Krajina včerejší noci

Akt desátý

Do místnosti vchází Karel - náměstek pro propagaci.

Karel: „Tak vás tu vítám pánové. Ukážu vám výrobu a potom vývoj. Na závěr vám Helča pustí prezošku a vrátíte se zpátky.

Felix: „Jako že nás dostane pryč z pekla."

Karel: „Když to tak berete... A teď za mnou,."

Karel je vede chodbou, poté jdou po schodech dolů, kde jsou šatny. Je tu police s ochrannými brýlemi. Nasazuje si jedny a pokyne ostatním, aby si také brýle nasadili. Oni tak učiní.

Karel: „Tak jo, jdeme na to."

Mirek: „To jsem tedy zvědavý.

Vchází do místnosti, která je obrovská, působí jako běžná fabrika.

Přichází k první lince, která je téměř úplně automatická. Pouze jeden pracovník balí výsledný produkt do krabic.

Přemysl: „Co to je?"

Karel: „Tipni si, mladej."

Přemysl: „Vypadá to jako malý tablet."

Mirek: „Spíš jako smartphone."

Karel: „Tahle věc není úplná. Ještě k tomu patří menší části, které se vyrábějí támhle."

Ukáže k sousednímu pásu.

Felix: „To vypadá jako nějaká štěnice."

Karel: „Jsi blízko."

Felix: „Co to teda je?"

Karel: „Něco podobného můžete znát ze světa na hoře. Znáte hledač klíčů? Tohle je jeho vylepšená verze. To, co jsi nazval štěnicí nalepíš na věc, co často ztrácíš. A kontrolní tablet tě v případě, že nevíš, kde daná věc je, dovede až na místo."

Mirek: „To je fikaný."

Karel: „Tak... Nebudu vám ukazovat všechno, ale namátkově se ještě podíváme na něco dalšího, pak vás vezmu za Jirkou do vývoje, abychom se mrkli na to, na čem teprve pracujeme. Za mnou, hoši."

Projdou část haly.

Mirek: „A co je tohle? Vypadá to jako obaly na kečup."

Karel: „Jo jsou to obaly, ale na ledajaké."

Karel vezme jeden z hotových obalů a předvádí ho ostatním.

Karel: „Vidíte, dno je posunovací. Takže vám nikdy nezůstane nic, co by nešlo vytlačit, prostě tlačíte dno k hrdlu.

Felix: „Hustý."

Karel: „Tak, to by z výroby stačilo, teď vás vezmu za Jirkou do vývoje.