5. To jsem nečekala...

243 3 1
                                    

Možná bych mohla přijít a nebo ho nechám čekat? Sama pro sebe jsem se usmála a jen koukala z okýnka jedoucího auta.

...

Hugo mě vysadil před bytem a následně odjel.

Vyběhla jsem do mého patra a téměř vpadla do bytu. Schodila jsem boty, zahodila kabelku a stáhla sukni. Jak osvobozující...

Mám ještě skoro 6 hodin než půjdu do Spotu. Usoudila jsem, že nakonec půjdu. Přece jen s Willem budu trávit docela dost času a bylo by fajn, aby jsme si rozuměli a víc se poznali. Takže proč nejít?

Ale teď jsem měla v plánu si odpočinout. Sice jsem už oběd měla, Ale proč si nedat ještě něco na zub?
Někomu to bude připadat nechutné, Ale z ledničky jsem si vyndala sklenici se zelenými olivami a posadila se s nimi na gauč. (Můžu se po nich utlouct.)
Pátrala jsem po nějakém seriálu nebo filmů, ale nakonec jsem skončila u dokumentu o zvířatech. Ty sleduju docela často.
...
Nějakým způsobem se stalo, že jsem usnula a najednou bylo už 19:00. Trochu jsem se vyděsila, ale pak mě hned následně uklidnil fakt, že od Spotu bydlím pár minut cesty. Uf. Ale co hrotim? O nic nejde.
Sprchu ještě stihnu.

Vlezla jsem do sprchového koutu a pustila na sebe téměř horkou vodu. Tu zbožňuju. Div jsem se pod tou teplotou neroztekla.
Pořádně jsem si namydlila vlasy fialovým šamponem a následně bublinky smyla. Ještě sprcháč...

Jen v ručníku jsem si to napochodovala k šatníku. Co si mám kurva drát obléknout?? Je to vůbec rande nebo ne...?
A nastalo dilema... nakonec i v docela dobrém časovém score, jsem zvolila modré upnuté džíny společně s bílým, lehce krajkovaným tílkem a lehký našedlý svetřík s kapsami. Sexy, ale stále ženské . Perfect.
Stačilo se už jen namalovat. Rutina korektor, pudr, konturování, lehce obočí a řasenka.
Už nachystaná jsem na sebe mrkla do zrcadla. Do kapsy už jen mobil, cigarety se zapalovačem, peníze a klíče. 
U dveří jsem si už jen obula vans boty a vydala se na cestu.

Za 5 minut a po jedné cigaretě přesně, jsem se vyskytla před Spotem. Šla jsem přímo do jeho chřtánu vstříc dnešnímu večeru.
Přišla jsem do hlavní místnosti. Na to, že dnes je středa, tu je docela dost lidí. Hádám kolem 30ti. (Ano to je docela dost.)
Vybrala jsem si jednu z barových židlí a čekala, až si mě barman všimne. Dnes tu Bobi nebyl. Asi volno. Určitě si ho užívá. Co vím téměř ho nemá a je tu aspoň 14 hodin denně.
Zkontrolovala jsem hodiny. A byla jsem tu dokonce přesně včas. Tak kdepak si Williame?

Sotva jsem si to řekla, si Will kecnul na židli vedle mě. 
"Ahoj." Pozdravily jsme se.
"Mám to brát jako posezení s kolegou nebo jak?" Zeptala jsem se narovinu, páč jsem fakt nevěděla jak to nazvat.
"Říkej si tomu třeba jako rande, jestli chceš. " zazubil se na mě a mrknul. Nejdeš na to nějak zhurta? Aaaha dobře teda.
Díval se na mě od hlavy až k patě a já sledovala jeho.
Měl na sobě černé triko a černé kalhoty, mikinu zřejmě neměl. Kolem něj se linula vůně kolínské a cigaretového kouře. M.i.l.u.j.u.
"A co tě to napadlo, mě takhle pozvat ven?" Vyzjišťovala jsem dál.
"Chtěl jsem lépe poznat svoji šéfku." Zasmál se od ucha k uchu. Jen jsem kývla, fikané.
"Myslíš, že se ti to povede? V normálním životě nejsem stejná jako v práci. "
"Nepodceňuj mě. Působím na lidi důvěryhodným způsobem a tak nebude trvat dlouho a poddáš se mi." Bez tich dvojsmyslů by to nešlo?
Jiskřičky mu svítily v očích a já začínala přicházet na chuť té jeho hry:  Sbal šéfa.
"Ty si nějak věříš chlapče.. " mrk.

Konečně se nám začal věnovat barman a my si poručily: rum s colou pro mě a pro Willa Jacka s colou. (Ne že bych nemohla pít vyšší ligu, ale nechci se hned oddělat.)
Vzhledem k mým ani ne 50ti kilogramům, Na mě alkohol působí docela rychle.

Sklenky s našimi nápoji přistály před námi a my si ťukly na zdraví a dobré pracovní vztahy. Jasnee a na dobrý sex si neťuknem?... klidni se Lex laskavě... napomenula jsem se a nad svým uchylným mozkem jsem jen zakroutil hlavou.

S pár drinky navíc, se konverzace rozvíjela a my si povídaly snad úplně o všem. O našich milostných životech, o oblíbených jídlech, barvách a zvířatech až po naše největší trapasy.
To jsem se docela nasmála, protože mě i Willovi se stala skoro podobná věc: Každý jsme šly nakupovat s kamarádem, já spodní prádlo  a Will kalhoty a triko. A dopadlo to tak, když jsme si zkoušely nové oblečení, naší povedení přátelé nám ukradli naše oblečení, v kterém jsme přišli. Will na tom byl lépe, Ten si prý nechal nové oblečení na sobě a šel platit k pokladnám. Bohužel ja na tom byla hůř. Musela jsem jít v novém spodním prádle k věšákum a koupit si nové úplně vše. Jenže ta podprsenka a kalhotky byly krajkované a asi by vyšlo skoro nastejno, kdybych pro to šla nahá. Fakt nám nebylo do smíchu. Tehdy.
Teď jsme se smáli nahlas. Bavila jsem se s ním.

V reprácích začala hrát, mně neznámá písnička. Hmm pěkně rytmická.
"Jdeš si zatančit?" Zazubila jsem se na něj a už sebou začala kroutit.
Nevypadal že se mu chce, ale neměl na výběr. Alkohol v mé krví si uz vybíral daň.
Čapla jsem ho za ruku a vedla ho do středu parketu, kde jsem se už kroutila jako žížala. Will me naštěstí nenechal dlouho čekat a přidal se.
Tančili jsme blízko sebe. Sem tam nám utekl nějaký dotyk. Já spíše od pasu nahoru. Ale někdo druhý mi sem tam zavadil za zadek nebo stehna. Docela mě tyhle jeho letmé dotiky rajcovaly. Jakože nepřestávej s tím.

Po nějaké té době jsme se odvlnily zpět k baru, kde jsme si daly další rundu.
"Půjdeme ven si zapálit?" Křikla jsem mu div ne to ucha. Jen kývnul. A tak jsem ho popadla za ruku a vedla ho klikatou chodbou ven.

Jenže kus před východem mi bylo zabráněno v pohybu.
Will se mnou cuknul tak, že jsem ho už nevedla za sebou, ale nějakým způsobem jsem se octla mezi ním a zdí.
Z příma se mi zahleděl do očí, jemně si vzal mou hlavu do dlaní, tak že jsem ji musela trochu zvednout, abych na něj viděla.
A z ničeho nic, mě políbil...

....
Tak hahaa to vzali nějak hopem Co?
Doufám, ze se vám příběh líbí a klidně mi dejte vědět do komentářů vaše dojmy. Děkuji a brzy nashledanou 💋

1078 slov

Bar Donde viven las historias. Descúbrelo ahora