Školní výlet || n. h. ff ✔

11 - Hysterický blázen, co není zvyklý prohrávat

Pohled Cassidy:

Celý večer jsme s Clarksonovými hráli hry a bavili se. Daniel byl kdo ví kde, ale Greg se nakonec taky přidal.

A já zjistila, že hra 'Hádej, kdo jsem' mu vážně nejde...

Rozhodli jsme se pro poslední kolo, a jediní, kdo ještě neuhádli, byl Greg, Jody a já.

,,Tak jo. Jsem žena, jsem slavná, zná mě celý svět a jsem hodně významná." shrnul si všechny získané informace Greg. ,,Tak se ptám... Mám slavný instagramový účet?"

Znovu jsem pohlédla na cedulku na jeho čele a začala uvažovat nad tím, jestli má tahle osobnost Instagram...

,,Neřekl bych." smál se Jody, a další na řadě byl on.

,,Jsem muž, žiju v Americe, jsem významná politická osobnost. Zajímalo by mě, jestli jsem ve světě oblíbený?" ptal se, a jeho jmenovka s jeho otázkou vážně silně oponovala.

,,Ne. Jsi ve světě všechno, jen ne oblíbený." uchechtnu se, a Jody se pokusil uhodnout, kým je.

,,Jsem Donald Trump?" a trefil se do černého.

,,Gratuluju!" usměju se a spolu se zbylým osazenstvem mu zatleskáme. Ostatní členové rodiny se rozhodli počkat, dokud všichni neuhádneme, a tak tu teď v obýváku sedí a pozorují výsledný duel. Já versus Greg.

,,Teď já." oznámím a sednu si čelem proti Gregovi. ,,Jsem spisovatel, už nežiju, byl jsem baron a skotského původu."

,,Tohle nemáš šanci uhádnout." posmíval se mi Greg, ale já už svou teorii měla. Co se týče anglické literatury, jsem v ní velmi zběhlá a vyznám se v ní, obzvláště v té sto až dvě stě let staré.

Přimhouřím oči a vyzývavě se na Grega podívám.

,,Vážně? Tak co se vsadit? Ten, kdo to z nás uhádne jako první, si určí, co udělá ten druhý jako trest z prohry. Co říkáš?" pozvednu obočí. Sice Grega znám jen chvíli, ale i ta krátká doba mi stačí na to, abych věděla, že se nevzdá bez boje a jakmile není vítěz, dovede se naštvat až k nepříčetnosti. A velmi rád se sází o to, že je lepší než všichni ostatní.

,,Dobrá. Přijímám, protože tohle vážně nikdy ne-" ,,George Gordon Byron. Celým jménem George Gordon Noel Byron. Mám pravdu?"

Jeho pusa otevřená do obrovského písmene 'o' mu vážně slušela. Směšnější výjev u něj už pravděpodobně nikdy neuvidím.

Celá jeho rodina se začala smát a tleskat mi.

Greg naštvaně strhl cedulku z čela, a jen co si přečetl, jaká osobnost je tam napsaná, nevěřícně jí svíral v rukou.

,,Anglická královna?! Já byl anglická královna a neuhodl jsem to?! Tahle hra je příšerná! Absolutně příšerná!" vztekal se, odhodil kartičku na zem a rázným krokem šel do patra, do svého pokoje. No a my se za břicha popadali, div jsme se mezi smíchem stačili nadechnout.

,,Dobrá, myslím, že to by pro dnešek stačilo. Je tak akorát čas spát. Dobrou noc." popřála nám všem Rachael a šla uložit děti do peřin.

Jody chtěl uklidit tu hru, ale já mu řekla, ať se jde po dlouhém dni v práci vyspat, že to uklidím.

Poděkoval mi a šel si lehnout do postele.

Já, stále s úsměvem na tváři, poklízela kartičky do krabice a postupně si přehrávala myšlenky z celého večera, Nickovým překvapením počínaje.

A bylo to tu zas. Zase jsem na něj myslela. Jako by obsahoval veškerou kapacitu mých myšlenek jen a jen on. Jako bych se nedovedla soustředit i na něco jiného. Třeba na školu. Nebo- Nebo...