In the past //Felix Kjellberg

YouTube friends

Vstala jsem poměrně pozdě na moje plány co jsem měla do dnešního dne připravené. "Dobré ráno." protáhla jsem se a hned si stoupla do záře světla, které vcházelo oknem do pokoje. "Dobré." povzdechl si. "Co se stalo, pan medvídek se špatně vyspal?" pohladila jsem ho po tváři. "Ale ne, jen mi není nejlíp." potvrdil to co jsem čekala. "Dobře, jdu udělat snídani a převléct se." vyšla jsem z pokoje a udělala pár kroků do koupelny, kde jsem si udělala denní hygienu a vysprchovala se. Poté jsem si z kufru vytáhla nějaké oblečení, konkrétně šedé úplé džíny, býlé triko a šedou mikinu s mojí oblíbenou rasou psa - mopsl a černé conversky. Pořád nemohu uvěřit že mám pořád jenom ten kufr, už jsme chtěli jet domů pro některé moje věci, ale to se ještě neuskutečnilo. Potom nastal čas na zkrášlení mého obličeje, řasenka, trochu rtěnky a brýle, výborně. Vyšla jsem ven a zašila se do kuchyně kde jsem upekla Felixovo oblíbené jídlo Wafle (to je naschvál, já to tak pokaždé píšu a podle mě to vypadá líp :D), máme to stejně, je to naše nejoblíbenější jídlo na snídani. Trochu džemu a medu na to a je to. Položila jsem křupavě upečené wafle na stůl a dodala "Felixi snídaně!" za chvíli přišel. "Dobrou chuť." poznamenala jsem a pustila se do jídla. "Děkuju." usmál se a taky se do toho pustil. Očividně mu to chutnalo. Musím se pochválit, dnes se mi to ohromně povedlo, přesně jak jsem chtěla, dneska mám nějakej dobrej den.

"Co chceš dneska podniknout." zastrkovala jsem talíře od Waflí do myčky. "No chtěl jsem tě představit nějakým mým YouTube kamarádům a potom s nimi a s TEBOU udělat video." pohladil mě po zádech. "Fajn. Kdy tam přijdem? A počkej, nejsou náhodou v Londýně?" usmála jsem se a zavřela myčku. "No tak co říkáš na to kdyby jsme tam jeli třeba za půl hodiny? A ano jsou v Londýně, takže si vezmi menší tašku na oblečení, asi tam zůstaneme na jednu noc, do zítřka." pustil moje ramena a dal mi pusu do vlasů. "Jo, ale asi si ještě umyju vlasy a zalezu do vany." zasmála jsem se a směřovala ke koupelně. Zavřela jsem dveře, zamykat je nemusím. Vyslékla jsem si kalhoty, tričko, spodní prádlo a napustila si vanu. Pak jsem si do ni sedla a umyla si vlasy. Chvíli jsme si užívala pocit tepla, ale potom vylezla a utřela se do ručníku. Vyfoukala jsem si čerstvě umyté vlasy a podívala se na sebe do zrcadla. Mám vlasy od přírody rovné, takže žehlička není u mě k nalezení. Nikdy jsem si nežehlila vlasy. Pomalou chůzí jsem se dobelhala do pokoje. Sedla jsem si na zem a šáhla pod postel, kde byla moje menší taška. Do ní jsem si dala spodní prádlo, pyžamo, 2 trika, 2 kalhoty, cardigan, svetr, vánoční a normální, sukni a 2 páry bot, conversky a balerýny. Ještě jsem přibalila nabíječky a IPad. Potom jsme chytla tašku a pomalu směřovala ke kuchyni kde už oblečený stál Felix. Oranžovo - žluté kalhoty, modro bílé triko s límečkem a modrý svetr přes ktreý měl položený ten límeček. Usmíval se, měl v kapse mobil a v ruce klíče. Nabídl mi svou ruku a tak jsem ji přijala. Došli jsme ke dveřím a oblékli se, modrý kabát, tmavě zelené conversky. Vyšli jsme ven a zamířili k Felixovýmu autu. Nastartoval a vyrazili jsme směrem ke Stockholmu. Jízdu jsem si užívala jako nikdy, bylo totiž krásně, sníh, vločky na autě, světla, sluníčko, perfektní počasí, milý řidič, Švédsko, všechny úžasné věci. Podíval se na mě, vypadal krásně, ve světle z okénka, přimhouřil oči a usmál se, pousmála jsem se a pohladila ho. "Miluju tě." pošeptala jsem. "Já tebe." zasmál se. Projížděli jsme něco jako sadem plných třešní, vypadalo to moc romanticky, vzpoměla jsem si na mé "romantické" chvíle, tato patřila mezi top 10. Najednou zastavil a vystoupil, otevřel mi dveře a přede mnou se objevilo letiště, veliké, ekologické, s velikými stromy a keři plných šťavnatých zelených listů. Krása. Vstoupili jsme ryou v ruce do veliké prosluněné haly a stoupli si do fronty. Felix za mě vše vyřídil a v pohodě jsme se dostali k nástupišti. Výborně, nějaké fanynky na něho začali ječet ať jim podepíše všechno, a já jsem se jen jako nějakej debil uculovala. "No, na papír se vám podepíšu rád, ale jinam asi ne." usmál se na ně až se málem roztekli. "Tak jo." podala mu jedna papír s velikým srdíčkem. Zahihňala se. Zašklebil se a podepsal se. Tvůj YouTuber Pewds ^-^. Usmála jsem se na ně. "Podepíšeš se mi taky?" koukla se na mě jedna z nich. "Já?" ujišťovala jsem se. "Ne asi." odpověděla druhá. Podala mi další papír a nějakou propisku. Napsala jsem co nejhezčeji svoje jméno a smajlíka typu <3 jenomže o mnohem lepší. "Stačí?" zasmála jsem se. "Jo! děkuju." vzala si ode mě a Felixe papír. Otočila se a zamávala nám. Taky jsem ji zamávala a ona na nás křkla "Příjemný let."

V letadle jsme seděli někde tak uprostřed, seděla jsem u okna a Felix seděl vedle mě. Byl to zvláštní pocit jet znova letadlem s osobou kterou milujete. Vzpoměla jsem si na ten osudnej let. Kdybych nejela, nemusela jsem být v Backstage BYY 2014, nebo jsem se nemusela podepsat několika "fanouškům". Je hrozně divný jim říkat fanoušci, protože ani nevím jestli mě neodebírají jenom proto protože jsem Felixova holka. Podívala jsem se z okna, ahoj Švédsko, ahoj Londýne! Moc se těším, být zase zpátky ve své rodné zemi, vlastně už mě „sledujete" tak dlouho a skoro nic o mě nevíte. Tak víte že se jmenuju Eddie, ale jaké mám přijmení, Davidson, ano Davidson, je to tak hrozné jméno, ale žiju s ním. Mám mámu britku a tátu Rakušana. Moje máma se jmenuje Alison a táta David, ano David Davidson, má opravdu úžasné jméno. Máma a táta se vzali a žili spolu 2 roky, potom máma porodila mého o rok staršího bráchu Marcuse. Za rok jsme se narodila já. Táta jezdil po světě a pracoval jako profesionální kuchař, ale jako kuchař rozhodně nepracoval. Máma pracovala jako stylistka v nejlepším kadeřnictví v Londýně, v 19 jsem si ze svých úspor koupila malý byt a ubydlela se v něm, studovala jsem a tento rok jsem ukončila vysokou. Do Švédska jsem vlastně jela kvůli kurzu řeči a poznání nové země, poznávání mám po tátovi. A teď jsem tady, samozřejmě ten kurz jsem zrušila a dostala zpět peníze, které mi předtím byly tak důležité, popravdě jsou mi teď na nic. Vždycky jsem byla velmi stydlivá a tichá, ale oblíbená v kolektib'vu, kvůli svému humoru, který ze mě jenom vyzařoval, ano jsem takový malý smíšek, pořád. Měla jsem mnoho kamarádů, ale nikdo se nevyrovnal Sis, Amy, Lei, Agi. Byly a vždycky budou něco jako moje sestry, můžeme se pohádat, ale vždycky se nějak zase dáme dohromady, holky jeli do Švédska také kvůli kurzům, ale každá kvůli jinému. Sis kvůli kurzu skládání písní a jejich hraní, Amy bude jednou slavná spisovatelka a tak si vybrala doplňovací kurz k spisovatelství a historii různých spisů. Lea o kreslení a umění, chce mít svůj vlastní ateliér, kreslí opravdu dokonale a Agi chce být moderátorka, takže šla na kurz mluvení k obecenstvu a také aby se naučila takový ten milý tón, který každého zahřeje u srdce. Překvapení jsou všude, takže všichni věříme v to že se nám naše sny vyplní. Let se mi zdál jako věčnost, opřela jsem se a vytáhla z tašky sluchátka, které jsem zastrčila do IPhonu, pustila jsem si všechny možné písničky, ale pořád jsem nemohla usnout. "Hmm." zamumlala jsem sama pro sebe, ale asi to bylo slyšet. "Co?" otočil se na mě Felix. "Ale nic, jen nemůžu usnout." povzdechla jsem si a otočila se na druhou stranu. To sedadlo bylo dost nepohodlné, ikdyž jsem tam měla polštář. "Ale neboj za půl hodiny jsme v Londýně." chytl mě za mou trochu promrzlou ruku. Zabalil ji do své šály a znova v klidu usnul. Kluci usínají lépe. Podívala jsem se z okénka a uviděla krásné mraky a slunce. Jsou 4 hodiny odpoledne a my tady trčíme v letadle. Za chvíli jsem taky usla.

Probudil mě jeho milý hlas. Otevřela jsem oči a hned si je promnula. Protáhla jsem se a posunula svůj pohled zpět k oknu, krásný pohled z letadla na malý Londýn, rychle jsem vytáhla svůj Iphone a vyfotila fotku na svůj instagram. Žádnej filter, ani úpravy se této přírodní kráse nevyrovnali, takže jsem tam taky žádnej nedávala a fotku postla na svůj instagram. "Za deset minut přistáváme :)" napsala jsem k fotce a mobil uzamkla. Podívala jsem se na něho, vypadal krásně, jako slunce na nebi, tak on jako záře ve mě....

Takže další kapitolka, doufám že vám postačila, byla trošku kratší a taky troškuo ničem, ale nebojte, za chvíli se to rozjede. Co si myslíte o této kapitole? A celkově této story? Potřebuju trochu kritiku a pochvalu, tak šup do komentářů. Odpovím vám na případné dotazy a nějaké návrhy třeba i uskutečním. Kdyby se mě někdo chtěl na něco zeptat je na to můj ask - Eddie_cokie - moc ho sice nepoužívám, ale oznámení mi přijde, takže i tam se mě můžete ptát. Uvidíme se příště a děkuju za každého čtenáře :D. Ahoj Eddie <3 Pewds ^^