Spolu ✔

13. Pravda místo lži

Od tak zvané "osudové" hodiny letvarů se Hermiona snažila Dracovi výhybat.Už před tím to dělala a doufala, že Malfoy nepochopí důvod.
Teď to už nebylo těžké pochopit a to ji děsilo.Co jí řekne a bude si vůbec hrát na toho hodného a jiného Malfoye?Hermiona měla spoustu otázek a i myšlenek.Možná by se vážně měla Ginny svěřit.Říct jí to co jí ještě neřekla.

Byla na cestě do Nebelvíru a byla ráda, že při cestě nikoho moc nepotkala.Sice to Hermioně mohlo být jedno, protože by se s nikým asi nebavila, ale i tak.Možná byl důvod i to, že nechtěla potkat Draca Malfoye?Ano, to bylo asi ono.Dorazila před obraz Buclaté dámy,řekla jí heslo a vydala se do pokoje.Aspoň to měla v plánu dokud ji nezastavil hlas Ginervy Weasleyové.Její nejlepší kamarádka měla fakt skvělé jméno.
Aspoň, že ta zkratka Ginny, jak ji oslovovali všichni, za něco stála.

,,Hermiono!"zavolala na ni a Hermiona se otočila.
,,Co se děje Ginny?"
,,Jdeš do pokoje?"odpověděla na Ginny na její otázku otázkou.
,,Jo,proč?"
,,Musíme si promluvit."
,,A...o čem přesně?Je plno věcí co můžeme probírat, ale...když se mě takhle ptáš tak to určitě nebude nic skvělého.Někomu se něco stalo?"
,,Co?Ne to ne.Jen...prostě si musíme něco vyjasnit.Ale ne tady."řekla Ginny a Hermioně nezbývalo nic než následovat Ginny.I, kdyby nechtěla tak mají stejný pokoj.

Jakmile došly do pokoje, který překvapivě obývaly Ginny okamžitě zabouchla dveře.Prudce se otočila až se Hermiona lekla a neměla daleko k tomu, aby nespadla nebo nevykřikla.
,,Něco mi vysvětli a nelži!"
začala a Hermiona ji tiše poslouchala.
Zajímalo ji co z Ginny vypadne, avšak kdyby to tušila okamžitě by teď vypálila z pokoje, aby nemusely vést tento rozhovor přes to, že už takové rozhovory párkrát vedly.
,,Můžeš mi vysvětlit proč se chováš tak divně?!Co je na tom tak tajného, že to mně,své nejlepší kamarádce nemůžeš říct?Čeho se bojíš?Mám o tebe strach Hermiono.Vždycky si vše říkáme, ale teď...Doufala jsem, že mi to řekneš.Doufala jsem, že i přes to, že to může být sebehorší mi to řekneš.
I, kdyby jsi byla dcerou samotného Voldemorta bych doufala a chtěla, abys mi to řekla, ale ty ne!Odkdy mi Herm nevěříš?To jsem tak hrozná kamarádka?!" Jakmile Ginny skončila se svým něco jako proslovem ve, kterém bylo víc otázek než normálních vět nebyla schopná Hermiona nic říct.Po tak dlouhé době ji, ale konečně došel důvod.Věděla to teda už od té jedné hodiny lektvarů, ale doteď než to řekne nahlas se to snažila utlumit.Nechtěla věřit, že by Harry jak se zmínil o tom, že je zamilovaná měl pravdu, ale asi bohužel pravdu měl.A to bylo sakra děsivé.A kdo může být tím šťastným..?No Ron určitě ne.

,,No tak mluv, Hermiono!"až vykřikla Ginny.Někomu by se mohlo zdát, že Ginny reaguje až příliš přehnaně, ale Hermiona věděla proč a byla vlastně i ráda, že někomu na ní záleží.
,,Já...Ginny nejsem připravená o tom mluvit."
,,To jsi říkala vždycky a já vím, že mi to nikdy neřekneš.Jedině teď."
,,Ne Ginny.Nikdy bych neřekla, ale...No dobře máš pravdu, ale musíš slíbit, že to zůstane jen mezi námi."
,,Aha tak mluv."Hermiona si povzdechla, ale začala mluvit.
Pověděla jí všechno co tak dlohou dobu ukrývala v sobě.Když konečně skončila, čekala co z Ginny vypadne.
,,Tak už to řekni, Hermiono."řekla Ginny.Hermiona se na ni nechápavě podívala.
,,Nedívej se tak na měm,Herm.
Moc dobře víš co myslím."dodala, když viděla Hermionin výraz.
,,Nechápu.Co máš na mysli,Ginny?"
,,Tak jinak.Ty a Malfoy,už to chápeš?"
řekla Ginny a nepřehlédla Hermionino malé začervenání.
,,Jo aha,tohle.Tak to...ne vážně ne.Možná....Tak dobře máš pravdu, ale bojím se to přiznat.Vždyť to prostě nejde!"

Ginny se na ni podívala.
,,Hele.Nikdy bych neřekla, že to řeknu, ale jestli by ti to s ním vyšlo a byla by si šťastná,byla bych za tebe ráda.Dlouho jsem doufala, že by to mezi tebou a mým bratrem mohlo vyjít,jenže citům neporučíš a já za tebou budu stát vždycky."řekla Ginny a Hermiona ji objala.
,,Díky Ginny."Ginny se v objetí usmála.
,,Mám tě ráda,Herm.Chci, aby jsi byla šťastná ať je to skýmkoliv."
,,Já tebe taky."obě se usmály a pustily se.Objetí už bylo dost, že jo.