Fénix, Vlkodlak a Upíři +15 UZAVŘENO

7. Kapitola

Vikča: 'v duchu' jak mi mohla lhát.
Karl: Jsi tu?
Vikča: "brečí a ignoruje vše"
Karl: Vik no tak.
Vikča: Hm?
Karl: Určitě k tomu měla dobrý důvod.
Vikča: Mohla mít, ale lhát se nesmí.
Karl: A v čem ti lhala.
Vikča: Vždyť všem tvrdila že je člověk.
Karl: Aha a co když to taky nevěděla to tě nenapadlo.
Vikča: Ale věděla my... No nic!
Karl: Tak co půjdem.
Vikča: Ještě tu chci chvíli být...
Karl: Dobře "sedne si vedle ní"
Vikča: 'v duchu' co teď dělá Reiji

🤬V sídle🤬

Laito: Drahý Bratře zase jsi prohrál.
Ayato: Sakra, mě už to nebaví.
Kanato: Protože furt prohráváš. Že jo Teddy?
Shin: Nechte toho.
Laito: Alespoň tu je trochu živo.
Shin: "sedne si"
Shu: Jste moc hluční!
Ayato: To říkáš vždycky.
Laito: Dáš odvetu.
Ayato: Ani mě nehne.
Laito: Shu půjdeš si za hrát?
Shu: Nejdu a mám vám vyřídit zprávu od An.
Laito: Tak povídej když to nebude stát za to tak si se mnou zahraješ.
Shu: Fajn. Víte jak jsme se bavily o tom, že se An chová jako Vikči starší sestra.
Ayato: Jop.
Shu: Tak je to pravda.
Laito: No jo to došlo tak TEOCHU všem. Takže jdeš hrát.
Shu: Ještě něco, jak se zdá tak An není člověk.
Laito: Jo ale jdeš hrát, takže?
Shu: Vám nepřišlo divný, že se tu objevil její hologram?
Laito: emm jo.
Shu: Musíme zjístit co An ve skutečnosti je, ale Reijimu ani slovo jasný.
Laito: Jasný.
Shin: Jak ale víš že jsou opravdu sestry?
Shu: Otrava! Už jsem řekl všechno co vím, tak si nestěžuj! "zvedne se a odejde"
Shin: Tak jdeme hledat.
Laito: Hej co ty šipky?! Shu!
Shin: Nech je na později.
Layto: No jo.

🤬Ve hradě 🤬

🏺Venku🏺

Vikča: "uslyší vití"
Karl: Měli bysme jít.
Vikča: Počkej. "zvedne se a zkouší zjístit co říká"
Karl: Co to děláš?
Vikča: Nic co by mělo pijavice zajímat.
Richter: Rychle An je celá vařící!
Karl: Jdeme.

🤬U mě🤬

Richter: Kde je ta druhá?
Karl: Jak to myslíš?
Vikča: Jsem tady, ale on je slepý!
Richter: Hele.
Vikča: Já myslela že vy pijavice máte dobrý zrak.
Karl: Jak kdo.
Vikča: A hlavně IQ.
Richter: Mlč.
Vikča: "zase slyší vití ale silněji "
Já: "proberu se a jdu k oknu"
Vikča: A lehnout do postele jasný!
Já: "nevnímám"
Vikča: "stojí předemnou" An probere se sakra.
Já: "začnu něco říkat"
Vikča: Prober se sakra. "furt stojí předemnou, ale vití neslyší"
Já: "podlomí se mi kolena a spadám"
Vikča: "chytí mě" Tak hodná a lež.
Já: V-Viky.
Vikča: Jsi náměsíčna nebo co?
Já: Co se stalo?
Vikča: Neřeš to a jdi si lehnout.
Já: Že si taky slyšela to vití?
Vikča: Ne a jdi si lehnout. "pomůže mi vstát a dojde semnou k posteli"
Já: "sednu si" musíme ke klukům, a to hned.
Karl: Ani náhodou musíte počkat! "řekne to a vezme Viky do pokoje a zamkne"
Richter: Jdi si lehnout "zamkne a jde si sednout na okno"
Já: Dobře "lehnu si"

🤬U Vikči a Karla🤬

Vikča: Nedivím se že tvý synové tě nemají rádi.
Karl: To ani já.
Vikča: Jsi krutej a tvý synové jsou k sobě jak cizím.
Karl: Ro mi je jedno.
Vikča: A pak se div, že tě na aj rádi když se o ně nezajímáš.
Karl: Zajmal bych se kdybych měl čas!
Vikča: Dobře.

☠️Po 5 minutách ☠️

Vikča: Já se nudím!
Karl: Tak se nuď.
Vikča: Tak jinak, co chceš dělat?
Karl: Jak dlouho jste u nás?
Vikča: Dva měsíce ty pijavice.
Karl: Koho bys chtěla vidět že všeho nejvíc?
Vikča: To je snad jasný ne?
Karl: Reijiho viď.
Vikča: Jasně že Reijiho.
Karl: Tak co kdybysme tam všichni zajely.

Tak a máme tu zas konec další kapitoly. Snad se vám kapitola líbila. Doufám že se už teď těšíte na další, jestli půjde WiFi kludne tak bych ji měla stihnou vidat do večera, opět nic neslibuji. Tak se mějte.

S láskou vaše Mimoňka ❤️❤️