PROKLETÍ [HG & SS]

Dobrý večer, profesorko Grangerová.

Působí to tu prázdně pomyslela si Hermiona, když pohledem přejela svůj byt. Bylo pár dní před koncem ledna a ona se měla za pár minut letaxem přemístit do Bradavic, aby se zabydlela a připravila na druhé pololetí školního roku.

Z pohovky si vzala svůj malý kufr, pochopitelně zakouzlen tak, aby se tam vešly všechny její věci, přešla ke krbu a přemístila se.

Její krb byl nyní spojen s krbem v komnatách, které se teď stanou do konce školního roku jejím domovem, takže se kdykoli mohla přemístit do svého bytu, nebo kamkoli jinam.

Hermiona si začala vybalovat své věci, aby tuto záležitost měla co nejdříve za sebou a přitom se neubránila pobavenému uchechtnutí, když si vzpomněla na reakci své nejlepší kamarádky, když jí oznámila, že opouští ministerstvo a nastupuje do Bradavic.

Ginny tehdy začala doslova skákat radostí a tancovat kolem pískoviště, kde si hrál malý James.

I reakce Harryho, Rona a dalších Hermioniných přátel byla vesměs pozitivní. Na ministerstvu z jejího odchodu ovšem příliš nadšení nebyli, nicméně vyřešilo se to vcelku rychle a když Hermiona naposledy odcházela ze své - teď už bývalé - kanceláře, nepocítila ani kapku lítosti.

Ví profesor Snape, že nastoupím? Napadlo ji náhle a ustala v činnosti. Jistě, mohla předpokládat, že to ředitelka profesorům sdělila, ale i přesto se obávala reakcí.

Vrátila se k vybalování věcí a pohledem zavadila o hodiny, které před chvílí pověsila na zeď. Za chvíli začne večeře a ona musí dorazit včas!

Hermiona začala pociťovat nervozitu, Mcgonagallová ji dnes měla oficiálně představit žákům. Zhluboka se nadechla a odešla do koupelny, aby v zrcadle zkontrolovala svůj vzhled.

Rozpustila si vlasy a vzápětí je ale znovu sepla do drdolu. Dlaní si uhladila sukni a nervózně se usmála na svůj odraz.

Když opouštěla své komnaty, z věšáku vedle dveří si vzala jeden ze svých lepších hábitů, který si následně oblékla a rychlým krokem se vydala do velké síně.

Přišla vedlejším vchodem pro profesory, kývla ředitelce na pozdrav a posadila se. Po její levici seděl poměrně mladý muž, kterého si pamatovala, když sem přijela na přání ministerstva.

Většina profesorů po válce odešla ze školy pryč a tento muž převzal výuku bylinkářství po profesorce Prýtové.

„Vítejte slečno Grangerová." usmál se na ní.

„Děkuji. Profesor Wood - bylinkářství, že?" opětovala mu úsměv, doufajíc, že si jeho jméno pamatuje dobře.

„Ano, to jsem já. Těší mě, že si mé jméno pamatujete. " věnoval jí další oslňující úsměv.

Profesor Wood se nadechoval k další otázce, když ho přerušila ředitelka Mcgonagallová, která se postavila a tím na sebe přivolala pozornost celé velké síně.

„Vážení studenti, ráda bych zde přivítala novou posilu profesorského sboru, profesorku Hermionu Grangerovou, se kterou se od nového pololetí budete vídat na hodinách obrany proti černé magii." pronesla ředitelka a bylo na ní vidět, že má radost.

Hermiona se postavila a s rozpačitým úsměvem kývla na studenty. Hlasitý potlesk ji utvrdil v tom, že udělala správně.

Když se znovu posadila a rozhlédla se kolem sebe, uvědomila si, že jeden z profesorů chybí. Nebyla si zcela jistá, jestli cítila spíš úlevu nebo zklamání, když nikde neviděla Severuse Snapea.

Ředitelka mezitím pronesla ke studentům ještě pár slov a na stole se poté objevila večeře.

Hermiona si zrovna nalévala dýňový džus, když někdo odsunul židli po její pravici a posadil se na ni. Podívala se na nově příchozího a na chvíli strnule hleděla na profil profesora lektvarů, který si s nečitelným výrazem ve tváři naléval kávu.

„ Dobrý večer, profesore Snape." pozdravila ho, když se vzpamatovala.

Severus odvrátil pohled od své kávy a zadíval se Hermioně do očí.

„Dobrý večer, profesorko Grangerová." oplatil jí pozdrav a zdůraznil oslovení profesorko, přičemž se ironicky ušklíbl.

Hermionu jeho tón hlasu odradil od snahy o další konverzaci. Otočila se na profesora Wooda a zbytek večeře s ním strávila konverzací o sběru bylin.