"Bello, Thomas. Thomasy, Bella." řekl a při oslovení na káždého ukázal.
Nevěděla jsem jak zareagovat tak jsem se jenom přihloupě usmála.
Tím ho teda okouzlíš. Drž hubu.
"Thomas." řekl s nezájmem.
"Bella." spařila jsem ho zlým pohledem. Myslela jsem, že se bude chovat jinak. Myslet znamená hovno vědět. Už mi lezeš krkem. Z mojeho rozhovoru s mým podvědomím mně vyrušil Michael.
"Tak já musím ještě do města něco zařídit. Bello, Daliah tě tu provede. Thomas tě s ní seznámí." otočil se na patě a odešel. Koukla jsem se na Thomase, který nevypadal třikrát natšeně.
"Daliah!!" zakřicel směrem k další místnosti.
"A..." zasekla se v polovině slova, když mně spatřila.
Potichu jsem se uchechtla.
"Daliah tohle je Bella, bude ti pomáhat. Bello to je Daliah. Daliah prosím ukaž jí to tu." mávnul rukou kolem sebe a odešel. Další seznamování.
Na zmíněnou Daliah jsem se usmála. Úsměv mi opětovala.
"Tak pojď. Ukážu ti to tu." už na pohled se zdála jako velmi příjemná ženská a teď mi to jenom dokázala.
Kývla jsem a šla za ní nahoru po schodech.
Ukázala mi tu všechno kromně pokoje Thomase. Ale nejlepší je můj pokoj. Je sladěný do vínové a černé barvy. Postel s nebesy ale... co mně nejvíc zaujalo byl můj kufr. Takže rodiče to měli všechno předem naplánovaný.
-------------------------------------------
Ahojte. Tuhle kapitolu buch chtěla věnovat kajuskka___. Děkuju za všechny tvé komenty a voty. To mi vždy zvedne náladu. ❤❤😚
Thomas = MenT