Amelia

° 5. °

Dneska je sobota a já dnes nemám co dělat. Teda až na to, že jsem slíbila Sandře, abych pohlídala nějakého malého kluka. Ona totiž dělá dětskou chůvu po městě. Každý týden má někoho jiného a tento víkend je s rodinou pryč a mě poprosila, abych se hlídání ujala já. Děti mám ráda. Už jako malá jsem se ráda starala o svoje mladší bratrance a sestřenice, takže jsem tuhle nabídku přijala s radostí.

Ten malý kluk se podle všeho jmenuje Jake. Sandra mi také pověděla, že je mu 1 rok a budu se o něho starat od pěti hodin až do večera.

Celý den jsem se buď učila a nebo pomáhala mámě v kuchyni. Když na našich obřích hodinách v kuchyni odbila čtvrtá hodina, šla jsem se převléct a upravit do svého pokoje. Když jsem měla na sobě světle modré tence rozthané džíny a oblíbeny černý svetr, mohla jsem vyrazit. Do své vínově zbarvené kabelky jsem hodila peněženku, mobil a klíče od domu. Dole jsem se se všemi členy rodiny rozloučila a mohla vyjít. Podle mapy, co mi Sandra poslala, ten dům není ani nikde daleko, takže jsem mohla jít pěšky a užít si konečně podzimní období.

Zastavila jsem před velkým bílým domem. Byl mi nějak povědomý, ale s ničím jsem si ho nemohla spojit. Svoji myšlenku jsem vypustila a vydala se k velkým bílým dveřím. Zazvonila jsem na zvonek a za chvíli se ve dveřích objevila žena kolem třiceti let, její dlouhé hnědé vlasy ji splívali po zádech a modré oči obličeji dodávali něhu. Byla vážně moc pěkná. V náruči držela malé dítě, které budu nejspíš dnes hlídat. Usmála se na mě a pověděla. "Dobrý den, vy jste určitě ta chůva, která mi dnes bude hlídat Jakea, že ano?" "Ano to jsem já, Amelia Sandresson. Těší mě." Podala jsem jí s úsměvem ruku a ona ji s nadšením přijala. "Hannah Smith. A tohle je Jake Andrews." Usmála se a koukla na svého syna.

Vstoupila jsem dovnitř a měla tak výhled na překrásný dům s obrovskou kuchyní. Hned vedle ní byl obývák. Zanedlouho za mnou přišla Hannah. Na stolek vedle gauče položila hračky a malého Jakea dala do ohrádky vedle televize. "Před chvílí měl svačinu, takže by hlad mít neměl. Můžete jít klidně ven na zahradu nebo být tady a hrát si spolu. Večer ho prosimtě vykoupej, koupelna je nahoře. A spát by měl jít tak kolem půl deváté. V devět ale už tady určitě budu. Tak se mějte krásně." Dala Jakeovi pusu na čelo a odešla.

"Tak co Jakeu, pojď půjdeme si hrát." Dala jsem si ho do náruče a posadila na zem, která byla pokrytá všelijakými hračkami. Jake byl roztomilý a za tu dobu, co jsem si s ním hrála jsem zjistila, že je na svůj věk hodně šikovný. Sice neumí ještě mluvit a moc chodit, ale stavět stavebnice umí skvěle.

Po asi dvou hodinách jsem usoudila, že by nebylo na škodu připravit večeři. Vzala jsem Jakea a dala ho do židlicky u stolu. Přišla jsem do kuchyně, otevřela lednici a tam uviděla velký lístek, na kterém bylo napsáno večeře pro Jakea. Dala jsem ji na talířek a ohřála v mikrovlnce. Když jsem Jakea krmila, slyšela jsem jako kdyby někdo otevíral vchodové dveře. Dívala jsem se na dveře a když se otevřeli, měla jsem pohled na člověka, který přišel.

"Nenechte se rušit. Hned jdu do pokoje." Ani se na mě nepodíval a chtěl odejít, takže nevěděl, že jsem tady právě já. "Jojoo." Pověděla jsem. Nad mým hlasem se pozastavil a otočil se směrem do kuchyně. Díval se přímo na mě a já na něj. Byla jsem dost v šoku. Nikdy by mě nenapadlo, že zrovna jeho potkám tady. "C-Co tady děláš?" Řekl trochu zaskočeně. Chvíli jsem jen tak seděla a nic neříkala,ale po chvíli, co jsem byla v tranzu jsem odpověděla. "Hlídám tady Jackea, co ty tu děláš?" . "Já tady bydlím kočko a hlídáš mýho bráchy, jak jsem si všiml." Zasmál se a přišel blíž k Jakeovi. "Ahoj Jei. Jak se vede?" A líbl ho do jeho řídkých vlasů.

"Proč, když je to tvůj bratr má jiné příjmení?" Zeptala jsem se. "Nějaká zvídavá, nemyslíš?" Nadzvedl obočí. "Já vždycky." Ušklíbla jsem se. "No nic, už můžeš jít domů. Já se o něho postarám." Chtěl vzít Jackea ze židlicky, ale já ho zastavila. "Mám ho na starost Alexi až do devíti, takže tady s ním budu." Řekla jsem pevným hlasem. Docela ho to překvapilo, ale nic nenamítal. "Tak já ti aspoň pomůžu ho vykoupat." Jeho chování mě zaskočilo. Vypadalo to, jako kdyby svého bratra měl vážně rád. Zajímavé. Alexovi Corthovi vážně na někom záleží. Usmála jsem se a s jeho nabídkou souhlasila.

Jakea jsme rychle vykoupali a uložili do postýlky. Mezitím co jsem mu šla pro vyhřáté mléko z kuchyně, Alex si sedl za Jakem vedle postýlky. S připraveným mlékem v ruce jsem ho pozorovala skrz polootevřené dveře. Hladil ho po hlavě a v ruce měl kytaru. Vážně? Alex Corth- zapálený sportovec se mění v něžného muzikanta? Pomyslela jsem si. Chytil kytaru a začal hrát. Nejdříve hrál pomaleji, ale potom přidal více na intenzitě. Stejně to bylo pořád něžné a úspávací. Uměl hrát vážně pěkně. Nikdy bych to do něj neřekla. Jak písnička skončila, vyšla jsem ze dveří a řekla. "Vážně překvapující." Usmála jsem se. Když zjistil mou přítomnost, kytaru hodil za sebe a odpověděl."Nevím o čem mluvíš." Sklopil zrak a mnul si prsty. "Nedělej, slyšela jsem tě hrát." "Dobře no. A co jako? Chceš dostat Nobelovu cenu, že jsi viděla Alexe Cortha hrát na kytaru?" Zvedl se a chtěl odejít. Já mu však zabránila. "Co blbneš? Hrál jsi fakt dobře, tak proč se za to stydíš?" "To není vůbec tvoje starost." Zvýšil hlas a tím vzbudil Jakea z hlubokého spánku. Vzala jsem ho a začala s ním kolíbat ze strany na stranu. Alex si stoupl za mě a měl ruce na Alexové hlavičce. Za chvíli jsem však zjistila, že mě vlastně objímá zezadu. Když si to uvědomil za pár sekund i Alex, odtrhl se a šel z pokoje pryč.

Vyšla jsem z pokoje a sešla schody dolů. Alex byl v obýváku a v rukou měl nějakou knížku. Sedla jsem si za ním a chtěla něco říct, ale on byl rychlejší. "Vzpomínáš si na tenhle dům?" A svoje oči upnul na mě. "Něco mi připomíná, ale pořád nevím co." Odpověděla jsem. "Tu párty přece." Zasmál se arogantně. "Aha. Tak proto." Odpověděla jsem. "Víš co? Nech mě na pokoji. Vůbec se nezajímej o to, proč hraju na kytaru nebo proč se chci starat o svého bratra. Není to tvoje věc. Takže odejdi co nejdřív než řeknu něco, čeho bych potom litoval." Řekl tak strašně hnusným hlasem, že jsem měla na kůži husinu. "Nezajímám se o tebe. Jen jsem tě viděla s tou kytarou a jak jsi na ni dobře hrál, to je celý. Tak přestaň být na mě hnusný, nic jsem ti neudělala. Nemůžu za to, že si kluk, co vždycky všechno dostane. Například holky." Usmála jsem se arogantně. Jen mlčel a nedíval se na mě. Mezitím se otevřely vchodové dveře a v nich stála Jakeova máma. "Ty už jsi došel Alexi? To jsem ráda." Usmála se a klíče hodila na stůl v kuchyni. Šla za námi a já stoupla.

"Tak vidím, že moje práce je u konce. Děkuji za takovou příležitost. Doufám, že se ještě někdy uvidíme." Řekla jsem mile. "Počkej Amelio, tady máš svou denní výplatu." A v ruce měla asi 100 dolarů. Podle všeho je tahle rodina velmi bohatá. Na peníze jsem se podívala a potom na Hannu. "Nechte si je. Hlídala jsem Jackea ráda." Jak jsem odcházela, koukla jsem na Alexe, který seděl na gauči a lokty měl opřené o stehna. Díval se na mě překvapeným výrazem.

Odešla jsem a svou cestu směřovala domů. Přemýšlela jsem nad ním. Zase. Proč? Toť otázka.

Zdravím u další části mého příběhu😊 doufám, že jste si ji užili a co myslíte? Bude mezi Amelií a Alexem něco? Zanechte určitě nějaký komentář a názor na příběh ❤️