V úterý ráno mě probudily sluneční paprsky procházející do pokoje. Posadila jem se na postel a rozhlédla se po místnosti. Tobi seděl u stolu a něco psal. Najednou mi došlo že bych mohla zavolat Sarah. Telefón chvilku vyzváněl než mi ho zvedla.
S: ,,Anooo?"
F: ,,Ahojky Sarah, nebudím tě?"
S: ,,Nebudíš jsem ráda že voláš, tak co jak si to zatím užíváš?"
F: ,,Je to skvělý Sarah, škoda že tu nemůžeš být taky, třeba v čéra jsme byly ve studiu HP. A večer mě vzal na projížďku po Temži. A vše zakončil západem slunce z Londoy Eye.
S: ,,Jsem ráda že si to tak užíváš, a nezlobý tě občas? Chichi."
F: ,,No občas, hey čemu se směješ ?"
S: ,,Tak třeba já bych to s ním nevydržela."
F: ,,Jo ale ty nevydržíš skoro s nikým, a pokuď můžu připomenout tak jsi mu s tímhle pomáhala takže jste trávily spoustu času spolu..."
S: ,,Heyy, ale já to dělala jen pro tebe a ne pro něho, a co vůbec teď dělá?"
F: ,,Sedí u stolu a něco píše."
S: ,,Okii, já už musím končit, tak se mi zase ozvi ju, tak papa."
F: ,,Papa."
Položila jsem mobil a zvedla jsem se s postele. Pomaloučku jsem se přibližovala k Tobimu když najednou...
T: ,,Dobré ráno princezno moe."
F: ,,Tobě taky ty můj princi."
Políbila jsem ho do vlasů a šla jsem si vzít croissant. Když se na to tak koukám tak dnešní snídaně je hodně bohatá. Celou snídani jsme nepromluvily ani jedno slovo, Tobi byl tak zabraný do toho jak někomu psal, že si ani nevšiml toho že jsem odešla do koupelny.
Napustila jsem si plnou vanu a celá jsem se ponořila.
Musela jsem na chvíli usnout, protože když jsem otevřela oči seděl na vaně Tobi a zase se laškovně usmíval.
Ale já dělala že ho nevidím, přeci jenom on mě ignoroval při snídani, tak mu to teď vrátím. A tak jsem si začela zpívat, a vůbec jsem dělala že tam není.
T: ,,Promiň, že jsem se při snídani věnoval mobilu."
Z jeho hlasu bylo znát že ho to mrzí, ale já mu jen věnovala jeden ze svých ironických pohledů a dál jsem si zpívala.
T: ,,Ty se na mě zlobíš, opravdu se omlouvám, počkat ty žárlíš?"
F: ,,Uhodl si."
T: ,,Oo to nemusíš klidně ti ukážu ským jsem si psal."
Už chtěl vytahnout mobil z kapsy ale já byla rychlejší.
F: ,,Nemusíš mi to ukazovat."
T: ,,Tak alespoň ti řeknu s kým jsem si psal. Byla to moje mladší sestřička."
Usmála jsem se na něj, a dala jsem svojí ruku na jeho tričko. A pak jsem rychlostí zatáhla. Tobi letěl za mnou do vany, jeho obličej byl tak zábavný nemohla jsem to vydržet a začala jsem se hrozně smát.
T: ,,Tak ty takhle."
Já jen udělala nevinný pohled a vylezla jsem z vany. Rychle jsem utíkala do ložnice. Tobi v mokrém oblečení běžel za mnou. Chudáci naši sousedi. Nevím jak to stihl ale při tom běhu si dokázal sundat jak tričko tak kalhoty. Takže se mi naskytl pohled na jeho tělo, po kterém stékaly kapky vody. A ano můžete hádat jak tohle pokračovalo.
Odpoledne jsme se procházeli po Londýně a naštěvovali některé památky. Na jídlo jsme šli do jedné z restaurací. Najednou jsem se všimla velkého plakátu, na kterém byla moje nejoblýbenější kapela 1D. Jednalo se o jejich koncert který mají tenhle pátek. Rychle jsem vzala mobil a začala hledat, ale bohužel už mají vyprodáno. Tobi si musel všimnout mýho smutného obličeje, protože mě obejmul. Po jídle jsme se ještě procházeli. Úplně jsme zapomněli na to kolik je. Museli jsme se co nejrychleji dostat do hotelu, jen kvůli večeři.
Večer jsme se pak váleli na pokoji a sjížděli jsme nejrůznější filmy.
***
Pátek:
Tenhle týden tak rychle utekl ani jsem si to moc neuvědomovala, ale od zítřka si budu moct rozhodnout co budeme dělat další týden. A vlastně po pravdě už se mi zrovna nechce být tady v Londýně, ne že by se mi to tady nelíbilo, ale už jsme skoro všechno prošli. Takže přemýšlím o tom že asi změníme lokaci, ale ještě nevím kam poletíme. Tobi se dneska chová dost divně jako by měl něco za lubem.
T: ,,Faith musím na chvilku odejít, ale tak za hoďku jsem zpádky."
F: ,,Jasný v pohodě, já si stejnak pustím nějaký serial."
T: ,,Dobře, bude to opravdu rychlovka, jenom si musím něco zařídit."
F: ,,Mě to nevadí, tak papa."
Ještě mě políbil a pak se za ním zaklapli dveře. Ptáte se jestli mi to opravdu nevadí tak jsme zalhala, vadí mi to, ale jen kvůli tomu jak se na něj věší všechny holky které potkáme. Proto nechci chodit po obchodech. Nejradši bych zařvala že ten kluk je jenom můj a já jsem jenom jeho, ale pochopitelně to níkdy neudělám. Šla jsem se posadit na pohovku a zapla televizi kde jsem si pusti The Wampire Diaris. Je to vlastně jeden z mých nejoblíbenějších serialů.
Tobiho pohled:
Když jsem jí řekl že musím odejít bylo poznat že jí celkem vadí, ani se jí nedivím taky bych nebyl šťastný kdyby ona chtěla odejít na hodinu ven. Ale já musel, chtěl jsem jí něco koupit a hlavně dneska je ten koncert. A já v jednom obchodě viděl moc pěkné oblečení. Ach bože kež bych jí mohl říkat pravdu, tak moc mě bolí jí lhát. Mám celkem hlad budu si muset sehnat nějaký dobrý krček. A opět to nebude těžký. Možná to jí vadí vždyť když jsme v obchodě a ona si jde něco zkusit hned se na mě začnou věšet tyhle najivky. Jako potrava dobrý, ale já mám svojí Faith a navždy budu, ona je jenom moje a já jsem jenom její.
Když jsem měl nakoupeno a byl jsem nakrmenej vyrazil jsem zpět do hotelu.
Opatrně jsem vešel do pokoje a zamířil do ložnice a na postel jsem rozložil to oblečení. Faith se mě pořád nevšímala byla tak zakoukaná do serialu. By mě zajímalo jaký serial si vybrala.
A proto jsem přešel do obývaků a mý oči zahlédli v televizi upíra. Hned mi došlo co to je. Překril jsem jí oči.
F: ,,Tobi."
T: ,,Jsem to já, pojď se mnou do ložnice."
Faith pohled:
Byla jsem tak zahleděná do serialu že jsem si ani nevšimla že už přišel Tobi.
Dal mi svoje ruce na moje oči a pak mi řekl ať jdu s ním. Nezbývalo mi nic jiného než ho poslechnout. Následovala jsem ho do pokoje až můj zrak spadl na postel na který byl položený úžasný outfit. Až teď mi došlo proč byl pryč, chtěl mi udělat radost.
T: ,,Líbí?"
F: ,,Moc, děkuju."
T: ,,A teďko co bys řekla na to že by jsi šla do koupelny?"
F: ,,Dobře, a co tam ?"
T: ,,Nech se překvapit, ale teď jsi jdi dát sprchu a pak se vrať ju."
F: ,,Okii."
Odešla jsem do koupelny jak chtěl. Napustila jsem si vanu a vlezla do vnitř, ano bylo by lepší dát si jen sprchu, ale tak co.
Mezitím Tobi:
Měla obrovskou radost z toho oblečení, ale to ještě neví že to není všechno. Teďko vymyslet kam schovat tyhle vstupenky. Chci aby to byla pro ní hra ve které jí na konci čeká překvapení. Ach bože poslouchat to jak si zpívá je tak uspokujující. Ale dost bylo rozplívaní nad jejím hlasem musím co nejrychleji vymyslet kam to schovám.
V obýváku jsem rozsypal okvětní lístky z růží, které vedli k trezoru kde jsem zamkl vstupenky. A teď musím vymyslet další. Můj mobil jsem využil na číselnou kombinaci, kterou jsem dal za kryt. Mobil jsem položil na postel a nastavil čas. Vyzvánění jsem dal od One Direction s písní What Makes You Beautiful. Myslím že je vše připravené. Vím není to zrovna moc dokonalý, ale tak co pro mě je důležitý že bude mít radost. Když v tom najednou vyšla Faith v županku.
Faith pohled:
Vyšla jsem z koupelny, Tobi seděl na posteli přešla jsem tedy k němu, moc mě zajímalo co má připraveného.
T: ,,Zlato můžeš mě prosím vyfotit? Má sestra chce fotku."
F: ,,Jasný proč ne."
Vzala jsem mobil který ležel na posteli, zapla jsem si foťák, párkrát jsem vyfotila Tobiho, když jsem si prohlížela fotky začal mu hrát mobil s písní od 1D. V tom všem se otevřeli dveře do obýváku, kde byla vysypaná cestička z růží vedoucí k trezoru. Pořád jsem držela mobil, který stále hrál. Chtěla jsem vzít za kliku, ale najednou cvak trezor byl zamčený. Došlo mi že mám nejspíš hledat nějakou číselnou kombinaci. Tobi mezitím stále seděl na posteli a kulišácky se usmíval.
Když jsem prolezla celý hotelový pokoj a níkde jsem nic nenašla začala jsem se vzdávat a prosit Tobiho o nápovědu. Ale on jen kroutil hlavou. Až pak mi to došla celou dobu mám u sebe mobil. Začala jsem otáčet mobilem na všechny světový strany. Níkde nic. Nakonec jsem sundala kryt a zpoza něj vypadl malý papírek. Rychle jsem ho sebrala. Byla na něm kombinace kterou celou dobu hledám. Přeběhla jsem k trezoru a zadala čísla. Ozvalo se správné cvaknutí. Pomaličku jsem začala otevírat. Z trezoru se na mě vysypalo ještě pár růží a pak jsem to zahlédla. Ležela tam pozlacená obálka. Opatrně jsem jí vyndala abych se podívala co v ní je. Otevřela jsem jí, najednou se mi zastavil dech a já vykřikla, byly tam vstupenky na dnešní koncert One Direction. Nemohla jsem tomu uvěřit, objala jsem nadšeně Tobiho a on mi to oplatil dlouhým polibkem.
T: ,,Tak co líbí?"
F: ,,Děláš si ze mě legraci jasně že se mi to líbí ro je nejvíc boží věc, tedy až po tobě."
T: ,,Takže půjdeme ?"
F: ,,Joojoo, jen mi dej chvilku musím se upravit, vybrat outfit a další."
T: ,,V pohodě, jenom co se týče toho outfitu tak ten jsem ti vybral, leží ti na posteli."
F: ,,To je ten nový ?"
T: ,,Myslím že se bude hodit."
F: ,,Okiii dej mi deset minut."
Outfit:
Po deseti minutách jsem byla už připravená. Takže jsme mohli vyrazit. Tak moc jsem se nemohla dočkat že konečně uslyším na živu tu skupinu.
Auto zastavilo před velkou budovou. Bylo tu opravdu hodně lidí, takže bude trvat dlouho než se dostaneme do vnitř.
T: ,,Faith, pojď za mnou máme přeci V.I.P."
F: ,,Počkat jako vážně?"
T: ,,Taky nevím jak to Sarah dokázala sehnat, ale už to tak bude."
Neváhala jsem ani chvilku a vydala jsem se hned za Tobim. U vstupu jsme ukázala naše vstupenky a opravdu dost velký hlídač nás pustil do vnitř. Bylo to opravdu velká budova i ze vnitř a moc pěkně vyzdobená. Naše vstupenka obsahovala kromě dobrého místa taky outogramiadu. Šli jsme dlouhou chodbou až do většího salonku kde na červené pohovce sedělo těch pět exotu. Hned jak uviděli přicházející VIP zvedli se a šli k nám. Začalo velké focení, podepisování a taky dost jsme si povídali. Vážně až uvidím Sarah tak jí za tohle poděkuju, protože opravdu nevím jak sehnala tyhle vstupenky. Samozdřejmě i Tobi má na tom svůj podíl.
Byly to nejlepší dvě hodiny které jsem za tenhle týden strávila. Kluci byly moc zábavný a opravdu se nám věnovaly, ale bohužel našel čas aby se šli připravit na koncert. Nás deset VIP hostů jsme zůstaly v tom salonku. Kluci nám slíbily že se za náma ještě staví až budou oblečení.
Po nějaký chvilce do dveří vběhli kluci a za nimy jejich maskérky. Asi je těžké je líčit, když takhle vyvádějí. Ale co to by pak nebyla zábava a ta k životu patří.
Už skoro hodinu si užíváme koncert, a musím říct že jejich hudba se mi asi níkdy neomrzí. Nemyslete si že vyvádím sama dokonce i Tobi ožil. Dalo by s říct že najednou měl víc energie než já. Nestěžuju si jsem ráda že i jemu se ten koncert líbí.
Nevím kolik mohlo být, když jsme došli na hotel. Hned jak jsem otevřela dveře do pokoje zamířila jsem k posteli a úplně bez energie jsem se svalila do peřin. Tobi se jen přituli ke mě, a než byste řekli švec oba jsme spali jako zabití.