Zakázaná láska

Stěhování

Z pohledu Jean

Ráno jsem se převlékla a dobalila poslední krabici. A naposledy se podívala po svém pokoji a šla do kuchyně.

Jenco jsem došla do kuchyně do mě James vrazil, "promiň škvrně." Dodal se smíchem, když mi pomáhal dostat se na nohy. Vrazila jsem mu loktem do žeber a šla si sednout ke stolu odkud nás pobaveně sledoval taťka, "dobré ráno" popřála jsem.
Jen co jsem si sedla mi někdo sebral čepici z hlavy a se smíchem mi rozcuchal vlasy.
"Deane!" Za mnou se ozýval smích mích dvou starších bratrů, Sam se k terorizování mé osoby nepřidal jen mě pozoroval s cukajícími koutky.
Než stihly ještě něco udělat přišla máma se snídaní, snídaně proběhla v klidu po jídle jsem pomohla mamce s úklidem a mytím nádobí které jsem dala rovnou do krabice.
Jakmile jsme měli sbaleno, tak jsme čekaly na stěhováky, kteří přijely po půl hodině. Nakládaly krabice a další věci do dodávky.
Potom přijela jiná dodávka, do kterého jsme zaparkovaly naše auta moje, Samovo,Jamesovo, Deanovo. Potom co stěhováci odjely jsem si vzala batoh, ve kterém jsem měla důležité věci a šla k tátově autu. Rozhodlo se, že první pojede taťka a za ním mamka. V prvním autě jsem jela já, taťka a James a v druhém mamka, Deana Sam.
Vyjeli jsme a já si na mobilu zapnula hudbu a koukala z okna a po chvíli jsem usnula a probudila jsem se až jsme zastavili u jedné benzínky natankovat a koupit něco k jídlu v tu dobu už byla venku tma. Když jsem se rozhlížea po autě všimla jsem si že James spal.
Taťka natankoval a nakoupil něco k jídlu a když si všiml že nespím "zlato proč nespíš?"
"Teď jsem se vzbudila, jak dlouho ještě pojedeme? Nechceš, prostřídat?".
"Ne díky zlato a měly bychom tam dojet v 10 dopoledne." Podal mi jednu bagetu abych se najedla a zbytek dal Jamesovi pod nohy tak aby ho nevzbudil a vyjelo se. Po půl hodině jízdy jsem usnula a probudila se až když jsme projížděly kolem uvítací cedule.
James už byl vzhůru a koukal po okolí, když si všiml, že jsem vzhůru tak se na mě ušklíbl.
Projížděly jsme městem až jsme zastavily před jedním domem s velkou garáží."Tak mládeži vystupujeme" s těmito slovy se na nás taťka otočil.
Hned po nás dojeli stěhováci a začaly do domu nosit věci ,dovezli nám auta jeden stěhovák mi pomohl se dostat do auta a vyjet s ním ven.
Jakmile byla auta venku tak ta dodávka odjela. Po chvíli měli hotovo i ostatní stěhováci, taťka jim dal peníze a oni odjely.
Šla jsem si najít pokoj a vybavila jsem si věci. Když jsem měla vybaleno tak jsem si všimla, že na ulici stojí nějaký muž, který kouká do mého okna.
Když se naše pohledy setkali tak mu na malou chvíli zrudli oči, pousmál se a odešel.
Já jen celá ztuhlá stála u okna a dívala se tam kde předtím stál.
Když jsem si dobalila tak jsem sešla dolů do kuchyně vybalit nádobí a dalšívěci. Když jsme měly vybaleno všechno bylo 9 večer. Jelikož jsem byla unavená tak jsem se rozhodla si jít lehnout, rozloučila jsem se a šla do pokoje.

Koho venku Jean viděla?