VIII. SzB

449 25 2
                                    

Tak a Spomienky sú späť. Od polovice tejto kapitoly ich už píšem túto poviedku sama, aby nezostala stáť ľadom, tak to berte s rezervou :D Lilien bohužiaľ už nemá toľko času, tak dúfam, že aj tak nebudete sklamaný :)

VIII.


Harry

              Tulím se k Salovi a nejistě si prohlížím příchozí. Pak jednoduše zavrtám hlavu do Salova krku a nechám se konejšivě hladit po zádech.Ten neznámy pristúpi bližšie a ja sa od strachu zmením na levíča. Sal ma začne hladkať za uchom a ja začnem priasť. Frederik, alebo ako sa volá, sa na nás prekvapene pozerá.
"Takže predsa len mal Rick pravdu," vydýchne prekvapene a chce sa ku mne priblížiť.

Vykulím na něj oči a v tu ránu jsem mezi sedačkou a Salovými zády. A zpoza nich opatrně vystrkuju hlavičku a cením výhružně zoubky. Nechci aby se ke mě přibližoval, vždyť ho vůbec neznám.Zacítim, že sa Sal premenil a o chvíľu už vedľa mňa leží veľký čierny lev, ktorý ma oblizuje na hlavičke. Zavriem svoje očka a schovám sa mu do srsti. Počujem zavrčanie. Jemně začnu příst s přesvědčením, že Sal mě nedá. Miluju ho čím dál víc. Počkat miluju? Zaňuchám čumáčkem u jeho krku. Miluju. Začnu příst ještě hlasitěji, když si to všechno uvědomím. Jsem šťastný.

"Ehm....Asi by sme vás mali nechať. Harry sa zdá, že nie je vo svojej koži," vloží sa do toho Rick.
"Fajn. Ale potom ho chcem spoznať. Nevidí sa veľa ľudí, ak vôbec nejaký, ktorý dokážu roztopiť kus ľadovca menom Salazar Slizolin!" zasmeje sa Frederik a Rick ho radšej odtiahne preč.Pozriem sa do smaragdových oči čiernemu levovi. Natáhnu svou bílou packu a položím mu jí na ňufák. Přiblížím se víc k němu a olíznu mu nos a pak na něj přiložím svůj čumáček a packu spustím dolů takže vytvoří pohlazení po tváři. Při tom všem mu stále hledím do jeho krásných očí.Najprv je prekvapený, ale o chvíľu ma oblizne naspäť a ja sa prevalím na chrbát, čím mu odhalím svoje bruško. Hneď si zaborí nos do mojej srsti, čím ma pošteklí. Zamňaukam a zapradiem. Nakoniec ma vezme do zubov a opatrne ma zoberie do našej izby, kde ma položí na posteľ a ľahne si pri mňa. Stále sme vo svojej zvieracej podobe. Načo sa premieňať, keď je nám takto veľmi dobre? Onedlho pri ňom zaspím.

Rick

              Když se vykrademe pryč odvedu Frederika k sobě do pokojů. "Promiň než jsem tě potkal na chodbě tak měl Harry noční můru. A Sal kvůli tomu jak se Harry cítil nesvůj trošku vyšiloval." jemně ho obejmu a políbím na tvář.

"To je v poriadku. Chápem to. Harry vyzeral dosť mlado. Koľko mu vlastne je?" spýta sa zvedavo.
"Hm....mám pocit, že niečo cez mínus tisíc rokov," poviem sarkasticky.
"Hahaha. Si neskutočne vtipný. Ale vážne," dá mi jemný pohlavok.
"Asi šestnásť sa mi zdá," uškrniem sa.
"Čo, chceš ma vymeniť?" prižmúrim oči hravo.

"Tebe?" obhlídne si mě mlsně. "Nikdy." A vrhne se na má ústa.

Já mu polibky s radostí oplácím.Nikdy by som sa ho dobrovoľne nevzdal. Milujem ho. On je moje všetko.

Nakonec se octneme v posteli ani nevím jak, jak mám pomotanou hlavu polibky. Jemně se na Frederika usměju a zavrtám se mu v náručí jsem unavený a tak zachvíli tiše oddechuju na jeho hrudi za poslechu jeho srdce.

Helga

                Už nejakú dobu, vážne je to dlho, trávim na Roweninom sídle, alebo skôr v dome jej rodičov, a vôbec sa mi tu nepáči. Už sú to skoro dva týždne čo sme odišli z Bradavic a ja to chcem už konečne skončiť! Odporný muklovia! Nenávidím mudly, jsou mi trnem v oku a to je mám i léčit? Nechápu proč. Odfrknu si nahlas. A Rowena mě taky štve, je mudlovská šmejdka a nechápu proč jí to prochází jen proto, že je trochu chytrá. Zato Salazar to je jiná, ač je poloviční krve, tak je mocný, ale štve mě ten Harry, jak se kolem Salazara motá.Už som mala Richarda aj Salazara omotaných okolo prstu a teraz sa tu objaví ten...ten Harry, ktorý ovláda parselčinu a všetci sú z toho na vetve. Ako ja ho nenávidím. Musím sa tam vrátiť. ON mi Salazara preberie ak tam nebudem!!! Zamířím do laboratoře s úmyslem to tady dokončit. Zavřu se tam a začnu připravovat lektvar který mi v tom pomůže.Je to starý rodinný recept. O hodinku je hotový. Pri večeri ho podám Rowene v jedle a jej rodičom to dám namiesto lieku. Aj tak nič nespoznajú. Zle sa uškrniem. Po půl hodině sleduji jak se Rowena dusí a marně lapá po dechu. Baví mě jí sledovat jak se bezmocně rozhlíží a nic nechápe. Snaží se mě poprosit o pomoc ale já se na ní jen klidně dívám s šíleným leskem dychtivosti v očích. Sleduji jak její pleť vysychá a dělají se jí na ní škrábance jako by si prošla bojem a ohněm. Bude to vypadat jako přepadení při kterém zapálili dům.Potom vyjdem za jej rodičmi hore do izby a podám im ten jed. O chvíľu sa to všetko opakuje. Áno. Ako ja milujem keď ľudia trpia. Hlavne muklovia. Keď som si istá, že je po nich, tak zapálim dom a odmiestnim sa preč. Přemístím se do zapovězeného lesa, kde na sebe uvalím pár kouzel abych byla začouzená kouřem, vlasy rozlítané a šaty trochu ušpiněné plus trošku ohořelé, když jsem se svým vzhledem spokojená nasadím si masku hrůzy a vyděšení a rozeběhnu se směr bradavice.Je akurát čas večere, takže určite budú vo Veľkej sále. Rozrazím dvere a výraz prekvapenia nad štyrmi postavami zamaskujem hrôzou.
"Hel! Čo sa stalo? Čo tu robíš a kde je Row?!" zľakne sa Rick.
Ubožiak.

Harry Potter a Spomienky z Budúcnosti Where stories live. Discover now