Spolu ✔

9. Pravda

Draco ještě stále ležel na ošetřovně, ale teď už jen podvědomě spal.
A protože už to byly skoro dva dny, co tu byl, pohltilo ho světlo z místnosti, když chtěl otevřít oči.Jakmile otevřel oči narazil na sluneční paprsky za oknem, které ho oslepily a musel znovu oči zavřít.
,,Draco."uslyšel dívčí hlas.Okamžitě věděl, komu patří.Ale jakto, že tu u něj byla Grangerová?Zkusil znovu,teď už pomalu otevřít oči a našel dívčin pohled.Zorničky si mu konečně na světlo zvykly a on se mohl už normálně dívat, překvapeně dívat na Grangerovou.

,,Jak vám je,pane Malfoyi?"ozvala se madam Pomfreyová.
Rázem si vzpomměl co se všechno stalo.To jak krvácel v úmývárnách,
Potter,Gran-Hermiona.
,,Výborně."řekl sarkasticky.I teď si úšklebek neodpustil.Pak, ale zvážněl.
,,Celkově se moc hýbat nemůžu.Cítím žebra a levou ruku."
Okamžitě co řekl levá ruka věděl, že tohle byla chyba.Tam má přece znamení!
,,Ukažte, podívám se na to."řekla lékouzelnice a chtěla se na ruku podívat.
,,Ale to nic nebude."snažil se zmijozel vykroutit z té šlamastiky.
,,Nebuďte směšný.Jestli vás to bolí, tak musím vědět, co to přesně je, abych vám mohla dát správný lektvar a další léky."řekla madam Pomfreyová důrazně.Neměla ráda, když jí pacienti odporovali.

,,Ale to vážně-"jeho slova zanikla, když se ozval někdo koho by nečekal.
Na chvíli mu hlavou proběhla myšlenka jestli to madam Pomfreyové není divné, když u jeho lůžka sedí Hermiona, ale hned svou otázku, kterou by ani nevyslovil zahnal.
,,Madam Pomfreyová,právě se probudil.Měl by si znovu na chvíli odpočinout.Možná ho ta ruka bolí jen teď a pak bolest ustane."lékouzelnice se na ni podívala s pohledem, který nasvědčoval tomu, že s nebelvírkou příliš nesouhlasí.
,,I tak musí dostat léky, ale..budiž.
Chvíli vás tu nechám pane Malfoyi osamotě ať můžete jak řekla tady slečna Grangerová odpočívat.Kdyby jste cokoliv potřebaval zavolejte mě."řekla a chystala se odejít.
,,No dobře slečno Grangerová.Chvíli tu zůstat můžete."dodala, když pohledem po Hermioně chtěla, aby opustila ošetřovnu a ona se nehla.
Pak už zmizela zřejmě ve své pracovně.Mezi dvěmi studenty zavládlo ticho.Nevěděli co říct.
Hermiona už znala jeho tajemství a on už si začal postupně vzpomínat na to co se stalo.I, když ležel v úmývárně na pokraji smrti dokázal pár pohybů kolem sebe rozeznat a měl pocit, že i viděl Hermionu.Došlo mu, že musel mít odhalené znamení a Hermiona to...s pravděpodobností viděla.
Nevěděl to jistě právě proto, že si myslel, že by ho už prozradila a místo toho tu stojí u jeho lůžka na ošetřovně.Nakonec jako první promluvila Hermiona.
,,A-ahoj."řekla potichu,až neslyšně Hermiona a pohlédla mu do očí.
Chtěla začít nějaký rozhovor a posloužilo jí, když se vlastně zatím ani nepozdravili.

Přesto, že ležel na ošetřovně a byl v hrozném stavu se opět utápěla v jeho očích.Tak ji fascinovali.Draco se na ni podíval a snažil se usmát.Přece jen se moc často do takových situací nedostával.
,,Ahoj."odpověděl Draco.
,,No tak ehm..jak se máš?"
,,No nemůžu hýbat půlkou těla,možná celým tělem, ale jinak dobrý."řekl sarkasticky, ale hned toho co řekl litoval.Hermiona nevěděla jestli si má myslet, že se snažil o vtip či něco podobného nebo ji tu nechce.Nebo se prostě chová jak Malfoy,taky možnost.
Byla zmatená a očividně to bylo na ní vidět.
,,Aha tak...to je fajn.No dobře...já ehm..asi půjdu.Nebudu tě zdržovat."
řekla a otočila se na patě, že odejde.
Překvapilo ji, když zaslechla za sebou hlas.
,,Ne,počkej...Zůstaň tu ještě se mnou,prosím."Hermiona se na něj nevěřícně podívala.Překvapilo ji to a neměla by lhát.Chtěla vědět jestli je v pořádku i přes to co říkal madam Pomfreyové, takže tu i svým způsobem chtěla zůstat.V jiných situacích by jeho přání ignorovala,řekla nějakou poznámku a odešla,jenže dneska ne.Vrátila se k němu a znovu se posadila na židli vedle jeho lůžka.
,,Co se vlastně stalo?"zeptal se najednou.
,,No...v těch úmývárnách na tebe Harry použil velmi nehezkou kledbu a ty...jsi mohl klidně z-zemřít.Profesor Snape ti pomohl a dostali jsme tě na ošetřovnu."Draco poslouchal každičké její slovo, které vyslovila.Neměl sílu se na nic ptát, tak mlčel.Hermiona se podívala na jeho ruku kde našla jeho tajemství a napadlo ji, že si z něho udělá trochu legraci i, když zrovna teď to asi nebylo na místě.Zajimalo ji, jestli se bude vykrucovat stejně jako u madam Pomfreyové.
,,A co ta ruka?"
,,Co by?"zeptal se opatrně Malfoy.
,,Jen, že jestli bych se ti na to neměla podívat.Vždyť si říkal madam Pomfreyové, že tě bolí."
,,To sice ano, ale...jak jsem řekl nic hrozného to nebude."
,,Ty se bojíš, aby se ti na ránu nedívala mudlovská šmajdka."řekla a překvapilo ji, když viděla jak blonďákovi zbělali klouby.To mu vadí, když si tak říká?Vždyť jí on sám takhle kdysi říkal.
,,Ne to tedy opravdu ne. A....neříkej si tak."to Hermionu překvapilo a tentokrát aspoň pro zatím žádnou hru s ním nehrála.
,,Nelži Malfoyi.Já vím jak moc opovrhuješ mudly,šmejdy nebo krvezrádce jak jim všichni čistokrevní s oblibou říkáte.Oba si vzpomínáme na to jak si mi říkal mudlovská šmejdka.Nesnaš si tu na nic hrát, protože já-"najednou byla přerušena.Tohle nečekala.Draco Malfoy ji vzal zdravou rukou za její ruku,přítahl ji blíž ke své posteli a snažil se jí jeho odpověď zašeptat.Netušila sice proč, ale možná jen nechtěl, aby ho kdokoliv slyšel.
,,Takhle si už nikdy neříkej.Myslím, že jsme se jistým způsobem udobřili takže tu nezačínej s těmi žvásty."
Hermiona mlčela.Jeho dotek jí svým způsobem uklidňoval i, když jí projela vlna energie, kterou ještě nikdy neznala ani nepocítila.
Když si srovnala myšlenky napadlo ji, že by se teď mohla natáhnout po jeho levé ruce a podívat se na ni.Dělat jen, že si jí chce prohlédnout a obvaz, který zakrýval znamení nechat být, ale věděla, že by se jí už na nic neptal a seřval ji.Tím si byla jistá.Za těch několik let co spolu chodili do školy to věděla velice dobře a ona nechtěla, aby byl naštvaný zvlášť ne teď.Jen letmo se usmála a chtěla se mu vymanit ze sevření jejího předlokní, ale on ji nepouštěl.Měla, alespoň možnost mu říct, že jeho tajemství zná.
,,Nebolí tě jen tak, vím to.Pálí tě?"
,,Co-cože?"nechápal.
,,Já vím, že víš co myslím.Ta ruka.Pálí tě?"zeptala se znovu a pohledem sjela k jeho levému předloktí, které bylo zakryto obvazem.Dracovi už to docházelo, ale nebyl si jistý jestli je to vážně tak.
,,Ty..Ty víš o-"přerušila ho a přikývla.
,,Ano.Když tě Harry zasáhl všimla jsem si toho a...no-"tentokrát ji však  přerušil on.Došlo mu, že mluví o tom co nechce, aby někdo kdo nemá věděl,  ale co mohl dělat.Jedině vymazat paměť, ale zatím nevěděl jak to Hermiona bere.Zatím nic neudělá.
,,Ví to,Potter?"
,,Harry ehm...no on..."
,,Mluv!"přerušil ji znovu.Hermiona se nadechla a řekla.
,,Ne.Harry, ani nikdo o tom neví."
Draco na ni vykulil oči.Došlo mu, že to co si pamatuje musí být pravda.Zkryla jeho znamení před Potterem.Mlčel a Hermiona se bála co udělá.
,,A ty...?Ty jsi mě bránila a neprozradila mě?"Hermiona mčela, ale pak kývla hlavou, že ano.
,,Proč?"vylítlo mu a Hermiona se na něj podívala.
,,To je jedno."
,,Ne Hermiono.To není.Víš kdo jsem já?!Draco Malfoy,ten Malfoy.Probuď se!Dělal ti ze života peklo a ty jsi ho neudala.Jak je to možný?"
,,No třeba proto, že jsme si tak trochu odpustili?"zalhala, protože mu vážně nechtěla říkat pravý důvod jejího rozhodnutí.Draco nic neříkal a už se ani nestačil nic říct, protože se dveře rozrazili a v nich stál obávaný profesor lektvarů.Hermiona se divila, že ještě nevylítla madam Pomfreyová s tím, proč tu je takový rámus.
Došel k oboum studentům a začal mluvit k Dracovi.
,,Můžeš mi laskavě říct co to všechno mělo znamenat?!"
,,Co všechno?To, že mě Potter málem zabil jakousi kledbou?Za to fakt nemůžu."štěkl na zpátek.Hermiona tam jen stála a pozorovala dva zmijozely mezi svou debatou, kterou asi právě začali.
,,Ne ledajakou kledbou.Mojí kledbou.
Měl si štěstí, že si nevykrvácel i to, že slečna Grangerová nic nikde nevyklopila.Měl sis dávat větší pozor."
začal se postupně profesor zklidňovat i, když při zmínce o kledbě zněl stále naštvaně.
,,Nemohl jsem nic dělat.Co mě zasáhl jsem se nekontroloval."zkusil se Draco znovu obhájit.
,,No dobře.Co všechno slečna Grangerová ví?"Hermiona i Draco se zarazili i když oba věděli o co jde.
,,Já.."začal Draco, ale vlastně nevěděl jak pokračovat. ,,vlastně ani nevím, asi jen..tam to."dořekl Draco a pohledem sjel ke své ruce.Profesor to pochopil a přikývl i, když to bylo vůči Grangerové velice nebezpečné, když vezmeme v potaz to, že on je Smrtijed taky.
Odhalení Dracova znamení by ji mohlo mnohé stát.Hermiona se nezmohla na slovo.Nechtěla radši do toho zasahovat, ale docházelo jí, že před profesorem ho krýt nemusela, protože z neznámého důvodu o tom  věděl.
,,Myslím si, že ví jen tady o tomhle."
řekl ještě, kdyby si náhodou neporozumněli i, když bylo evidentní, že všichni ví o čem se baví.Dokonce i Hermiona.
Najednou se profesor otočil k Hermioně a zeptal se.
,,Můžete nás tu chvíli nechat?"
,,No já...Tak dobře."řekla a šla počkat na chodbu.