Jak Se To Stalo? [společná kniha-nová verze]

Kapitola 3.

Elíz vstala poměrně brzo před zazvoněním budíku. Kei ještě tvrdě spal. Ona si sedla na zem. Zaujatě si chlapce prohlížela. Byl celkem roztomilý bez těch brýlí. Občas mrkla.
Tsukishima měl divný pocit. Pootevřel oko a koukl na okno. Venku už svítalo. Sáhl po brýlích na stolku a opřel se o loket. Rozkoukal se. Jako první teď před sebou spatřil Elíz, stále ho pozorující. Dívka jak byla v tranzu nezaregistrovala jeho probuzení.

,,Hej,“ sykl po ní blonďák.

Elíz mrkla. Začala ječet. Tsukishima jí pohotově zacpal pusu. Elíz vykulila oči. Přestala ječet. Koukla na jeho ruku na své puse a pak na něho.

,,Chceš vzbudit celý barák?“ zeptal se otráveně Tsukishima. Dal ruku pryč.

,,Ne. Vylekala jsem se,“ pípla.

,,Ty? Já bych se měl děsit tebe. Normální lidi nesledují ostatní, když spí,“ pronesl posměšně.

,,Já... tě nesledovala!“ vypískla. Plácla se do čela.

,,Ne? A proto sedíš přímo přede mnou a čumíš na mě,“ utrousil. Ušklíbl se.

,,Koukala jsem na ten flek na zdi za tebou,“ odůvodnila situaci Elíz. Zazubila se.

Tsukishima vstal. Elíz zrudla. Asi se chtěl převléct. Vyběhla z pokoje. Hned za dveřmi vrazila do Kris. Zamrkala. To už vstala? Koukla na hodiny na stěně. Bylo po šesté. Kris na ni zmateně koukla.

,,Co je?“ zeptala se Elíz.

,,Úterý,“ odpověděla Kristen pobaveně, ale hned na to zívla. ,,Kuroo oxiduje v koupelně. Já bych ze sebe ráda udělala zase lidskou bytost. Než on zkulturní ty svoje vlasy, já budu šedivá,“ zasmála se.

Elíz zamrkala. Nadechla se a začala bušit na dveře. Kris ji vyděšeně pozorovala. ,,Vylez ven! Kris se chce upravit!“ křičela.

,,Můj Bože,“ povzdechla si Kris.

Moudře odešla. Věděla, že jestli si neudělá kafe tak den nepřežije. V kuchyni byl jediný Sebastian. Chvíli jen stála a neslušně zírala. Sebastian klukům asi dělal svačiny. Minimálně to tak vypadalo.

,,Dobré ráno,“ pozdravil ji. ,,To jsem tak zajímavý?“ zeptal se pobaveně, aniž by na ni koukl. Poznal, že je to ona.

Kris sebou trhla. ,,Co? Zajím- co?“ koktala. Dala si ruku na pusu. ,,Ne. Vůbec ne. Ehm... ty jim děláš svačinu? To si neumí udělat sendvič sami?“ změnila rychle téma.

,,Hladoví jsou pěkně otravní. Nechceš je mít protivné doma i ve třídě,“ řekl Sebastian. Otočil se na Kris s hrnečkem v ruce. Kris zamrkala. ,,Kafe?“

Kris byla celkem vyděšená. To snad umí číst myšlenky nebo co? Pomyslela si. ,,Um... Děkuju,“ pípla a vzala si ho od něj. ,,Nejsi moc rozlámaný ze země?“ zeptala se starostlivě. Z nějakého důvodu ji to zajímalo.

,,Ani ne. To neřeš,“ řekl klidně.

V tichu seděli u stolu a pili ranní kafe. Kris míchala lžičkou. Jak ráda by začala nějakou konverzaci. Ale byla příliš nervózní. Ale kávu dělal skvělou.

,,Takže, vy jste prvačky?“ prolomil ticho první. Kris sebou trhla. Až po chvíli si uvědomil debilitu své otázky.

,,Um... jo,“ odpověděla. Zas nastalo ticho.

Celou klidnou atmosféru zkazil Kuroo, který se do kuchyně přihnal jako velká voda. Vzal si svoji svačinu. Ještě chybělo říct ,díky mami' a polibek. Kristen se nad tou představou zasmála. Byla ráda, že tam vletěl. Aspoň se dostala zpátky do reality a z toho trapného ticha.