Ahoj jsem Luna. Žiju se svými rodiči v Cancúnu. Se svým nejlepším kamarádem Simonem pracujeme v podniku Foodger Wheel. Rozvážíme jídlo na bruslích. Je to velká zábava. Bruslení miluju.
Zrovna jsem jela po Cancúnu a měla doručit objednávku od Foodger Wheels, když najednou jsem do někoho omylem vrazila. Podívala jsem se na osobu, do které jsem vrazila a uviděla jsem roztomilého vysokého kluka - taky na bruslích.
Kluk: Moc se omlouvám, jsi v pořádku?
Luna: Ne ty promiň, byla jsem zamyšlená a nedávala pozor kam jedu. Není to tak, že bych do tebe chtěla vrazit.
Kluk: Jsi si tím jistá? Hodně jiných holek by zájem mělo. Jen se na mě podívej.
Luna: Hele musím jít mám práci. Ahoj Hošánku.
Kluk: Hošánek?
Luna: To protože si moc věříš. Už fakt musím.
Kluk: Tak mi aspoň řekni tvoje jméno, dívko s objednávkou. Rád bych si něco objednal.
Uculil se a objel opačných směrem.
Pohled Luny
Přišla jsem domů a šla do svého pokoje. Lehla jsem si do postele a přemýšlela nad Hošánkem. Že začátku byl milý a roztomilý, ale má fakt velké ego. Na tom stejně nezáleží, protože znovu už ho stejně nikdy neuvidím. S tím faktem sem usnula.
Pohled Mattea
Něco mě nutí přemýšlet o té dívce, která se se mnou dnes srazila na ulici. Byla vážně moc překrás- Matteo, co to do tebe vjelo? Máš přece holku. Ah, Ámbar úplně jsem na ni zapomněl, měl by ses věnovat jí a ne nějaké dívce s objednávkou, kterou už znovu nikdy neuvidíš.
Pokud se vám část líbila, nezapomeňte ohodnotit, ať vím jak se vám líbí a jestli chcete další. :)