Majitel kavárny

Kapitola 5

Ve městě bylo přímo narváno, skoro jsem tam Yuua ztratil. Po nějaké dobe se nam povedlo vymotat se z davu a nasli jsme kupodivu klidné místo, kde bylo jen pár lidi. ,, Asi budeme muset chvili počkat, nebo pokud máš velký hlad tak se můžu zkusit prodrat davem a vzít nam jidlo." Podíval jsem se na Yuua.,,N-ne to je v pohodě, klidne můžeme počkat pokud ti to nebude vadit." Řekl a mírně se usmal. Nevim jestli se mi to jen zdalo, ale pripadal mi v mé přítomnosti docela nervózní.
,,Hele Yuu, kdy máš narozeniny?" Ani nevím jak mě to napadlo, ale nechtěl jsme aby mezi námi bylo to takzvané trapné ticho. ,,20. ledna. Proč?" Odpověděl a nechápavě se na mě podíval. ,,Haha...jen tak. Ja mám narozky 17. června. ",,A co jsi za znamení?" Zeptal se mě Yuu. Popravde jsem si nebyl moc jistý, ale nerad nechávám něčí otazky nezodpovězeny. ,, No, jistý si nejsem, ale myslim že jsem blíženec." Dořekl jsem a usmál se. ,,Ja taky nevím úplně přesně, ale myslím že jsem vodnář. Tvoje znamení se k tobě docela hodí, ale to moje se ke mně moc nehodí. Pár lidí my říkalo, že bych spíš měl byt lev nebo rak." Řekl a sedl si na lavičku poblíž.,,Wow, ty se zajimáš o astrologii?" Zeptal jsem se, když jsem si vedl něj sedl.,,Ani moc ne, ale moje teta ano. Když jsem byl menší tak si se mnou o tomhle často povídala. Divím se, že si to pamatuju." Usmál se a koukal kolem. Dav už se trochu ustálil, a tak jsem se rozhodl, že budu hrdina a koupím nám jídlo, ale pak mi došlo, že ja vlastně nevím co ma Yuu-chan rád.,,Půjdeme?" Řekl jsem a nastavil ruku. Yuu jí váhavě chytil a šli jsme. Nakonec jsme to zakotvili v jedné fajnové restauraci. Oba jsme si objednali jídlo a něco k pití. Yuu se tvářil nervózně a jako by mu něco vadilo.,, Děje se něco?" Zeptal jsem se a přátelsky se na něj usmál.,,N-ne všechno v pořádku, jen....mi přijde trochu blbý, že to chceš zaplatit ty..." Když dořekl větu, já se začal smát. ,,To je to o co se bojiš?" Ach bože, taky se nemám smát. ,, Neboj, dělám to dobrovolně, a navíc jsem tě přece pozval, takže je samozřejmé, že to budu platit." Yuu zčervenal a rychle se otočil. Ja se naposledy zasmál, a pak už jsme jen čekali až nám donesou jídlo. Když jsme vyšli ven, všude svítily různá světýlka a ze vzduchu byla cítit taková pohodová atmosféra. Yuuovi se rozzářili oči jako hvězdičky. Usmál jsem se na nej. Ten se na mě taky opětovně usmál. Všechno bylo v nejlepším pořadu. Cestou zpátky jsem neodolal a koupil si cukrovou vatu. Když jsem na ní chvíli koukal, z ničeho nic mi přišlo že slyším jak na mě Haku řve, že je to nezdravé a že chcípnu. Nad tou myšlenkou jsem se mírně zasmál.

Když jsme se vraceli domů, minuli jsme stánek s cukrovou vatou. Kano se na ní chvíli zasněně díval a nakonec se rozhodl, že jí prostě musí mít. Když se ke mně zase vrátil, vítězně se na mě podíval. Pak ale začal vatu zkoumat a nakonec se rozesmál. Nechápal jsem, ale přišlo mi to roztomilé. S trochou červeně v obličeji jsem se na něj usmál. ,,Už slyším Haka, jak nadává" Řekl chvíli poté co jsme vykročili. Nechápavě jsem se na něj podíval a naklonil hlavu. Kano se jednou rukou mírně podrbal na zadní části krku au toho řekl ,,Asi bych se měl stydět. Já moc zdravé věci nejím a Haku mi to pokaždé vyčte a cpe do mě nějaké saláty nebo tak něco. Úplně jsem si představil jak na mě řve, když jsem se podíval na tu vatu." Odpověděl a zasmál se takovým tím jemně trapným smíchem.  I když toho kluka nemám rád, v tomhle musím souhlasit. ,, Má pravdu, neměl by si jíst jenom nezdravé věci, není to pro tvoje tělo zdravé." Kano se podíval na můj ustaraný obličej a povzdechl si. ,,Já vím, ale nemůžu si pomoct. Vařím sice rád, ale nemam na to čas. A sladké si prostě odpustit nemůžu. Je to jedna z věcí co mě drží vzhůru." ,,Dej mi tu vatu." Řekl jsem a nastavil ruku. Kano se na mě podíval a pak s ní cukl na stranu. ,,Nikdy! Můj milovaný cukr ti nedám!" Zařval na celé kolo a jako malé dítě začal utíkat. Nechtělo se mi tomu věřit. ,,Počkej až tě chytnu! " Zařval jsem na něj a rozběhl se za ním. Dohonil jsem ho až v parku. Sakra ten ale rychle utíká. ,,P.....poč...kej......" Řekl jsem udýchaně a mával rukou do prázdna. Kano se otočil a začal se smát. ,, Ty máš ale fyzičku." Řekl a šel blíž ke mně. Využil jsem situace a i přesto, že jsem byl fakt utahaný, jsem skočil po cukrové vatě. Strčil jsem do Kana a oba jsme se svalili na trávu v parku. ,,M...ám.....tě..." Řekl jsem z posledního dechu a naplácl se na jeho hruď. Kano se začal smát a hrdinsky držel vatu nad hlavou. Už tam toho moc nezbývalo. Po nějaké chvíli mi došlo co to vlastně dělám a odkoulel jsem se pryč. Sedl jsem se vedle něj a vzal mu z ruky ono "milované" sladké. Kano našpulil pusu a hrál uraženého. Utrhl jsem si kousek vaty a snědl jí. Byla dobrá. ,,  A už je moje." Zazubil jsem se a vstal. Natáhl jsem ruku a pomohl mu vstát.  Kano ze sebe oprášil zbytek trávy a prachu. ,,Jak to, že mi jíš MOJÍ cukrovou vatu?" Otázal se Kano a předstíral naštvaného. ,, Protože už jsem přece říkal, že je to pro tebe nezdravé." Odpověděl jsem vážným hlasem a urovnal si na nose moje imaginární brýle. Na to se Kano zasmál. ,,Tak dobře, dneska si vyhrál ty. Ale počkej zítra!" Prohlásil varovně a ukázal prstem na noční oblohu. Pak jsme se tomu zasmáli a šli domů. Když jsme přišli, všude bylo ticho. ,,To je divné, aby Haku už spal. Ten má večerku většinou kolem tří ráno." Pronesl Kano a šel pomalu po schodech nahoru. Po chvíli jsme se s Kanem rozloučili a každý šel do svého pokoje. Tak mě přepadl takový zvláštní pocit. Kano a Haku už se určitě znají dlouho.....a Kano ví přesně kdy chodí Haku spát.....hmmm......Nee! To přece né!! Na co to zase myslím! Plácl jsem se do rudých tváři a zaplul do postele. Chvíli jsem se tam válel tako tuleň, ale pak jsem se sebral. ,,Na tohle nemám ani náhodou myslet!" Řekl jsem sám pro sebe potichu a plácl  se do čela. Už jsem radši nechtěl myslet na nic než na to, že bych sr měl jít převléknout a jít spát. Zítra se nepracuje, takže asi budu moct spát dýl.

Pořád žiju!😂
Moc se omlouvám za neaktivitu, ale nějak se mi nedařilo se dokopat k dalšímu dílu. Hodně opožděně Šťastný nový rok a přeji vám hezké čtení.
Omlouvám se za chyby, ale přeci jen uz je pozdě večer 😅
Sayonara~