7. Dohoda s Ginny

3.9K 137 53
                                    

Harry se přemístil do parku proti svému domu s číslem 12 na Grimauldovém náměstí. Věděl, že uvnitř na něho čeká Ginny. V Bradavicích strávil téměř dvě hodiny, sice jí řekl, že se zdrží jen jednu. Před tím by ho to trápilo, ale nyní ne. Bylo mu to jedno. Byl svým vlastním pánem a po dnešku by měl být z dosahu všech, kteří ho chtěli jen pro jeho slávu a peníze. Dnes se dostane pryč od Ginervy Weasleyové.

Povzdychl si a šel nahoru schody do domu. Před světem mudlů byl úplně skrytý a vidět ho mohlo jen pár čarodějů. Klepat nepotřeboval, jen otevřel dveře a vstoupil dovnitř. Přivítal ho zvuk hlasu Walburgy Blackové, která ječela na Ginny, která zase křičela zpět na portrét lady Blackové a Kráturu - domácího skřítka. Vzhledem na to, že si Harry získal Kráturovu důvěru, se k němu domácí skřítek choval laskavě a nadšením plnil jeho příkazy, sice byl stále trochu divný, ale Harrymu to nevadilo. Portrét už také víc neprotestoval proti jeho pobytu v domě, ve skutečnosti spolu měli i pár příjemných rozhovorů o některých z Harryho dobrodružství. Harry si myslel, že to Krátura přemluvil lady na portrétu, aby svůj názor na Harryho přehodnotila.

"Co má znamenat ten křik? Ginny, proč křičíš na lady Blackovou?"

Ginny ho sledovala pohledem, který připomínal její matku, když nadávala dvojčatům.

"Řekl jsi mi, že se vrátíš před hodinou. Přes krb jsem volala do Bradavic a oni jen stále tvrdili, že jsi na schůzce. Myslela jsem, že se ti něco stalo a tak jsem řekla tomuto domácímu skřítkovi, aby tě šel najít, ale on odmítl."

"Tak proč křičíš tady na lady Blackovou?"

"Řekla, že nemám právo mu nic přikazovat."

Portrét přestal ječet a sledoval Harryho, zatím co on poslouchal Ginniné řečnění. Potom se otočil k portrétu a snažil se nedat najevo svoje překvapení, když se portrét uklonil.

"Dobré odpoledne, lorde Blacku."

Harry si vzpomněl, že nyní nosí prsten a erb Blackových.

Také sklonil hlavu. "Dobré odpoledne, lady Walburga, omlouvám se že vás Ginny naštvala."

"Já jsem naštvala jí? Ten portrét by měl být spálený sice i se zdí."

Ignorujíc Ginny Harry pokračoval v rozhovoru s lady na portrétu. "Už vás znovu nebude vyrušovat."

"Děkuji, lorde Blacku, ale to není o mně. Já  jsem znepokojená ohledně Krátury. To zkažené děvče ho uhodilo, když vás odmítl jít hledat. Připomněla jsem jí, že jako budoucí lady Potterová se musí chovat jako dáma. Nikdy nesmí protiřečit svému manželovi, anebo ho přivést do rozpaků tím, že na veřejnosti pošle služebnictvo najít ho a přivést, zejména tehdy, když jí bylo řečeno, že má střetnutí. Domácí skřítek má o mnoho víc slušnosti než ona. Musí se naučit, kde je její místo, hlavně nyní, když vím, že bude lady Blackovou."

"Kdo si myslí, že je, když mí říká, co mám dělat?! Je to jen kus papíru na stěně!" křičela Ginny.

"Ona, Ginervo, je lady Walburga Blacková a ty by sis měla uvědomit, že toto byl její dům a jen z milosti Domu Blackových tu můžeš být hostem."

Ginny sebou trhla, když jí nazval celým jménem, ale to jen zvýšilo její hněv na celou situaci. "Host, to je to, co jsem? HOST?!"

"Nejsme manželé. A trvám na tom, že se omluvíš."

"CO!? Nebudu se omlouvat té čarodějnici."

Ginervo, omluvíš se a uděláš to hned." Harryho magie začala pulzovat a Krátura pomalu ustupoval. Bylo jasné, že je to souboj, který Harry neprohraje. 

Všechno to začalo... snarryWhere stories live. Discover now