Pouhá noc (Jerome Valeska)

Pomsta a přestupek

Stál u mě už celkem dlouho a já se začínala nudit. Neustále povídal jaký chce výkupný a nevím co všechno ještě. Neposlouchala jsem ho ,snažila jsem se vymyslet co udělám abych zabránila mé smrti. Koukla jsem se na Emmu. Vypadala dost naštvaně ,viděla jsem jak svírá dlaně v pěst a zabraňuje tomu aby vytáhla ze své tašky zbraň a všechny je zabila. Zývla jsem si a on pistolí kterou držel v ruce střelil nějakého týpka. Zasmál se a řekl ,, Ale ,ale ,Tady milostpaní se začíná nudit tak si uděláme trochu zábavy ne?'' Rozptýlil se tím ,že Emma rozčíleně hodila skleničku šampaňského na zem ,toho jsem já hned využila a lehce zvedla ruku ,aby mi z rukavice vyklouzl nožík. Chytila jsem ho druhou rukou a opatrně a nenápadně ho otevřela. Ničeho si nevšiml což bylo fakt štěstí. Co ale štěstí nebylo bylo to ,že na Emmu právě namířil zbraní. Emma hodně naštvaně sáhla do své kabelky a vytáhla pistol a namířila na nás. Což na jednu stranu nebylo úplně moudré , protože tím nožem hodně přitlačil a mně se víc spouštěla krev z krku. Držela jsem v ruce ten nožík ,ale furt nebyla vhodná chvíle ho použít. Emma měla strašnou chuť střelit ,viděla jsem to na ní ,ale když se na mě dívala, odhodila zbraň na zem. Jerome se poklonil a řekl ,, Bylo mi ctí s tebou vyhrát.'' To byla ta vhodná chvíle! Rychle ,ale silně jsem mu zarazila nůž do stehna a škvrdlala s ním ,aby ho to bolelo. Skrčil se a vyjekl bolestí. Dal mi nůž z krku a rukama si vyndal nožík co jsem mu zarazila do stehna. Zasmál se a podíval se na mě ,ale v ten moment akorát viděl jak mu mířím pistolí (od Emmy kterou jsem si vytáhla z podvazku) na hlavu. Všichni jeho spojenci na mě začali mířit. Byla bych asi mrtvá kdyby zrovna nevyběhli naši muži a neobklíčili je. Jeromovi poskoci ustoupili a nechali se zatknout. Chtěla jsem Valesku střelit do druhé nohy aby někam neutekl ,ale neudělala jsem to. Nevím co se stalo, na tenhle moment jsem se přece tak těšila.

^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^

Jeroma a jeho panáčky odvezly do Arkhamu a já měla konečně pokoj ,ale furt mi něco chybělo. Emma byla furt pěkně naštvaná kvůli Valeskovi a já jsem se jí snažila uklidnit tak jsem jí ještě ten večer chtěla vzít na střelnici. Když jsem už zachvíli měla zatáčet směrem ke střelnici ,tak mě navedla jinam. Jela jsem tam abych jí udělala radost a zastavili sme u malé chatky daleko od civilizace. Vystoupili jsme a já se jí zeptala co tady děláme. Ona odpověděla ,, Sleduj a uč se. Takhle se nejlíp zbavíš vzteku a navíc ty lidi tady jsou pěkný zmetci.'' Vrazili jsme k nim do chatky a Emma vytáhla zbraň. Líbilo se mi to začala jsem se smát a vytáhla ji také. Začali jsme střílet. Všude byla krev. (Ohhh byl to tak boží pocit, tak naplňující.) Šli jsme k postřeleným a kopli do nich abychom věděli ,že jsou opravdu mrtví a potom jsme neskutečnou rychlostí utekli z chaty a běžely do auta. Nastartovala jsem a rozjela se strašnou rychlostí domů.

^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^

Doma jsem Emmě řekla: ,,Emmo k tomu co se tam stalo.'' ,,ANO?'' Odpověděla. ,,Víš tak mě napadlo, Jim Gordon zničí každého vraha co se mu připlete do cesty. Tak by jsme se ho měli zbavit dřív, než on se zbaví nás." Dořekla jsem a hned se mi dostalo odpovědi . ,,Máš pravdu zbavíme se ho třeba zítra ,ale kdyby se jedný znás něco stalo ,vždycky si pomůžeme. Teď v tom jedeme spolu.''

Děkuji moc za přečtení jestli je vám příběh líbil nechte tu komentář nebo hvězdičku. Promiňte za chyby a zatím páčko mí malý vrahouni.😂😈🤡