L jako lentilka

25 6 2
                                    

Odepsala brzo. A já zpátky. Pak jsme si jen povídali. O všem a o ničem. Dozvěděl jsem se o ní mnoho a zároveň vůbec nic, protože koho by běžně zajímalo, jakou hru hraje, když by nevěděl, kolik jí je? Odpověď byla jednoduchá: Mě.
Stačila jediná její fotka, abych se ocitl na ulici před drobnou kavárnou. Byla tam, za pultem a s úsměvem chystala kávu lidem, kteří na ni trpělivě čekali.
Připomínala veselé barvy lentilek. Možná bych ji připodobnil k duze. Něco na ní ve mně probouzelo chuť tančit – přímo tam, na ulici, v tom anonymním davu.
Ale odešel jsem, zbaběle.

Pure Love  [𝐤-𝐩𝐨𝐩: 𝑩𝑻𝑺]Where stories live. Discover now