Krajina včerejší noci

Akt dvanáctý

Přichází Helena. Provede trojici zpátky výrobní halou do šaten, kde vrací brýle. Dále je vede komplexem budov až do místnosti, co vypadá jako muzeum.

Helena: „Máme tu dneska fofr, po vás tu bude hned další exkurze, tak jen letmo mrkněte na plakáty v hale mýtů a já vám pustím prezošku. A na závěr bude nejpříjemnější část celé exkurze, takže se máte na co těšit."

Trojice projde výstavu, kde visí například plakáty na kterých je vyobrazený člověk, kterého čerti vaří v kotli. Tento výjev je přeškrtnut a vedle je článek s nápisem „sprostá lež." Podobných plakátu je zde více. Na konci místnosti jsou sedačky a obrovská televize.

Helena „Tak se posaďte, pustím vám slibovanou prezošku."

Trojice se usazuje, prezentace začíná, obrázky v prezentaci uvádí hlas průvodce.

Průvodce: „Možná jste si vždy mysleli, že peklo je utrpení. Dnes jste však absolvovali exkurzi a tak už dobře víte, že to není tak docela pravda. Je to spíš místo pro učení se a osobní růst."

Felix šťouchne Přemysla loktem.

Průvodce: „Ale proč vlastně přetrvává názor, že peklo je místo plné ohně a lávy?"

Na obrazovce se objeví simulace planety v Země v době, kdy se utvářela. Poté skočí obrázek Země, která je porostlá pralesy a je již vhodná k životu.

„Je to právě strach. Strach z toho, že přinášíme alternativu posmrtného života. Strach z vývoje. Strach z boření starých a nepříjemných pořádků. Naším heslem je pokrokem k lehčímu životu po životě!

A na závěr podstatné upozornění. Poté, co zemřete nebudete do posláni do pekla automaticky. Na prahu Brány smrti dostanete formuláře, ve kterém vyplníte další místo vaší existence. Volte peklo. Nečekává vás tam žádné utrpení, ale produktivní zařazení. K vyplněnému formuláři prosím přidejte vás profesní životopis, abyste byli zařazeni na adekvátní místo."

Helena: „Tak to byla prezentace a teď pojďte všichni za mnou."

Helena je uvede do místnosti, která vypadá jako útulný bar.

Helena: „Nyní vás vrátím zpátky tam, kam zatím patříte. Vyvinuli jsme velmi příjemnou metodu, jak vás vrátit. A to vypitím nápoje, po kterém se probudíte zpátky ve svém světě."

Helena nalije do tří velkých zkumavek nápoj velmi oslnivé barvy.

Mirek a Přemysl se ostýchají. Felix se napije jako první.

Felix: „Hej kluci, to musíte ochutnat. Chutná to, jako by to bylo extrémně sladké, ale zároveň to není lepič huby a ta sladkost není nepříjemná."

Helena: „Originální receptura. Říkáme mu Beyond Beverage. Dá se říct, že je to nápoj, co přesouvá hranice mezi světy."

Napijí se i Mirek a Přemysl. Ve chvíli, kdy dopijí, všichni zmalátní.

Náhle se probudí na poli kousek od silnice. První se probudí Felix, kterému obličej olizuje černá koza, která po chvíli odběhne.

Hned na to se probudí ostatní a vstanou.

Felix: „Nezdálo se mi to jenom, co?"

Přemysl: „Ne, myslím, že to bylo skutečné, taky jsem viděl peklo."

Mirek: „To jsem rád, že o tom mluvíte, jinak bych si myslel, že mi hráblo.

Přemysl: „Ne nehráblo... Hele támhle je auto!"

Trojice se vydá k autu a všichni mají na tváři blažený úsměv.

KONEC