O NĚKOLIK TISÍCE STOLETÍ DOPŘEDU NA TO SAMÉM MÍSTĚ...
"Já ti to říkala," řekne Thea Rhea a obě dvě se nade mnou na sebe podívají.
"Ještě lepší konec jsem si nemohl přát!" vítězoslavně zařve do ticha Kronos. Já jen pomyslím, na to, jak jsem to pěkně zvorala!
"Ještě si jí tu táta sám zamknul! Ten je ale šikovný!" zvolá. Já se stočím do klubíčka, ale oproti obrům mi to může být na nic. Tady mě nezachrání nic.
"Zmiz někam," odstrčí svého muže Rhea a mě vezme dvou prstama ze země.
"Ne! Pomoc! Pusťte mě!" křičím a mlátím sebou, ale ta Rhea mě ještě víc zmáčkne a já zalapím po dechu. Její tíha mě umlčí. Pusť mě, křičím aspoň v duchu. Pak najednou Rhea svou dlaň otevře a něco zamlumlá. A znovu a znovu.
"Gaio..." rozpoznám jméno matky Země, které šeptá pro sebe, až nakonec promluví nahlas: "Hold tu budeš s náma vězněna, Gaia má svůj důvod proč nás ignorovat,"
"Rheo," ozve se další ženský hlas za námi "nezapomněla jsi?"
Ostře zpozorním, zda mi nehrozí nebezpečí. Nevypadají zrovna tyhle dvě, že by mi chtěly ublížit. Na Rhei ukázováčku si ze sedu stoupnu na špičky a koukám na ohnivou schow na nebi. Z těžka se mi dýchá, už jen z toho pohledu, když nevím, kudy se ze středu Země; pekla, dostanu zpět. Z uzamnčeného. Najednou si všimnu, že mě ty dvě pečlivě pozorují. Zdvihnu obočí, v náznaku údivu a překvapení.
"Kudy?"hlesnu v obavách.
"To kdybysme věděli, tak už obléháme Olymp," protočí očima Thea a nevynechá kousavoý tón. Na oslovo Olymp z dáli Kronos zareaguje obrovským zakřičením do ticha v muka. V tom mě Rhea pustí na zem. Položí mě do kamenné štěrbiny. V jednom z kamenů je skrytá dutá díra, do které se skvěle vejdu a ještě tu mám místo. Pak se u mě zastaví dvě obří hlavy.
"Řekneš nám, jak ses tady objevila?" praví Rhea, hlasitě polknu, ale promluvím.
"Byla jsem shozena," a obě dvě se na sebe nechápavě podívají. Zajímají se, kdo mi to udělal. Řeknu jim pravdu, která bohyně.
"Ta?" uvízne Rhee v krku.
"V životě by nikomu neublížila," nechce to mu uvěřit.
"Slyšela jsem jméno Artemis?" blíží se sem další bohyně.
"Ne, mluvily jsme o Afroditě, Foibé," ovšem tyhle tři bohyně jsem ve válce neviděla proti Titánům.
"Proč jsem vás neviděla včera bojovat?" zeptám se jich.
"Protože moc o vládu chtějí převážně muži, my chceme jen svobodu," změří si mě ta Foibé.
"Já nevím, jak vy," vynoří se velká hlava nějakého muže "ale myslím, že bysme měli táhnout všichni za jeden provaz, ne Foibé? Rheo, copak nechceš vládnout? A ty Theo někam zamknout tenhle poklad," ukáže na mě "a zajistit si dobré výkupné za svobodu, hm?" zabručí.
"Koiosi," osloví ho Foibé, "neboj, tahle malá nám nikam utéct nemůže, navíc Thea a Hyperion, bohové pozorování a zraku, ji budou sledovat na každém jejím kroku," po těchto slovech se všichni nečekaně otočí proti mě a odchází pryč.
YOU ARE READING
V zajetí titánů ✔
פנטזיה2/3 ze série //Stíny olympských bohů// Diana, bohyní a titánkou zároveň, ale tohle nejde dohromady. Kým skutečně je? Titáni v čele Kronose opět ožívají, a tím se stávají pro Dianu hrozbou. Vlastní sourozenci jí shodili nenávistí kvůli slávě z Olympu...
