Nože jsou základ

182 6 2
                                    

Už za dva dny mám říkat svůj přednes před celým Gothamem abych uklidnila občany ,že jsou v bezpečí. Byla jsem z toho na nervy a Emma mi tentokrát moc nepomohla ,bylo to s ní jiný než dřív. Teď jsme se chovaly šíleně např. jsme se namalovaly jako nějací hroziví klauni a chodily večer po nádraží. Nikomu jsme nic neudělaly ,ale lidi se nás bály a to se mi moc líbilo,byl to lepší pocit než zachránit nijaký lidi před šílencema. Chodily jsme tam jako královny, lidi se nás bály a utíkaly od nás dál. Vtipný bylo to ,že ty lidi říkaly :že jsme prý Jeromovi spojenci což nebyla pravda ,ale budiž hlavně ,že měly strach. Byla to sranda ,ale musely jsme brzy odejít ,protože jak začali žvanit o Jeromovi, přijela policie. Na ohledy tomu jsme utekli s hrozivím smíchem.

Večer jsem si v pokoji sedla před stolek se zrcadlem a říkala si tu řeč. Když jsem si všimla šmouhy na zrcadle. Připomínala mi šipku směřující do prava,naklonila jsem se abych viděla na co to ukazuje a u toho jsem furt povídala ten proslov. "Přece mě nesmí nic vyrušit xd." Něco tam bylo ,ale nevím co. Nejprve jsem tu řeč dořekla a potom jsem hned vytáhla tu věc za zrcadlem. Mělo tu rudočervenou barvu a nápis s mým jménem napsaným zlatě. Byl to krásný švýcarský nožík. Měl na sobě cedulku s dopisem samozřejmě že od Emmy. Psalo se tam: Pro Nikol která mě osvobodila od bolesti,utrpení a smutku. Teď už se můžu na vždy smát. ,,To je milý." řekla jsem a šla prozkoumat ten nůž. Zevnitř byl,teda spíš nebyl jako obyčejný kapesný nožík. Neměl žádný otvírák, pinzetu ,párátko ani např.nůžky. Naopak měl tam snad 5x víc nožů,pilek, dokonce i sekáčků. Byl to nejhezčí dárek kterej mi kdo dal. Odložila jsem si ho na noční stolek a lehla si do postele. Přemýšlela jsem nad všema kravinama co mě napadly a potom jsem usla.

Ráno jsem se probudila s dost vyděšeným výrazem. To co se mi zdálo bylo tak reálné. Ještě chvíli jsem ležela a přemýšlela na tím a potom jsem vstala a šla do kuchyně kde už seděla Emma se snídaní. Zeptala se mě proč mám takový zděšený výraz.
Odpověděla jsem jí ,,Noční můra." ,,Ale, zase!?" Řekla. ,,Hmmm ,ale tahle byla jiná byla tak reálná.Zítra mám říkat tu řeč a v tom snu se tam objevil Jerome se svejma lidma zabil tam spoustu lidí a mě někam odtáhl." Odpověděla jsem. ,,Zajímaví ,ale jestli se bojíš ,že se to opravdu stane, tak si radši vem něco čím mu v tom zabraníš."Řekla mi a já měla jasno. ,,Máš pravdu zabráním a už vím jak. Joo a děkuji ti moc za ten nožík." ,,Nemáš zač,jen to nepřežeň, přeci jenom nevíš jestli se to opravdu stane." Řekla a nebyla si mnou jistá ,ale já věděla co dělám. Rychle jsem snědla poslední kousek chleba, kejvla jsem hlavou aby věděla ,že to nepřeženu (já se jen připravím) a běžela se obléct a udělat raní hygienu. Za půl hodiny jsem vypadla z domu a utíkala do práce.

V práci jsem šla za kapitánem Jimem Gordonem a řekla mu o celé situaci. Jako první se mě zeptal a z jakého zdroje to beru. To jsem zrovna nevymyslela protože jsem na to nedokázala odpovědět. Hluboce jsem polkla a řekla ,,Vím,že mi asi nebudete věřit ,ale zdál se mi sen. Já nevím jestli se to stane ,ale i kdyby ne musíme mít přece jistotu ,že lidi budou v bezpečí." Zamračil se a tvářil se nejistě což chápu ,ale tohle se přece nedá riskovat. ,,Máš pravdu nemůžeme nic riskovat vrať se do práce já něco vymyslím." Konečně odpověděl a já mohla vypadnou. Upřímně nesnáším jeho slizkej pohled. S parťákem jsme zrovna dořešily případ jednoho úchyla ,takže jsme jen vyřizovaly nějaký papíry. Jim rozdával policistům úkoly ,aby byli na zítřek připravení a nic nezkazily.

Dnes jsem z práce odcházela docela brzo. Abych se mohla před zítřkem pořádně uklidnit a znova si projet ten proslov. I když jsem si tu řeč říkala už mockrát, byla to pro mě velká chvíle a nechtěla jsem si ji zkazit. Když jsem vcházela do domu uviděla jsem Emmu jak vychází ze dveří který tam do teď nebyly. Zeptala jsem se jí co tam je. Ona otevřela dveře, uklonila se a vykřikla: ,,Tadáááááá!" Stála jsem tam s otevřenou pusou a nevěděla co říct. Měla jsem radost,tolik zbraní pohromadě není ani na stanici. ,,Co na to říkáš?" Řekla a podívala se na mě. ,,Wow kde si vzala tolik pil,seker,sekáčků,roubíků,řetězů, granátů,pistolí,brokovnic,nožů, kulometů,samopalů,raketometů, plamenometů atd...?!" ,,Víš, moje super schopnost je ,že jsem bohatá. A mimochodem, nožema vždycky začni ty jsou základ.

Jerome

(Mluví ke svým lidem)
,,Lidičky nabijte pistole, nabrušte nože,protože zítra to bude mejdan.!"















Děkuji za přečtení a sorry za chyby to víte nikdo není dokonalý 😅
Doufám ,že se brzy dokopu ke psaní zatím páčko mí malý vrahouni.🤡

🤡

Oops! Ang larawang ito ay hindi sumusunod sa aming mga alituntunin sa nilalaman. Upang magpatuloy sa pag-publish, subukan itong alisin o mag-upload ng bago.
Pouhá noc (Jerome Valeska)Tahanan ng mga kuwento. Tumuklas ngayon