Star Trek: Úsvit války

Kapitola 7 - Nová loď, nový domov

V kapitánské kajutě se ozvalo pípnutí interkomu: "Admirále, během dvou minut budeme u Vulkánu." Saliřin hlas byl klidný až znuděný. Hillfort měl obě ruce opřené lokty o stůl, kloub byl zahnutý o devadesát stupňů vzhůru. Brada ležela v jeho dlaních. Slepě hleděl do monitoru, oči zakryl víčky a promnul si je prsty třemi rychlými pohyby. Klidně natáhl do plic co nejvíce vzduchu a stejně pomalu ho opět uvolnil. Delta, tři, tango, jedna, zopakoval si kódovou sekvenci. Z neznámého důvodu se mu nedařilo si frázi během necelých padesáti pěti minut zapamatovat.
"Počítači, rozešli zbylé velitelské kódy zbylým lodním důstojníkům do jejich konzolí!" promluvil unaveně. Nikdy by neřekl, že učení se jednoho kódu, může být takto náročné. Potichu zabručel z rozespalosti, sám sebe přesvědčoval, že během cesty k Vulkánu neusnul. Hlavou se mu rozneslo chvilkové zklamání, když si uvědomil, že by si na takové tvrzení nevsadil. Pravou rukou aktivoval interkom na holografické klávesnici.
"Jsem na cestě, komandére," odpověděl prvnímu důstojníkovi. Židli posunul směrem ke zdi za ním o necelý metr a postavil se.

Rukou přejel přes rameno uniformy, aby ho uhladil. Ještě jednou si kajutu prohlédl a zaregistroval na posteli položený admirálský kabát. Dále ho nezkoumal. Jednoduše neměl čas. Delta, tři, tango, jedna, řekl si v duchu frázi ještě jednou. Dveře při přiblížení odhalily průchod na můstek, intenzivní světlo ho na moment oslnilo. Oproti osvětlení jeho kajuty bylo nepříjemně silné, alespoň do chvíle než si na něj jeho oči přivykly. Na můstku udělal jeden krok, sotva noha dopadla na zem, tak se od operační konzole ozval Yeblin hlas: "Pane, volá nás vulkánská vláda."
Klidně jí odpověděl: "Dejte je na obraz!" Klidně pokračoval směrem ke svému křeslu. Na pravé tváři měl jasně viditelné zarudnutí přesně v místě, kde bylo zápěstí ruky. Na obrazovce se objevila vulkánská tvář. Zrovna se blížil k velitelskému postu.
"USS Grimm, hovoří admirál T'Vat. Měli jste cestou nějaké komplikace?" promluvil obličej chladným hlasem a rovnou k tématu. Jamesovi se takový přístup zamlouval. Posadil se a zvedl hlavu směrem k obrazovce. Pravděpodobně špatně seřízený snímač v admirálově kanceláři zavinil to, že vulkánský obličej byl přiblížený a byla vidět pouze část od úst po čelo. Prostředí kolem něj nebylo detailně viditelné a velitel USS Grimm viděl pouze rozmazané šmouhy.
"Ne, vůbec žádné, admirále," odpověděl na dotaz.
"Vypněte tedy warpový pohon a změňte kurz k Starbase 24! Nepotřebujeme, aby byl nový dreadnought všem na očím. T'Vat konec." Obličej zmizel a obrazovka opět poskytla výhled do warpového tunelu. Poslední vulkáncova věta na kontradmirála působila protivně, ale aspoň rozhovor netrval déle, než bylo potřeba.
"Zpomalte na podsvětelnou rychlost a změňte kurz k Starbase 24!" zopakoval admirálovy příkazy. Salira se otočila na svého velitele, jehož výraz připomínal spíše osobu, která se zrovna probudila po dvoudenním spánku. Za běžných okolností byly jeho vlasy sčesané dozadu, tentokrát byla levá polovina černých vlasů rozcuchaná a mířila k obličeji.

"Pane, je vše v pořádku?" zeptala se.
"Proč?" zabručel mírně podrážděně, stále se probíral z polotransu. Grimm zpomalil a na obrazovce před ním se opět objevily bílé zářící tečky rozeseté v celém zorném poli. "Warp 9, skočte dle libosti!" pokračoval.
"S prominutím, vypadáte jako byste se teď probral," informovala ho trillka vedle něj. Ačkoliv svůj zevnějšek neviděl, musel jí minimálně pocitově dát za pravdu. V hlavě si opět zopakoval frázi delta, tři, tango, jedna.
"Rozkaz, pane. Skok za šest, pět," ozvala se Kira před ním.
"To ty nový velitelský kódy Grimma," postěžoval si, "stejnej problém byl i na Artemis. Pokaždé když se snažím si je zapamatovat, tak to trvá aspoň dva dny, protože u toho monotónního civění do monitoru usínám. Což mi připomíná, že svoje máte již ve vašich osobních konzolích, ať trpíte se mnou." Pobaveně odfrkl.
"Jedna," dokončila Kira odpočítávání a loď se opět ocitla ve warpu.
"Tady je problém. Admirále, klidně můžete jít v klidu studovat čtyři slova a nikdo vás nebude obtěžovat," oznámila mu posměvačně, její úsměv jasně značil, že to myslí humorně.
"Děkuju za nabídku, ale radši se jdu zorientovat po lodi a zkontrolovat Baraka. Snad se u toho proberu. Komandére, máte velení! Za jak dlouho budeme v cíli?" vstal a otočil se směrem ke Kiře.
"Sedm hodin a čtyřicet tři minut, pane."
"Komandére, za čtyři hodiny vás vystřídám," promluvil k trillce. Krátce pokývla a zvedla se ze své židle, aby ho nahradila na jeho. Hillfort udělal tři kroky směrem k nakloněné části podlahy a přišel k turbovýtahu. Počítač jeho pozici zaregistroval a přepravní modul již mířil jeho směrem. Po sedmi vteřinách dorazil, vkročil do něj. Dveře se zavřely.
"Paluba dvanáct, pravobok!" zadal příkaz. Turbovýtah se rozjel.