4. Část

21 2 1
                                    

*O pár dní později*

Dnes je pátek, zítra mám 18cté narozeniny, ale také mi vrtá hlavou, to co řekla Nici, byla to Nici? Nebo to byli jen má mysl? Ze stesku? Už nevím co je a není realita...
Zvedám se z postele na které sedím
už 3 hodiny a koukám do zdi, vyjdu z domu, mířím lesní cestou k lavičce, kde jsem tehdy poznala Arona, naše první setkání se mi přehrává v hlavě, jak byl vyděšený když jsem ho vyrušila z přemýšlení, a utekl, ale něco mě teď vyrušilo, praskání větviček, počkat... Kroky!
Rychle jsem se zvedla a podívala kdo to je, byl to Aron!
Asi 10 minut jsme na sebe hleděli.
Já se slzami v očích jsem se odhodlala a zařvala na něj ,,nechte mě na pokoji už! Nejsem jako vy! " to už jsem se ale hystericky skácela na zem, Aron ke mě rychle břiběhl, ani nevím jak, to je teď jedno, chytil mě, obejmul a utěšoval, tohle mi chybělo, jeho obětí.
Když jsem se uklidnila, koukla jsem se na telefon, bylo 9 večer, začalo se stmívat, tak jsem se rozhodla jít domu, Adon se nabídl že mě doprovodí, já to odmítla, ale nenechal se přemluvit, tak jsme tedy šli, když v tu chvíli mě někdo chytí za ruku, byl to jemný stisk, malá ruka, žena... Nici.
Škubla jsem rukou a šla dál, ale ona mě znovu chytila ,,Co chceš?! " zařvala jsem na ní.
Ona se na mě lítostně podívala
,,Chci aby jsi mě přijala, chci ti pomoct, chci to napravit, chci zpět svou rodinu... " řekla tak křehkým hlasem, že jsem se divila že jsem něco slyšela.
Podívala jsem se jí do očí ,, Jak pomoct?! Oba jste mi lhali a ty jsi mě opustila!" křičela jsem už.
,, Bylo to pro tvé bezpečí, kdyby jsi se to dozvěděla dříve, byla by jsi v nebezpečí a to jsem nechtěla" dořekla.
,, Co po mě chceš? " zeptala jsem se jej.
,, Chci zpět rodinu" hleděla jsem na ní překvapeně když tohle řekla.
,, Nevím jestli to pujde" sklopila jsem pohled, je pravda že mi chybí.
,,Tak mi dej prosím šanci" škemrala už doslova, nemohla jsem odmítnout.
Jen jsem přikývla a vyšla směrem k domu, ona se přidala.
Když už jsme stály před domem, Nici začala být nervózní ,,Neboj, mamka to pochopí, musí, jen jí to budeš muset říct ty" řekla jsem jí a pak jsem vzala za kliku dveří mého domu.

 Když už jsme stály před domem, Nici začala být nervózní ,,Neboj, mamka to pochopí, musí, jen jí to budeš muset říct ty" řekla jsem jí a pak jsem vzala za kliku dveří mého domu

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

,,Ahoj zlatíčko" rozléhalo se celým domem hlas mé mamky, já i Nici
jsme vešly do kuchyně, kde byla i mamka, mamka stála zády k nám protože vaří ,,mami... " řekla jsem a ona se otočila, chtěla něco říct ale neměla slov ,,To není... To není možné! Asi mám halucinace" začala mamka bláznit.
,,Mami posaď se prosím, vysvětlím ti to, jen tě moc prosím dovol ti to vysvětlit" řekla Nici mamce, která
si sedla do křesla, naproti mě a
Nici které jsme seděly na gauči.
,,Takže... táta byl upír, a jelikož ty jsi člověk, dítě které se jim narodí, se o 18náctých narozeninách stane
upírem, zítra se Nina stane upírem, to je důvod proč jsem se jí ukázala,
před rokem, kdy jsem měla s tátou autonehodu, kdy jsme narazili do stromu, táta umřel, jelikož třísky ze srdce, už nešli vyndat, umřel pomalu a bolestně, a já? Mě našel nějaký upír, proměnil mě abych neumřela,
jenže kvůli tomu jsem se musela vzdát starého života, rodiny. " slzy jí tekly po tvářích, když se nadechla a znovu spustila ,, I když jsem s vámi nežila, dávala jsem na vás pozor, Nino, nikdy jsi neměla přeludy, byla jsem to já a mami, někdy jsem si stebou povídala aniž by jsi to věděla, když byla Nina na párty, ale ani ona to nevěděla, dávala jsem na vás pozor, moc vás miluju" s tímhle skončila a já jí obejmula, protože vzlykala tak moc že mě to bolelo za ní.

Máma se zvedla, přešla k nám, Nici zvedla hlavu a podívala se na mámu která se nadechla ,,Výtej doma dcero" řekla mamka s úsměvem, dlouho jsem ji neviděla tak šťastnou

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

Máma se zvedla, přešla k nám, Nici zvedla hlavu a podívala se na mámu která se nadechla ,,Výtej doma dcero" řekla mamka s úsměvem, dlouho jsem ji neviděla tak šťastnou.
Najednou jsme zahlédla jak se Nici odtáhla, a podívala se na mne ,,Zítra upíří řád pro tebe uspořádá ples, jako přijetí upírství" oznámila mi.
,,Přijetí upírství? Řád? Proč to nechápu?" vychrlila jsem na ní nechápavě otázky.
,,Holky, myslím že by jste měli jít k Nině do pokoje a tak si to vyřídit, myslím že si toho máte dost co říct, nemám pravdu?" usmála se mamka a my přikývly.
Vydaly jsme se ke mě do pokoje, zavedla jsem Nici k sobě do pokoje, když vešla, úžasla, nevím nad čím, ale asi jí chybí rodinný život snáma.
,,Páni, je to tu nádherný" Žasne Nici.
,,Já myslela že už jsi tu, byla, když jsi se za mě vydávala" odpověděla jsem jí s úšklebkem.
,,Tady ne, to v minulém domově, no co jsem měla dělat, musela jsem tě krýt ségra" řekla a začala se smát.
Takto jsme si povídali asi 3 hodiny dokud jsme neusli.

Ahojte lidi, chci vám moc poděkovat že čtete tento příběh, i když tato část je kratší, moc si toho vážím, další část bude brzy. Moc to pro mě znamená❤️.
A ano jejichcotec byl upír a umřel při autonehodě.
Dost lidí kritizovali to že upíři nemůžou spát, že je to blbost, ale to že to tak je v jednom filmu, nemusí znamenat že v tomto příběhu je to blbost, záleží na tom, jak to ta daná osoba podá. Děkuji.

TajemnáKde žijí příběhy. Začni objevovat