V minulém díle jste četli
...Po skončení písníčky následoval druhý ploužák ale to už jsme si šli sednout protože mě pekelně boleli nohy z těch lodiček.,,Nechceš si zatancovat?"řekla na mě blonďatá palice.
*Daniella*
Já jen seděla s otevřenou pusou do 'O'. Nevím jak dlouho jsem tam takhle seděla,ale z tranzu mě vytrh jeho chraplák ,,Ehmm..Tak jdeš nebo jo?"řekl ten kluk co se baví se Sebem s úsměvem na tváři.Na docela pěkný tváři.No tak Daniello,vzpamatuj se! ,,Mmmm,jasně." Zajímalo by mě,o co mu jde.Nikdy se mnou nikdo ploužák netancoval.Natož ještě 'šampónek' z nejstaršího oddílu. Chytl mě za ruku a já poslušně šla za ním až do prostřed parketu.Kdyby pohledy uměly zabíjet,jsem už nejspíš mrtvá.Než jsme totiž došli na parket,schytala jsem nejmíň deset vražedných pohledů.
,,Jsem Sam."prolomil mezi námi to trapné ticho.,,Daniella,ale to už asi víš." řekla jsem a falešně se usmála.,,Promiň mi za ten včerejšek,byl jsem rozespalej a mrzutej.Dozvěděl jsem se,že mě asi holka moje holka podvádí s mým údajně 'nejlepším kámošem'."Bylo mi ho docela lítoNe že by si to nějak zasloužil.Byl to hajzl už od pohledu ,,Oh,to mi je líto"řekla jsem s předstíraným zájmem ,,Ani nemusí,když ona tak i já." řekl a a zatáhl mě za ruku.Jak to sakra myslel 'když ona tak i já'?!Zabočili jsme za halu,kde se konala diskotéka a začal mě líbat.Já spolupracovala jen do té doby,než mi došlo že mi přejíždí rukou po zadku. Chtěla jsem se od něj odtáhnout ale byl silnější než já. ,,Same,přestaň."Jako bych mluvila do větru .Po chvíli jsem se od něj dokázala odtáhnout na dost velkou vzdálenost abych ho mohla kopnout na dooost citlivý místo.Neváhala jsem a vší silou ho kopla. Ten se jen svalil na zem a držel si ruce na zasaženým místě. Rozběhla jsem se pryč. ,,Ty děvko!" slyšela jsem za sebou.To už bylo jako šeptem protože jsem utíkala pořád dál. Zaběhla jsem za roh a tam jsem do někoho narazila. ,,Modřinko copak?" podíval se na mě Sebastian s ustaraným pohledem. Ani jsem si neuvědomila,že mám zmáčený obličej od slz.Nemohla jsem ze sebe vydat ani hlásku.Nemohla jsem se pořád vzpamatovat z toho co se právě teď stalo.,,Já-já ne-ne..."Chtěla jsem pokračovat,ale Sebastian udělal neco,co jsem nečekala že by udělal.Objal mě.Já mu jen objetí opětovala a vodopád slz se spustil nanovo.
,,Ššššš,jsem u tebe.Nic se ti nestane."šeptal mi konejšivá slova a vodopád se zmírňoval.Nevím jak dlouho jsme tam takhle stály,ale chtěla jsem,aby ten okamžik neskončil.Po chvíly jsem se odtáhla.,,Děkuju" řekla a pokusila se o usměv.,,Už půjdu do chatky."řekla jsem se a vydala se do chatky.Než jsem ale stihla dojít k první řadě chatek už jsem slyšela za sebou svý jméno.Bála jsem se otočit,protože jsem si myslela že to byl Sam,který už se vzpamatoval od toho 'útoku',ale naštěstí to byl Sebastian,se kterým jsem se viděla ani ne před 10 vteřinami. Otočila jsem s s nechápavým výrazem na tváři.,,Jdu s tebou." ,,Do chatky?" Nahodila jsem face 'to si ze mě děláš srandu?' ale on se jenom usmála kráčel přede mnou,zatím co já jsem stála jako přikovaná. ,,Proč jdeš se mnou?" neodpověděl jenom se na mě zakřenil a pokračoval v chůzi.Došli jsme až k mojí chatce kde jsem otevřela dveře,odhodila lodičky do kouta padla na postel.Seb si lehl vedle mě a já na něj hodila nechápavý pohled. Otočil se ke mě tak,že se mi díval do očí. ,,Řekneš mi proč si brečela?" řekl a mě se při té vzpomínce začali zase hrnout do očí slzy ,,Daniello! opovaž se zase bulet jak malá holka!Vschop se!" okřiklo mě moje svědomí. Díval se na mě a já spustila.
*Sebastian*
,,Řekneš mi proč si brečela?" řekl jsem po chvilce ticha a uviděl jsem jak se jí zaleskly oči.Nevím proč,ale za tu dobu co se známe (což jsou asi 3 dny)mám potřebu jí pomáhat.Ona není jako ty ostatní holky na jednu noc.Neoblíká se jako coura a nejebe nikoho na potkání. Ty vole,připadám si jak kretén.Chvilku se rozmýšlela,jestli mi to má říct,ale pak spustila.Když mi to dořekla,myslel jsem,že ho zabiju.To si ze mě dělá kurva prdel.Já ho zabiju,zabiju ho.Nedožije se příštího dne!
Vyletěl jsem z postele a vyrazil z chatky jak namydlenej blesk. ,,Sebastiane stůj!" řvala na mě Daniella,ale já jí neposlouchal.Zastavil jsem se až když mi její ruka chytla za loket.,,Co?" zařval jsem na ní až naskočila.V jejích očích byl vidět strach.Strach?Ona se mě bojí? ,,Promiň,já..." chtěl jsem jí něco říct ale to už se obrátila a chtěla jít zpátky do chatky.Tentokrát jsem jí chytl za loket já.,,Promiň,nechtěl jsem na tebe křičet." ,,Neomlouvej se.To je dobrý.Jen mi prosim tě slib,že mu nic neuděláš.A hlavně to nikomu neřekneš.A už vůbec ne Vannese.Zabila by ho." ,,Jo to není jediná,kdo ho zabije.Počkat, ty nemáš boty?" ,,Nestihla jsem si je nasadit,když si vyběhl z chatky jak splašenej." řekla se smíchem v hlase.Neváhal jsem a vzal jí do náruče. Ta hned začala pištět a křičet ať jí pustím ale se mnou to ani nehlo.Odnesl jsem jí do chatky. ,,Slib mi že mu nic neuděláš!" řekla když jsem jí pustil a vážně se na mě podívala. Ona chce abych nic nedělal? Proč sakra.Ten kretén jí málem znásilnil a já mám dělat jako že nic? To nemyslí vážně. ,,Nemůžu.Ten debilní kretén tě málem znásilnil a já tomu mám jen tak přihlížet? To nejde." vyštěkl jsem na ní,ale ona hned spustila na mě. ,,Ale jde.Já se tě o nic neprosila.Nikdy jsem se o nic nikoho neprosila,takže ty nebudeš vyjímkou a jestli jí chceš bejt tak se mi vůbec do života nemusíš srát.Nevím o co ti jde.Chováš se jako..."to už jsem nevydržel.Vzal jsem její tváře a přitiskl její rty na ty moje.
.
