2. Nezávazně

352 4 0
                                    

...

Ve dveřích stál totální hřebec...

Ale dobrý večer. Zamumlala jsem si pro sebe. Neznámý se rozhlédl po baru a vykročil směrem ke gaučům a té hlučné skupince lidí a náležitě se s nimi přivítal.
"Hej Bobi..." houkla jsem na mého kamaráda a informátora zároveň. Ten hned přispěchal. Kývnul na mě: jakože co je?
"Kdo je ten nově příchozí, byl tu už  někdy?"
Jen zavrtěl hlavou a dodal. "Vidím ho tu poprvé, někdo si dělá zálusk?" Zazubil se na mě a zahýbal obočím.
Nemělo cenu cokoliv říkat, ale i tak jsem zavrtěla hlavou v nesouhlasu.
Tady mě někdo dobře zná.

Radši jsem si opět začala všímat mé už skoro prázdné sklenky. Kopla jsem zbytek nápoje do sebe a prázdnou whiskovkou mávla na Bobiho, který mi hned začal míchat další rundu...
Takhle to šlo ještě aspoň další hodinu. Z toho vzduchu nevzduchu, se mi začala motat hlava. Dopila jsem pití a usoudila, že další cigareta před vchodem neuškodí. Paradox co?
Zvedla jsem se ze židle a trochu zavrávorala. Uf. Přidržela jsem se pultu a sebevědomě vykročila ke vchodu. Záchod prosím...
Po cestě ven jsme se stavila na wc, které byly po cestě.
Člověk by čekal odporné záchodky, ale díky bohu vypadaly čistě až až. (Nevim jak na pánských.) Obecně se ví, že kluci jsou větší prasata.
Zapadla jsem do jedné z kabinek a byla ráda, že jsem si sedla na mísu. Hlava se mi už pěkně motala. Tak tak jsem se zvedla a došla k umyvadlum a umyla si ruce. Opřela jsem se a chvíli na sebe civěla. Tak holka šup, jdeme.

Konečně jsem se dostala ven. Těžce jsem se opřela o zeď a vyndala z krabičky cigaretu a následně ji zapálila zapalovačem, který byl, jak jinak, stříbrný. Miluju stříbrnou.
Nahlas jsem si odfrkla a zhluboka si potáhla a kouř zase vypustila.

Ven vylezlo asi 5 lidí. V periferním vidění, jsem zaznamenala tmavovlasého kluka v černém. Nevšímala jsem si jich. Radši... Nemám ráda hlasité skupinky.

Chtěla jsem si dát ještě poslední 3 potahy, zahodit cigaretu a jít zase dovnitř jenže... do cesty mi kdosi vstoupil.
Uvedla jsem zrak a přímo před  mnou stál TEN kluk, na kterého jsem předtím civěla.
"Ahoj." Pozdravil a zhluboka se mi podíval do očí. Měla jsem pocit, jak kdyby mi vstupoval do těla. "Ahoj." Vypadlo ze mě. Nemohla jsem odtrhnout oči od těch jeho. Nevím jestli to bylo tím, že byla tma, ale jeho oči měly téměř černou barvu.
"Nechceš se k nám připojit?" Zeptal se mě stále zírajíc do mých modrozelených očí. "Nene, děkuju." Řekla jsem A obešla ho směřujíc zase zpět k mé skleničce. Jen se za mnou otočil a nijak mě nezastavoval.

Líbil se mi, to ne že ne, ale jestli něco chce ať se snaží. Neskočim Jen tak s někým do postele. Joo to říkáš teď...

Po dalších pár minutách si vedle mě na baru sednul mě moc dobře známý člověk. Ani jsem se nemusela otáčet. Vedle mě si na židli sednul můj kamarád (s výhodami-) Jack. Spíše asi hlavně kluk, s kterým jsem párkrát nezávazně psala.
Poznám ho už podle voňavky, která je... prostě jeho. Moc jsem na něj dnes neměla náladu. Ale neva, nebudu ho hned odhánět. Dlouho jsme se neviděli. Možná proto, že mà/ měl vztah. Pozdravili jsme se a obejmuli se jako klasicky.
"Jak se vede Lex? Dlouho jsem tě neviděl. " Natočím se čelem k němu.
"Jde to, ale dře to. Mohlo by být líp. Mám teď fofr v práci. Jsem tam měsíc. Už dlouho nejsem v té nóbl restauraci. Štvalo mě to tam. Co ty? Co ta tvoje přítelkyně... Jessica?" Zazubil se na mě  s jiskrou v oku a položil mi ruku na stehno. Aaha, už žádná Jessica není co?
"Copak by si rád Jacku?" Zeptám se na rovinu. "Tebe." Mrkne na mě a mávne na Bobiho, aby si objednal. "To stejné jako dáma prosím. "  Bobi jen pokývne a už nese stejnou skleničku i s obsahem. Jack vezme sklenku a ťukne si se mnou. "Na zdraví." Řekneme oba a obsah vypijeme na ex.

Popíjíme už asi 4 sklenku. A já jsem už dobře navátá. Ty vole... bych si vrzla.
Kouknu na Jacka, kterému oči směřují na má prsa.
Ale alee tady je někdo nadržený. Vidím to na jeho kalhotech.
Pohladím ho na stehně a jdu blíž k tříslům. Střelí po mě pohledem s otazníkem místo zorniček. Mrknu na něj. Přiblíží se k mému uchu a zašeptá. "Jdeme nahoru?"
(Nahoru v jeho slovníku znamená, jít k němu do bytu, který se nachází hned v druhém patře nad barem.)

Pokladnu ho za ruku a vědu ho ven ze Spotu. Hned o dveře vedle se nachází schody stoupající k vchodovým dveřím do budovy s několika byty, které vlastě patří k baru. Právě tady se většinou odehrávaly naše vášnivé noci. Při té vzpomínce se usměju. Jo pěkné chvilky.
Začnu ho šacovat. Klíče najdu v pravé přední kapse u kalhot. A naschvál ho pohladím po rozkroku, kde se z kalhot div neklube jeho penis.
Odemknu a vedu ho dál k dveřím číslo 3. (Ne opravdu tu bydlí on.)

Jen co odemykám dveře přímo od bytu, mě Jack chytá za boky a zvedá mě do výšky jeho pasu. Obtáčím kolem něj své nohy a zároveň skopávám boty z chodidel. Líbá mě na krku a mě unikne jeden tichý sten, který mi přišel hlasitější než výstřel.

Mými zády zabouchl dveře a téměř po slepu šel do ložnice, stále se mnou v náručí. Ruce jsem měla obmotané kolem jeho krku a jemně ho tahala za kaštanové vlasy.
Konečně jsme dorazili do ložnice, kde mě hodil na postel. Začala jsem mu sundavat triko a rozepínat kalhoty. Svými překvapivě hbytými prsty mi rozepnul podprsenku. Nakonec jsem skončila celá nahá na jeho posteli. A stejně tak Jack, který se na mě vrhnul...

Ta postel si na náš vášnivý sex ještě po tom roce nezvykla. Měla by.

Sedla jsem si na něj obročmo a hleděla mu do zelených očí. Sklonila jsem se k němu a políbila ho na rty.
"Musím jít. Zítra jdu do práce. "
"Dobře. Tak se mi ozvi. " zašeptal z peřin s hnízdem na hlavě. Ten za chvíli bude spát jako nemluvně.
Spěšně jsem se oblékla a opustila jeho byt.
Jo sex mi chyběl a Jackem byl vždy více než uspokojivý.
Seběhla jsem venkovní schody. Zahnula jsem za roh.

Před vchodem do Spotu stál osamoceně ten černooký kluk. Navázali jsme oční kontakt. Procházela jsem kolem s pohledem na něm. Jen co jsem ho přešla,  pokračovala jsem ve své cestě domů.
Myslím, že se nevidíme naposled hošku.

....

Tadá nová kapitola je na světě. Za všechny ohlasy budu ráda 💋

1095 slov

Bar Unde poveștirile trăiesc. Descoperă acum