Rozloučení (Jungkook×Reader)

4

"Sakra.. Ty nemůžeš být normální.." Udiveně na mě koukal..

"Proč bych nebyla? Jen si vydělávám.. Pak si můžeš dělat skoro vše, co chceš, ale není to zadarmo" Usmála jsem se.

"To chápu.. Co budeme dělat teď?" Koukl se na mě a já se zamyslela.

"No.. Nejdřív bych si měla uklidit kancelář.. A pak by jsme mohli dělat.. To co chceš" Usmála jsem se a vydala se směrem k své kanceláři.

"To je bludiště.." Protočil očima a šel pomalu jako lenochod.

"Wonwoo?!" Zakřičela jsem.

"Ano (Y/N)?"

"Připravte prosím mému hostovi pokoj.. Děkuju" Usmála jsem se na Wonwoa.

"Dobře (Y/N/) hned to bude" Usmál se a rozešel se do 3 patra kde jsem měla i já pokoj.

"Když mi pomůžeš, bude to rychleji a pak můžeme jít dělat vše co se ti zlíbí" Sladce jsem se na něj usmála a vlezla do dveří naproti nám.

"A co by jsme mohli třeba dělat? Jet někam k pláži?" Koukl se na mě.

"Počkat! Ty jsi říkala uklidit?! Vždyť tady není ani kousek špíny.." Rozhlédl se po místnosti.

"No.. K pláži.. To spíše zítra.. Dnes vymysli něco jiného. A ano potřebuju uklidit všechny věci spojené s tátou.. Když už vím kde je" Usmála jsem se.

"Toho je ale hodně (Y/N).. To bude věčnost.." Protočil očima a šel k mapě kterou si prohlédl. "Vážně si ho chtěla najít.. Prošla si skoro celé město"

"Ano.. Slíbila jsme mu to jako malá.. Tak jsem to dodržela.. A teď nemel a pojď mi pomoct!" Zasmála jsem se a už několik dalších papíru dávala do krabice.

"Tady máš tu mapu.. Sundám ji" Vzal ji a opatrně ji složil.

"Díky, ale spíše by jsi mi měl pomoct tady" Zasmála jsem se a ukázala na můj stůl.

"Fuf.. Toho je vážně hodně.." Flustrovaně si prohrábl vlasy.

____

"Konečně hotovo!" Křikl a sedl si na stůl.

"Jo to jo, ale moc dlouho nám to netrvalo.."

"Hodina je málo?!" Vykulil oči a postavil se.

"No.. Jo.. Pojď jdeme se najíst a pak můžeme jít třeba na bar.." Usmála jsem se.

"Ty tu máš i vlastní bar?!" Koukl se na mě.

"Ano.. Co by to jinak bylo za dům?!" Zasmála jsem se a rozeběhla se do kuchyně.

"Nějakou svačinku prosím?" Koukla jsem se.

"Aaa.. Naše (Y/N) už je zpět" Zasmála se na mě kuchařka.

"Ano, to díky tátovi a mému bratříčkovi Kookiemu" Usmála jsem se ona se také usmála a dala mi do ruky 2 svačiny.

"Děkuji, kdyby mě někdo hledal. Budu na baru" Jungkook se zasmál a já se na něj divně podívala.

"Kdo by tě měl hledat?" Koukl se na mě.

"No tak třeba... Někdo z mých lidí? Nebo.. Někdo z obchodu a tak?" Usmála jsem se, dala mu svačinu a táhla ho k baru.. To bude sranda..

"Co si dáš?" Koukla jsem se na něj a nevšímala si jeho udiveného výrazu.

"Ani nevím..  Něco mi dej" Usmál se a koukl se mi do očí.

"Dobře..  Dvakrát vaší specialitu prosím.." Usmála jsem se nechala se překvapit..  Sama ani nevím co to je..

"Tady to je" Řekl barman a usmál se na nás. "Děkujeme " Řekli jsme oba dva náraz a koukali se na sebe.

"Platíš mi pivo!" Řekli jsme oba dva zase nastejno..

"Hej!  Tak mi platíš kolu!  Protože pivo nepiju" Zasmála jsem se a žďuchla do něj.

~O 3 hodiny později~

"Už nikdy nepiju!" Křičel Kook z koupelny. "Tak hlavně se tam nezabij!  Motáš se na to dost!" Smála jsem se a dodala. "Nic nevydržíš!"

"Jak to, ze ty jsi v pohodě?!" Dobelhal se do obýváku kde jsem seděla na gauči.

"Jsem si už zvykla.." Usmála jsem se a poklepala na gauč vedle sebe.

"Jsi super mám tě rád" Řekl z ničeho nic a já se na něj podívala.

"Já tebe taky blbečku" Usmála jsem se a koukla zase na televizi kde absolutně nic nedávali.. 

"Já víc..  Víš..  Neberu tě jako sestru" Usmál se a koukl se také na televizi..  Divně jsem se na něj podívala, ale to už pomalu zavíral oči.

"Pojď půjdeš spát" Usmála jsem se a chytla ho kolem ramen.

Došli jsme k jeho pokoji a já ho položila na postel.

"Dobrou noc Kookie.   Snad nebudeš mít kocovinou.." Zasmála jsem se, ale to už jsem zavírala dveře. 

Trošku kratší~ 😅