Ráno začal zvonit budík o něco dříve, protože jsem měl v plánu jít domů a odvést do školky. Pokud jsem se ještě nezmínil tak mám sestru a bratra. Miluju je nejvíc na světě. Už připravený v autě jsem vyjel k nám domů. Z přístrojovky jsem si vzal cigaretu, a zapalovač. Zapálil jsem si, a vdechl do sebe ten omamný dokonalý kouř. Cigarety jsou boží. Někteří říkají že je to svinstvo na které se umírá, já mám však jiný názor. Cigareta je lék od reality, je to vstupenka do ráje, a uklidnění. Aspoň na mě má takový účinek. Když už jsem se blížil k našemu domu, vyhodil jsem filtr z okna a zavřel okno. Zaparkoval jsem do naší luxusní garáže, a vystoupil. V kapse jsem vylovil klíčky od domu, a odemkl jsem. Byla docela zima, proto jsem byl rád že už jsem konečně v teple. Zamkl jsem, a vyzul se. I s bundou v ruce jsem došel k věšáku kde jsem ji pověsil. Šel jsem do kuchyně kde jsem vytáhl 4 rohlíky máslo, a marmeládu. Rohlíky jsem potřel máslem a marmeládou nakonec je jen hodil do papírových tašek. Do kuchyně přiběhla Jazzy a za ní ještě rozespalý Jason. ,,Ahoj miláčci, tak jděte se převléct a já vás odvezu" usmál jsem se na ty dva andílky. ,,Juštine, Jason ňejde do školy pjotože je nemošný" začala na mě šišlat Jazzy. Musel jsem se zasmát tomu jak byla mega roztomilá. ,,Dobře Jasone to si sněz v posteli, a ty Jazz šup oblékat" oboum jsem dal pusu na tvář, a sám se šel připravit do školy. Vzal jsem si černé tílko a kalhoty padající mi pod prdel. Kleiny boxerky a s hromadkou v ruce šel do koupelny.
Z pohledu 3 osoby
Justin se sprchoval když to malá Jazzy utíkala po schodech. Nedívala se na schody, a proto spadla. Měla něco s nožičkou proto začala strašně moc plakat. Držela se za kotník a volala Justin. On ale neslyšel, byl ve sprše a zpíval si. Nikdo by do něho neřekl že umí zpívat. Ale on opravdu uměl jen si to nechtěl přiznat. Vyšel ze sprchy a oblékl se. Jakmile vešel do pokoje už slyšel hlasité vzlyky. Ten nádherný hlásek by poznal všude. Byla to Jazmyn. Ihned utíkal za ní. Seděla nazemi a držela se za nožku. Vzal ji do náruče, a utíkal k autu. Jednou rukou otevřel na dálkové ovládání auto. Nastoupil a už jeli do nemocnice. Lucy se vzbudila, ale měla pořád zavřené oči a usmívala se. Levou rukou sáhla na druhou polovinu postele, a když nikoho nenahmatala otevřela oči a zmateně se posadila. Promnula si oči a podívala se na hodiny. Bylo 06:45. Nechápala proč Justin odešel. Neřešila to a připravila se do školy. První hodinu Justin nepřišel. Strašně se bála že udělala něco špatně, ani se jí neozval. Po 3 hodině už byla extrémně smutná. V hodině literatury se otevřely dveře v nichž se objevil Justin. Ihned se jí rozzářili oči když si sedl k ní. Přilepil se jí na rty, jejich jemný polibek jim přerušil naštvaný učitel. Zazvonilo na přestávku Justin odešel pryč spolu s Chazem a Ryanem. Chat se tu přestěhoval a bydlí spolu s Ryanem. Lucy byla zmatena z toho že nezůstal s ní a tak šla za ním.
Z pohledu Lucy
Šla jsem za ním na chodbu. Nechápu proč nezůstal semnou. Co mu je?. Naštvala jsem ho já? ale já nic neudělala ještě včera jsme No..to.. Musela jsem chytit ten nejrudší odstín z té představy. Slyšela jsem hlasy u chlapských záchodu stal Ryan Justin a Chaz. ,,Tak to ukaž" řekl Ryan. Nechápala jsem, nechápala jsem co má ukázat. Podstrčil jim mobil a oni pískli ,,Hezké prso, ta by stála za hřích. Jinak své sliby plním takže tu máš. Bravo Bieber další chudinka ti skočila na pana milého a vyspala se s tebou. Byla tak naivní že se do tebe zamilovala" hlasitě se zasmál Ryan. ,,Jo chuděra, Justine si fakt borec. Ošustit a opustit to ti jde nejlépe. Sázku si vyhrál" doplnil ho Chaz. Co-cože? Jakou sázku?. Ale pokud... Ne... To snad ne.. On se vsadil že se do něho musím zamilovat a vyspat se s ním. Bože. Slzy mi tekly proudem a já nechtěně nahlas vzlykla přikryla jsem si pusu doufajíc že mě neslyšeli. Ale opak je pravdou, jejich oči se hned zabodli do mě. Cítila jsem se, jako by mi vyrval srdce z hrudi. ,,Co? Snad sis nemyslela že bych tě měl opravdu rád. Pořád stejně hnusná a tupá" vysmál se mi. To jsem nečekala. Ne od něho. ,,J-Jak si mohl? Je kon-nec!" zakřičela jsem a se záchvatem breku utekla ven ze školy. Vím kam jsem měla namířeno. Už nechci žít. Nemám pro co. Přešla jsem ke kraji mostu. Teď budu volná.