Dadd

407 25 1
                                    

Do mých tří let jsme žili s otcem, s biologickým otcem. Nikdy jsem se mamky nedokázala zeptat proč jsme od něj odešli, ale já vnímala co můj tatínek dělá. Fetoval, kradl, mlátil mě, mamku, a dokonce i mého staršího bráchu. Byla jsem malá a každé jeho uhození se na mě projevovalo více než na dospělé osobě. nebyl to dobrý člověk, dovolím si říct, že ani teď to není dobrý člověk.

Co jsem si ve tří letech mohla myslet, když jsem se dennodenně dívala na to jak si můj otec píchá do žil jakési svinstva? Když jsem se na něj koukala jak si rozdrolil nějaký prášek, udělal si lajny máminou kreditkou a šňupnul to? Co se mi asi honilo hlavou? Já jsem si myslela, že je to normální, že je to nějaký divný způsob jak se berou léky, když je někdo nemocný. On byl totiž nemocný, trpěl bipolární poruchou. Byla jsem naivní, ale byla jsem malá a měla jsem ho ráda.

I přes to všechno co můj otec udělal mě a mojí rodině jsem o něm nikdy nebyla schopná říct křivý slovo, natož o něm v nadávkách mluvit. Pamatuju si jak mi prodal všechny hračky, vybavení a psa, aby měl peníze na další dávku.

Měla bych mít ve tří letech bezstarostný život a hrát si s panenkama, ale já si místo toho hrála se sirkama a ptala se sama sebe kdy to všechno skončí.

_____________________________________

Zlomená noha, vyvrtknutý kotník, roztržený ret, zlomený nos, monokl..

Upřímně mámu obdivuju jak dlouho to s ním vydržela, přesto, že s ním byla jen proto, abych vyrůstala s otcem

MY LIFEKde žijí příběhy. Začni objevovat