~Team Player~ (Yoonmin)

•8•

Pov. Jimin

,,Ach Kookie... Myslím že by jste si měli promluvit všichni spolu, někde v soukromý. Možná se na tom schodnete." ,,Ale co když ne?" Promluví a začnou mu téct slzy. Silně jsem ho obejmul a snažil se ho uklidnit.
Po chvilce se Kook konečně uklidnil a najednou uslyšíme zabzučení mobilu. Kook si mobil vytáhnul a podíval se kdo mu napsal. Nechtěl jsem vyzvídat a tak jen čekám co mi poví. ,,Ehm.. Promiň, ale už budu muset jít. Tae-hyung mi napsal že se mnou potřebuje mluvit." Jen jsem přikývl a už viděl jak odchází..

Pov. Jungkook

Když jsem odcházel od Jimina cítil jsem se nervózní. Bojím se co mi Taehyung řekne..

Cesta jakoby byla jen krátkých pár vteřin a přitom jindy je tak dlouhá. Už jsem viděl velmi známý dům a před jeho v chodem ještě známější osobu. Došel jsem až k němu a nejistě se usmál.
Taehyung však měl jen kamennou tvář, která mi neříkala vůbec nic. Moc mi nepomáháš, hyungu. ,,Ahoj, hyung. Tak co se děje?" zeptám se nejistě. On se na mě jen díval, ale nic neřekl.
Stáli jsme tam už pár minut a mě to už rozčilovalo. ,,Tak Tae-hyungu, co se děje? Stalo se něco?" ,,To mi řekni ty Kookie." nechápavě jsem se na něj podíval a on si jen povzdechl. ,,Co tím myslíš, hyungu? Se mnou nic ne-" ,,Nelži mi Jungkooku." Jungkooku..? Takhle mi už dlouho neřekl. Co jsem mu udělal? ,,Nelžu ti. Proč si na mě tak zlý, hyungu? Co jsem udělal?" ,,Chceš vědět co?" řekl a ironicky se pousmál. Tohle mě už trochu rozčílilo. ,,Nechápu proč si na mě z ničeho nic naštvaný, hyungu. Nic jsem ti neudělal a ještě před pár hodinami si byl v pohodě. Tak mi prosím řekni co se děje a nebuď takový sobecký!" podívám se na něj rozčileně.
,,Fajn, tak víš co děje?! To že se furt díváš po Hoseokovi. Nechceš mu rovnou taky říkat hyung?!" zmateně jsem se na něj podíval a nechápal co tím chce říct. ,,Co?" nic jiného jsem nedokázal říct. Tae si jen prohrábl vlasy a zoufale se na mě podíval. ,,Sakra Jungkooku, to ti to nedochází? Mám tě rád! Tak strašně moc a tak strašně dlouho, ale ty sis toho nikdy nevšiml a teďdokonce se dokonce zajímáš o Hoseoka!" vyjeveně jsem se na něj díval a neměl jsem schopnost mluvit. On.. Mě má rád? Mě? Vůbec jsem nevěděl co dělat nebo říct.
Najednou se ke mně rozešel a než jsem stačil něco říct, políbil mě. Vytřeštil jsem oči a byl totálně mimo, ale po chvíli mi došlo co se děje a Taehyunga jsem odstrčil. Podíval jsem se na něj, do těch jeho nádherných očí, ve kterých se odrážela jen lítost a smutek. Jen s tichým 'promiň' jsem od něj ustoupil a utekl pryč.

Proč mi tohle děláš Tae? Proč?...

°°°

Tak a je tu další.. Já vím po dost dlouhé době a za to se omlouvám a nějak jsem vypla a nenapadlo mě nic zajímavého. (Ne že by tohle bylo zajímavý, jo😂)
Tak snad se líbí a budete se těšit na další 😄❤

~Vaše Satsu~