•ʔ•̫͡•ʔ•̫͡•ʕ•̫͡•ʔ•̫͡•ʔ
Annyeong~
Jsem tu zas. A chci vám strašně moc poděkovat. Díky vám je moje FF na 25 místě. ❤️
Děkuji vám za všechny vaše komentáře a podporu. ❤️
Jste boží!❤️💦