I feel in love with you!

1.

Bylo pondělí. Začátek nového školního roku. Můj poslední rok na střední škole.

Jako každý ráno jsem se vydala do školy. Školu nemám moc ráda, nebo spíš nemam rada to učení. Ale mám tam skvělé kamarády a některé předměty taky ujdou.

Asi bych se taky mohla představit. Mé jméno je Emma a žiju v Londýně. Miluju Londýn. Hodně lidí si stěžuje jak tu furt prší, ale mě to vůbec nevadí. Dost často se procházím prázdnýma ulicema v dešti a nechávám na své tělo dopadá dešťové kapky.

Zpátky k představování. Mám starší sestru Kate, je o dva roky starší a mám ji ráda. I když bych ji občas jednu natáhla. Mám také mladšího bratra Harryho. Je adoptovany, ale i tak ho mám strašně moc ráda. Je strašně roztomilý a je mu teprve pět let. A dále tu mám rodiče. S nima jsem v pohodě, ale nesveruju si jim s ničím.

Dřív jsem do sebe byla dost uzavřena, protože jsem si říkala, že mé problémy určitě nikoho nezajímají. Ale dost často me to zabíjelo uvnitř. A tak jsem se změnila. Začala jsem se víc bavit a i se sverovat a mě se ulevilo a byla jsem ráda že mé kamarádky to vždy pochopily.

Je mi 18 let a letos na střední maturuju. Přemýšlím jestli si dám ještě přihlášku na vysokou. Ale mám dost času to vymyslet.

Myslím že to by o mě zatím úplně stačilo. A vrátíme se zpátky k mé cestě do školy. Nebo spíš do doby kdy jsem už seděla v lavici a čekala než začne zvonit.

Do třídy začali přicházet kámošky a tak jsme začaly kecat. Znáte to, takový ty řeči, která co dělala v létě a kde všude byly na dovolených.

Zazvonilo na hodinu a tak jsem zase osaměla v mé lavici. Po chvilce přišla učitelka a začala vykládat látku. Moc mě to nebavilo a tak jsem se opřela o ruku a koukala se z okna.

Najednou někdo zaklepal na dveře a všechny pohledu se stočily tím směrem.

Nejdřív vešla ředitelka této školy a za ní stala krásná holka s blondatymi vlasy a čistýma modrýma očima. Její tváře se sbarvili do lehce červené. Asi nemá ráda tolik pohledů najednou.

Ředitelka řekla že je tohle naše nová spolužačka Claire na tento rok, tak ať se k ní chováme slušně. A poté opustila místnost.

Claire se porozhledla po třídě a její pohled spadl na mě. Rozešla se k mé lavici a zeptala se jestli si může ke mě sednout. Její medový hlas v mých uších zněl ještě hodně dlouho a já se zmohla jen na prikyvnuti.

Otočila se na mě se slovy: "Ahoj, jsem Claire."
"Jsem Emma, moc mě těší." usmála jsem se na ni a otočila jsem se zpátky na učitelku abych poslouchala výklad.

Jenže jsem to vůbec nedokázala vnímat. Moje mysl byla zaplněná Claire a nikým ani ničím jiným. Řekla jsem si, že s ní chci trávit co nejvíc času. Líbí se mi a to moc.

Joo je tu jedna věc o které jsem se nezmínila. Jsem lesba. Moje kámošky to ví ale rodiče ani sourozenci ne. Řekla jsem si totiž že jim to řeknu až tehdy, když si domů privedu slečnu.