Ze země zaklínače ( Geralt x reader)

Vyjížďka k útesům 1

Ahojky všem,

jen mám pro Vás na začátek upozornění že tato kapitola bude mít dvě  části.

Tak si to užijte.

Y/N pohled

Včera mi Geralt řekl, že pojedeme k útesům na severní straně, za jeho jedním kamarádem. Prý spolu bok po boku bojovali. Docela se těším. Uvidím zdejší krajinu a seznámím se s někým novým.

Musíme sebou sbalit jídlo, vodu, deky a zbraně. Pojedeme jeden a půl dne. Budeme přespávat, nejspíše v lese, toho se docela bojím, ještě teď mám před očima tu stvůru co na nás vyběhla z lesa, když jsme jeli do města.

Ráno jsme se nasnídali a Geralt ještě na dvě hodiny zmizel bůh ví kam. Teď už hodinu sedíme v sedle a jedeme k útesům. Zatím jsme nenarazili na žádný problém. Geralt je celou dobu zvláštně zamlklý, tak jako byl na začátku mého příchodu. Docela mě to znervózňuje. 

,, Geralte, nemůžeme chvíli zastavit a odpočinout si. Jsme na cestě už 4 hodiny. Mám hlad a jsem docela unavená. Jen na chvíli. Prosím"

,, Jistě Y/N , měla jsi to říci hned. Pojď pomůžu ti z koně" řekl Geralt. Slezl ze svého koně a pomohl mi dolu. Rozprostřel jednu deku, posadila jsem se na ní a on ke mně. 

Zadívala jsem se nahoru do mraků. Sluníčko bylo příjemné a tak jsem  si ani nevšimla, že mi Geralt zastrčil pramen vlasů za ucho. Když jsem se na něj podívala, začal se přibližovat. Zavřela jsem oči a nechala se políbit. Ze začátku to byl letmý, lehký polibek. Poté jsem se nahnula a omotala svoje ruce okolo Geraltova krku. Geralt přesunul svoje ruce na moje boky a vnikl mi jazykem do pusy. Takhle jsme se líbali, dokud nám nedošel vzduch. Pak si mě k sobě přitáhnul a objal mě. Schoulila jsem se mu v náručí.

Milovala jsem ty chvíle, kdyby byl tak jemný a něžný. Kdy se nebál dát svoje city najevo. Kdo by ho neznal, řekl by že je chladný, skoro až bezcitný, ale za tu dobu co tu jsem sem se naučila že city má. Že jich má dost na to, aby byl schopný milovat, ale že je skrývá a to dobře. Přede mnou už je, ale moc neschovává a když jo, tak ho vždy prokouknu. 

V tu chvíli jsem chtěla víc než cokoliv jiného na světě, zůstat tady, v téhle době, tu s Geraltem. V tu chvíli jsem si uvědomila, že ho miluji a že tenhle svět musím zachránit, protože tím zachráním Geralta, osobu ktrerou miluji nejvíce na světě.

Po další půl hodině, jsme se znova vydali na cestu. Večer jsme přijeli na pěknou mýtinu, Geralt udělal ohniště a založil oheň. Já mezi tím rozdělala deky a připravila vše na spaní, vyndala jsem jídlo a dala napít koni. Potom co jsme se najedli a napili jsme bok po boku zalehli ke spánku.

Další kapitola je na světě, snad se bude líbit. 

S láskou Megie.